|
| |
|
| |
|
|
Od středověkého opevnění Vyšehradu k raně barokní citadele
Nechvátal, Bořivoj
Prostor knížecí a královské akropole se od raněstředověkého Vyšehradu podstatně změnil. V současnosti se skládá z barokního bastionu sv. Ludmily na jižní straně, s tzv. Starým purkrabstvím, z bastionu sv. Václava na západě a ze severní části, kde původně stávala mohutná raně barokní zbrojnice, která v roce 1927 vyhořela. Vznikla v letech 1654-1678, kdy byl Vyšehrad přestavěn do podoby barokní pevnosti a došlo k podstatným změnám v jeho terénním reliéfu.
|
|
| |
|
|
K poznání středověké baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě
Nechvátal, Bořivoj
Bazilika sv. Vavřince leží na rozhraní knížecí a královské akropole a východního předhradí. Byla dlouhodobě zkoumána již od roku 1884, kdy zde. byly nalezeny raněstředověké dlaždice v barokní rezidenci čp. 14, která je součástí baziliky. Později v roce 1903 zde archeologický výzkum B. Matějky objevil základy baziliky s vloženou příčnou lodí. Stavba byla datována do 11. a 12. století. Po výzkumu byla zasypána. Bazilika byla znovu odkryta při archeologickém výzkumu K. Gutha v letech 1924-1926. Tehdy nad ní byla umístěna betonová deska a zůstala již odhalena do dnešní doby. Nový výzkum, třetí v pořadí, byl proveden v letech 1968-1970, kdy byla ověřena stratigrafická poloha dlaždic. Upřesněno datování do konce 11. století, do doby, kdy byl Vyšehrad sídlem prvého českého krále Vratislava II. (1061-1092). Tehdy byla také objevena předrománská otonská sakrální stavba, která byla pod základy baziliky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.