|
|
Institut pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v informační společnosti
Navrátil, Vladimír Gabriel ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Závěr Při posuzování, zda je konkrétní pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v souladu s autorským právem, připadá klíčová úloha institutu třístupňového testu. Mezi odbornou veřejností existují různé názory, jakým způsobem by měl být vykládán, a vážně je třeba brát v úvahu dosud jediný dostatečně obecný a podrobný judikatorní výklad, který provedl DSB. Z pohledu členského státu Evropské unie bude nejdůležitější, jak se s jeho výkladem vypořádá ve své další rozhodovací činnosti Soudní dvůr, protože jeho postoj bude určující i pro soudy členských států. Posouzení (ne)dovolenosti určitého jednání by se každopádně mělo zakládat na co nejvíce podrobné, pečlivé a přesvědčivé analýze dopadů takového jednání, zejména vlivu na práva a zájmy nositelů autorských práv. Přetrvávajícím problémem je napětí mezi výjimkami z výlučných autorských práv, ochranou technických prostředků ochrany práv a povinností odvádět náhradní autorskou odměnu z určitých výrobků. Institut náhradní autorské odměny ve značné části případů nedokáže plnit svou kompenzační funkci a kvůli technickým prostředkům ochrany práv se zároveň zmenšuje rozsah dovolených jednání, v souvislosti s nimiž je odměna odváděna. Ospravedlnění má přitom pouze v souvislosti s jednáními, která mohou být spotřebiteli reálně uskutečňována, a pouze pokud zajišťuje...
|
|
|
Institut pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v informační společnosti a související otázky
Navrátil, Vladimír Gabriel ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
v českém jazyce Výjimka z práva na rozmnožování pro osobní potřebu, tradiční součást autorského práva, se s rozvojem informačních technologií a zejména Internetu stala jedním z nejčastěji diskutovaných témat souvisejících s autorským právem. Pokusil jsem se ji zasadit do širokých právních souvislostí, pročež se zabývám taktéž řadou souvisejících institutů, jež mají význam pro náležité posouzení, zda - a případně nakolik - je tato výjimka ospravedlnitelná v informační společnosti, kdy si lze během pár chvil na Internetu zjednat přístup k téměř jakékoli knize, obrazu, hudební skladbě či filmu. V textu práce představuji tradiční koncepce autorského práva a zkoumám, nakolik si autorské právo může zachovat svou dosavadní podobu v době, kdy bylo autorské dílo jako duševní výtvor fakticky odděleno od hmotného nosiče; zejména se v tomto ohledu zaměřuji na aspekt výlučnosti autorských práv. Ústředním bodem práce je ovšem tříkrokový test, klíčový institut současného mezinárodního i unijního práva k nehmotným statkům, jenž by měl zajistit přizpůsobení nejen autorského práva měnícím se technologickým i společenským podmínkám. Právě na něm záleží, nakolik bude výjimka z autorského práva nadále využitelná, neboť každé užití autorského díla do ní formálně spadající musí splnit jeho tři podmínky. V této...
|
|
|
Institut pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v informační společnosti
Navrátil, Vladimír Gabriel ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Závěr Při posuzování, zda je konkrétní pořízení rozmnoženiny pro osobní potřebu v souladu s autorským právem, připadá klíčová úloha institutu třístupňového testu. Mezi odbornou veřejností existují různé názory, jakým způsobem by měl být vykládán, a vážně je třeba brát v úvahu dosud jediný dostatečně obecný a podrobný judikatorní výklad, který provedl DSB. Z pohledu členského státu Evropské unie bude nejdůležitější, jak se s jeho výkladem vypořádá ve své další rozhodovací činnosti Soudní dvůr, protože jeho postoj bude určující i pro soudy členských států. Posouzení (ne)dovolenosti určitého jednání by se každopádně mělo zakládat na co nejvíce podrobné, pečlivé a přesvědčivé analýze dopadů takového jednání, zejména vlivu na práva a zájmy nositelů autorských práv. Přetrvávajícím problémem je napětí mezi výjimkami z výlučných autorských práv, ochranou technických prostředků ochrany práv a povinností odvádět náhradní autorskou odměnu z určitých výrobků. Institut náhradní autorské odměny ve značné části případů nedokáže plnit svou kompenzační funkci a kvůli technickým prostředkům ochrany práv se zároveň zmenšuje rozsah dovolených jednání, v souvislosti s nimiž je odměna odváděna. Ospravedlnění má přitom pouze v souvislosti s jednáními, která mohou být spotřebiteli reálně uskutečňována, a pouze pokud zajišťuje...
|
host ::
RSS.