Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 80 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stodola i chrám. Německé kostely v severních Čechách kolem roku 1900
Řičánková, Alena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Ačkoli je pro oblast severních Čech charakteristický především průmyslový boom druhé poloviny 19. století, který místní krajinu a města nenávratně proměnil, vznikaly zde kolem roku 1900 také stavby ryze tradičního charakteru, totiž kostely. V jejich hmotovém řešení i stylovém pojetí se mísí vliv dobového architektonického vývoje, individuálního vtisku architektů, stejně jako liturgických požadavků jednotlivých vyznání a konkrétních představ stavebníků. O podobě ideálního kostela, a to jak ve smyslu funkčním a vizuálním, tak i ve smyslu jeho významů symbolických, se v dané době vedly četné debaty a polemiky, vznikla řada teoretických textů i stavebních regulativů. Předložená práce sleduje především uplatnění moderních architektonických prvků na ryze tradičním stavebním kostelním typu. Činí tak především na základě srovnání psané teorie a stavitelské praxe. Danou diskuzí se zabývám u katolíků, starokatolíků a především pak u evangelických vyznání, u nichž je báze teoretických textů nejširší a kostelní novostavby nejčetnější. Téma úzce souvisí také s otázkami národnostními, s pozicí a rolí německého obyvatelstva na území severních Čech a se zásadními vlivy, které sem přicházely ze sousedního Saska, ať už ve formě finanční podpory novostaveb kostelů či architektonických návrhů saských architektů.
Ve jménu Krista-Vybrané myšlenky členů menších českých evangelických církví v období 1890-1940
Mašek, Tomáš ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na vystižení specifik v myšlení některých menších evangelických církví na území Čech v období 1890-1940. Konkrétně se jedná o Bratrskou Jednotu Chelčického (baptisty), Jednotu českobratrskou (dříve Svobodnou církev reformovanou) a Evangelickou církev metodistickou. Ohniskem výkladu je představení konstrukce konfesní identity na základě vztahu k minulosti a specifického výkladu osobností a událostí, které formovaly tradici, z které tyto církve vycházely. Dalším prvkem formujícím identitu členů těchto církví byl jejich postoj k moderním sekularizačním tendencím, proti kterým stály v kontrapozici. V neposlední řadě určovalo jejich konfesní vědomí vymezení vůči jiným formám zbožnosti. Cílem práce bylo přinést na základě studia publikovaných písemných pramenů, které po sobě zanechali příslušníci těchto tří církví, komparaci a charakterizaci jejich způsobu nazírání na určitá témata skrze své náboženské přesvědčení.
Meziválečné sociologické výzkumy pražské chudiny
Nešpor, Zdeněk
Kapitola provádí historickou analýzu sociologických výzkumů pražské chudiny uskutečněných ve 20. a 30. letech 20. století. Ústřední pozornost je věnována výzkumným programům vedeným R. Crawfordovou a O. Machotkou.
Židovská komunita v Praze 1945-1948
Wienerová, Sára ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je židovská komunita žijící v Praze v letech 1945-1948. Specificky je kladen důraz na průběh a legislativní úpravy poválečných restitucí, ale také na průběh a legislativní úpravy s tím souvisejícího samotného zabírání židovského majetku před začátkem druhé světové války a během ní. V rámci poválečné restituční praxe je zkoumána specifická a významná role jednotlivých židovských institucí na podobu a průběh těchto restitucí. Jde především o pražské židovské muzeum a pražskou židovskou náboženskou obec s klíčovými židovskými osobnostmi jakožto svými reprezentanty. Obsáhle jsou tematizovány obtíže spojené s restituční praxí a jsou následně zasazovány do dobového kontextu. V práci je kladen důraz na specifickou podobu českého antisemitismu, který vyplývá ze spojování židovské menšiny s menšinou německou. Zmíněné obtíže v restituční praxi jsou pak vnímány v kontextu přežívajícího antisemitismu. Hlavními zdroji diplomové práce jsou archivní výtisky časopisu Rady židovských náboženských obcí. Věstník, jakož i další archivní materiály, které jsou zařazeny do dobového kontextu na základě rozsáhlé odborné literatury k tématu. Klíčová slova: Židé, restituce, náboženské organizace, druhá světová válka, poválečné Československo, antisemitismus
Egon Bondy a jeho ateismus. Porovnání odborných a beletristických děl.
