|
| |
|
|
Srozumitelnost lexikálních jednotek v ukázkách z čítanek pro žáky 2. stupně ZŠ
Pastýříková, Barbora ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou srozumitelnosti lexikálních jednotek v ukázkách z čítanek pro žáky 2. stupně základních škol. Práce je rozdělena na teoretickou část a na praktickou část. Teoretická část se zabývá lexikologií a jednotlivými pojmy, které se k této lingvistické disciplíně a předmětu zkoumání vztahují. Dále zahrnuje pojednání o uměleckém stylu, o dosavadním výzkumu, o pojetí výuky českého jazyka a o vztahu RVP k nauce o slovní zásobě. Praktická výzkumná část prezentuje a interpretuje data získaná z kvantitativního a kvalitativního výzkumu provedeného na dvou školách. Výzkum proběhl metodou dotazníkového šetření a z následných rozhovorů s žáky 6. a 9. tříd základních škol. Dotazníky obsahovaly zvýrazněné zkoumané lexémy ve vyexcerpovaných větách vybraných z čítanek určených pro příslušné třídy. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda žáci rozumí slovům uvedeným v dotazníku, zda je dokáží vysvětlit či je nahradit synonymem nebo zda si jejich význam dokáží vyvodit z kontextu věty. V práci jsme se zaměřili na slova, která se se objevují v umělecké literatuře a která jsme vyhodnotili jako obtížně vysvětlitelná s ohledem na předpokládanou úroveň informovanosti žáků druhého stupně základních škol. Na dotazník navazoval rozhovor s deseti žáky 6. třídy a s deseti žáky 9. třídy, který se...
|
|
|
Přídavná jména přivlastňovací v projevech žáků staršího školního věku
Štěpánová, Dagmar ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Nedvědová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem přídavných jmen přivlastňovacích v projevech žáků staršího školního věku. Práce si klade za cíl zjistit, zda a případně jakým způsobem žáci tvoří přídavná jména přivlastňovací a jak jim konkuruje užití posesivního genitivu. Druhotným cílem práce pak je návrh vlastního didaktického materiálu, který vychází z výsledků výzkumného šetření. Základ teoretické částí tvoří především vymezení pojmu přivlastňovací přídavná jména včetně kapitol věnujících se nestandardním či obtížnějším tvarům jako jsou například přivlastňovací přídavná jména tvořená od cizích vlastních jmen či produktivní nářeční tvar s ustrnulou příponou -ovo. V teoretické části autorka taktéž čerpá z odborných článků, které se tématu práce dotýkají, kromě morfologie přivlastňovacích přídavných jmen se věnuje i jejich syntaxi. Teoretická část současně popisuje přídavná jména přivlastňovací v kurikulárních dokumentech, didaktice a v neposlední řadě také v učebnicích, které byly mapovány pomocí deskriptivní analýzy. Praktická část sestává z analýzy 110 slohových pracích žáků 7. ročníku základní školy, ve kterých autorka hledá užití přivlastňovacího přídavného jména či posesivního genitivu. Navazující výzkum, ve kterém autorka analyzuje 224 didaktických testů, má pak za úkol dané poznatky zpřesnit a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pomístní jména na Týnecku
Breburdová, Tereza ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Cílem této práce je shromáždit, roztřídit a analyzovat současná pomístní jména spadající do katastrů obcí Týnec nad Sázavou a Bukovany. Teoretická část práce se zabývá představením pomístních jmen z obecného pohledu, není opomenuta ani samostatná kapitola o zkoumaném území. Praktická část je založena na sběru současných pomístních jmen a jejich následném třídění. Data byla získána excerpcí katastrálních map, soupisů pomístních jmen a vlastním terénním výzkumem. Jednotlivá pomístní jména byla abecedně seřazena a popsána z hlediska lokalizace, druhu, způsobu tvoření a motivace. Pomístní jména jsou následně podrobena Šmilauerově významové klasifikaci a třídění podle druhu a způsobu tvoření. V závěru praktické části jsou pomístní jména porovnána s jejich komunikačními variantami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jazyková analýza vybraných podcastů
Vykoukalová, Denisa ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poměrně novým fenoménem publicistického žánru - podcastem. Cílem práce je stanovit jeho jazyková specifika. V teoretické části je podcast, jakožto nový žánr, představen a specifikován. Společně s ním jsou vymezeny související pojmy. Dále jsou v této části představeny vybrané podcasty. Stěžejní je pro práci praktická část. Ta je založena na jazykové analýze konkrétních projevů. Analýza se soustředí především na jazykové odchylky, zvláštnosti a nedostatky. Pro co možná nejlepší přehlednost je rozdělena do podkapitol dle jednotlivých jazykových rovin. Po pilotážním průzkumu byly pro bakalářskou práci vybrány podcasty, které mohou být řazeny do skupiny edukativních. I přes jejich podobnost jsou rozmanité. Kromě samotné analýzy je výsledkem práce zhodnocení typických rysů, zasazení do teoretického rámce a vyvození závěru, ve kterém jsou výsledky zkoumání konfrontovány s výzkumnými předpoklady. KLÍČOVÁ SLOVA jazyková analýza, mluvená čeština, podcast, spisovný jazyk, nespisovný jazyk, lexikologie, morfologie, syntax
|
host ::
RSS.