|
| |
|
| |
|
|
Osobnost pachatelky trestné činnosti
Navrátilová, Kateřina ; Marešová, Alena (vedoucí práce) ; Zoubková, Ivana (oponent)
Osobnost pachatelky trestné činnosti Abstrakt Cílem diplomové práce je poskytnout určitý obraz o pachatelkách trestné činnosti. Značná část práce se zabývá kriminologickými teoriemi, které se snažily nalézt příčinu kriminality žen. Jedná se především o biologicky, psychologicky a sociologicky zaměřené kriminologické teorie, ale zohledněny jsou též multidisciplinární a feministické přístupy. Ačkoliv se o vysvětlení původu ženské delikvence pokoušela řada odborníků, žádnému se zatím odpověď na otázku odkud kriminalita žen pramení nepovedlo objevit. Naopak se shodují, že neexistuje jediná univerzální příčina kriminality žen. Práce podává přehled o některých typologiích ženských pachatelek, včetně pachatelek sexuálních trestných činů, sériových vražd a vražd dětí. Na základě zkoumání vytvořených typologií pachatelek jsme schopni získat poměrně podrobný obrázek o charakteristikách ženských pachatelek, včetně osobnostních rysů a kriminálních motivací. Pro získání uceleného obrazu o ženách jako pachatelkách trestné činnosti je potřeba zabývat se i konkrétními projevy kriminality žen. Ze srovnání stíhaných osob vyplynulo, že ačkoliv celková kriminalita v daném období klesla, poměr žen na celkové kriminalitě se zvýšil, a to víc jak o tři procentní body. I přes úskalí spojená s mezinárodním srovnáním kriminality,...
|
|
| |
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
|
|
Hranice svobody projevu na sociálních sítích
Navrátilová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Tato práce pojednává o hranicích svobody projevu na sociálních sítích, které jsou v dnešní době významným prostředkem komunikace. S jejich rostoucím společenským významem se rozmáhá také nežádoucí chování, s nímž se můžeme na sociálních sítích setkat, proto je vhodné se touto problematikou zabývat. Ostatně některé státy už kroky vedoucí k regulaci obsahu na sociálních sítích podnikají. První kapitola se věnuje svobodě projevu obecně. Je zde zdůrazněna její úloha v demokratické společnosti a zároveň popsány limity, kterými může být svoboda projevu omezena. Druhá kapitola už pojednává přímo o sociálních sítích, konkrétně o Facebooku a Twitteru. Na jejím začátku jsou vymezeny znaky digitálních médií, mezi které sociálních sítě řadíme. Následně jsou popsána jednotlivá pravidla těchto sociálních sítí. Příklady nežádoucího chování na sociálních sítích jsou analyzovány ve třetí kapitole, která se věnuje zásahům do osobnostních práv, hate speech, pornografii, násilí a dezinformacím na sociálních sítích, tedy fenoménům, které se do střetu se svobodou projevu mohou dostat. Tyto jevy jsou popsány v souvislosti s pravidly jednotlivých sociálních sítích a také právním řádem České republiky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zabývá vnitřní a vnější regulací sociálních sítí. Jsou zde nastíněny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
host ::
RSS.