Dundáčková, Petra ; Bartlová, Milena (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá komparativní analýzou (ne)víry v beletristické a odborné tvorbě spisovatele a filosofa Egona Bondyho. Cílem výzkumu je zjistit, nakolik je skutečně proklamovaným ateistou a jak se liší pojetí transcendentna ve filosofickém a beletristickém díle. Práce je rozdělena do tří částí. První je věnována teoretickému zakotvení, druhá Bondyho biografii a třetí rozboru a porovnání filosofického a beletristického díla. Teoreticky je práce zakotvena především v Ricœurově srovnání narativity historie a filosofie prezentované v monografii Čas a vyprávění, jež je analogicky použito na porovnání beletrie a filosofie. Důležitým faktem je, že Bondyho beletrie se vyznačuje význačnými autobiografickými rysy a stojí na pomezí beletrie a filosofie. Druhá část se věnuje životu Egona Bondyho a jeho působení v prostředí undergroundu. Ve třetí části jsou představeny hlavní linie vybraných děl (Filosofické dílo I.-II., Nepovídka) a na základě obsahové analýzy dochází k porovnání textů. Výsledkem je zjištění vysoké podobnosti vyjadřovaných idejí. Bondy zakouší v rámci modelu nesubstanční ontologie i pocit radostné osobní víry k bohu, jenž je z určitého pohledu možné chápat jako typ církevně nezakotvené osobní religiozity. Dílo obsahuje i implicitně náboženské prvky, jakožto celek jej však za náboženské...
Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati.
Symerská, Ilona ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati se zabývá podnikovým a odborným vzděláváním zavedeným od dvacátých let minulého století firmou Baťa ve Zlíně. Baťův vzdělávací systém je popsán v tehdejším hospodářském a sociálním kontextu a jsou rozebrány demografické, hospodářské, podnikové, geografické a technické faktory, které se ukázaly jako klíčové pro jeho vznik. Diplomová práce dále identifikovala ideové zdroje podnikového vzdělávání - tj. podnikové edukační systémy v USA (provozované ve firmách Henryho Forda a Miltona Herscheye) a zaměřila se na důvody úspěšného přenosu těchto zámořských vzorů do prostředí tehdejšího Československa. Práce také analyzuje hlavní cíle, které zavedením podnikového vzdělávání firmy sledují. Práce se dále věnuje jednotlivým druhům Baťových škol, popisuje jejich genezi a vztah ke státnímu vzdělávacímu systému. Podrobněji je rozebrán vývoj pokusného školství na Zlínsku a jeho organizace včetně programů výuky. Součástí práce je rovněž analýza Baťova sociálního programu, který se dotkl veškerých odvětví a činností, ve kterých se Tomáš Baťa v průběhu svého život angažoval. Klíčová slova: podnikové vzdělávání, odborné vzdělávání, edukační systém, Baťovo školství, pokusné školství, Tomáš Baťa, Baťova škola práce, Masarykova pokusná...
Důvody pozdního připojení rakouské a československé Starokatolické církve k Utrechtské unii
Pavlíček, Viktor ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za úkol představit vztah mezi Starokatolickou církví Rakouska a Utrechtskou unií, a to v období let 1889 - 1925. Dalšími tématy jsou okolnosti vzniku Utrechtské unie a spolupráce starokatolických církví jak v rámci této unie, tak s ostatními konfesemi. První část práce představuje okolnosti vzniku Utrechtské unie, a to především pomocí rozboru základních tezí, kterými byla unie vymezena. Tato část se také zaměřuje na fenomén kongresů, synod a biskupských konferencí, které jsou základním symbolem starokatolických církví. Dále je její součástí i otázka připojení rakouské starokatolické církve k Utrechtské unii, což bylo jedním z hlavních témat práce na základě analýzy archivních dokumentů. Další část se věnuje problematice biskupského úřadu, především pak obsazení úřadu rakouského starokatolického biskupství. Součástí tohoto oddílu práce je i zjištění, zda podmínkou připojení církevní organizace k Utrechtské unii bylo právě obsazení biskupského úřadu řádně zvolenou osobou. Poslední část se věnuje otázkám spolupráce starokatolických církví, převážně pak konkrétním případům spolupráce mezi rakouskou starokatolickou církví a sesterskými církvemi. K tomu mi posloužily zprávy jednotlivých synodních shromáždění a další dokumenty z archivních fondů. Poslední podkapitola se pak zabývá...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 80 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.