|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Perseverace jako faktor vzniku PTSP
Patzelt, Daniel ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce podává v první části stručný přehled poznatků o perseveraci a jejích různých projevech. V druhé části uvádí poznatky o posttraumatické stresové poruše, jejích protektivních a rizikových faktorech, diagnostice a léčbě. Třetí část je věnována výzkumům vzájemných souvislostí těchto jevů. V empirické části je předkládán návrh výzkumu, jehož cílem je otestovat perseveraci jako faktor vzniku posttraumatické stresové poruchy. Probandy tohoto výzkumu jsou příslušníci Armády České republiky, jedoucí na zahraniční vojenskou misi. Záměrem tohoto výzkumu je získat další kritérium pro výběr lidí, kteří jsou v rámci svého povolání ohroženi traumatickými událostmi a přispět k prevenci a léčbě posttraumatické stresové poruchy.
|
|
|
Problematika sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou
Najbrtová, Kristina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část diplomové práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní implicitní...
|
|
|
Psychologické aspekty bolesti hlavy
Tomečková, Sandra ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychickými aspekty bolesti hlavy a snaží se je postihnout ze všech úhlů, které mohou pacientovi trpícímu těmito obtížemi zasáhnout jak do záchvatů bolesti, tak do života. V literárně přehledové části, která je rozdělena do několika částí se věnuji nejprve charakteristice bolestí hlavy a jejich rozdělení, které slouží jako teoreticko- neurologické pozadí pro další kapitoly, věnující se už zmíněným psychologickým aspektům, které jsou stěžejní pro celou práci. Psychologické aspekty se práce snaží zachytit jakožto možné faktory vyvolávající, případně mající vliv na vyvolání bolestí hlavy; doprovodné psychické jevy, se kterými se pacient může potýkat při samotném záchvatu bolesti a jako psychologické důsledky tohoto zdravotního problému. Poslední kapitola stojící mimo koncept, avšak značně související s tématem, se věnuje komorbiditám psychiatrických poruch s migrénou. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu zabývající se korelací osobnostních vlastností a bolestmi hlavy. Klíčová slova Bolesti hlavy, migréna, bolest, osobnostní vlastnosti, stres, psychiatrické poruchy, kvalita života, psychosomatika
|
|
|
Etické otázky v psychoterapii: postoje, zkušenosti a rozhodování
Kročková, Nikola ; Rodriguez Manchola, Mabel Virginia (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato práce se zabývá etikou v psychoterapii. V teoretické části jsou představeny oba tyto obory a specificky se zmiňuji o jednotlivých etických dilematech, se kterými se psychoterapeut během své práce může setkat (duální vztahy, mlčenlivost, respekt ad.), profesním postojům a zdrojům v rozhodování etických dilemat. Výzkumná část popisuje realizovaný kvantitativní výzkum, který mapuje zkušenosti a postoje 64 psychoterapeutů vůči různým etickým otázkám a zdroje, kterých využívají při rozhodování etických dilemat. Mezi výsledky práce patří pořadí etických otázek dle toho, nakolik je psychoterapeuti zažívají, a dle toho, jak moc ne/etické popisované chování hodnotí. Uvedeny jsou otázky, které jsou z etického hlediska sporné. Jedna z ověřovaných otázek, zdali vyšší četnost zkušenosti psychoterapeutů vede k více extrémnímu hodnocení etičnosti jednotlivých situací, podpořena nebyla (průměrný korelační koeficient=0,064). Naopak předpoklad, že čím více se psychoterapeuti s danou eticky náročnou situací setkávají, tím spíše je jejich postoj vůči ní více etický, byl podpořen středně silným vztahem (průměrný korelační koeficient=0,316). Jako téměř většinově nejvíce používaným zdrojem při rozhodování etických dilemat byly psychoterapeuty označeny vlastní etické normy (46,9 %). Výsledky byly interpretovány a...
|
|
|
Vzdělávání v psychoterapii v ČR v evropském kontextu
Wosková, Hana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje vzdělávání v psychoterapii v ČR v evropském kontextu. Literárně přehledová část se postupně zabývá historickým pozadím v oblasti psychoterapie, dále se zaměřuje na vznik a rozvoj různých forem výcviku a vzdělávání v psychoterapii. V práci je postupně popsáno několik významných psychoterapeutických směrů z hlediska jejich přístupu ke vzdělávání psychoterapeutů. V další části je navržen výzkumný projekt, který se věnuje osobní zkušenosti zástupců různých psychoterapeutických směrů. Cílem takovéto výzkumné sondy by mělo být zmapování pozitivních a silných stránek a také slabších či méně rozpracovaných stránek různých vzdělávacích systému v psychoterapii. K naplnění tohoto výzkumného projektu je navrhnuto využití hloubkového rozhovoru se zástupci několika různých významných psychoterapeutických směrů.
|
|
|
Životní spokojenost psychoterapeutů v České republice
Rýdlo, Ondřej ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato práce pojednává o vztahu mezi životní spokojeností a profesí psychoterapeuta. Probírá důležité osobnostní a situační aspekty, které hrají roli v životní spokojenosti psychoterapeuta. Snaží se vytyčit specifické charakteristiky profese psychoterapeuta, které mohou mít vliv na jeho životní spokojenost. Přibližuje vztah mezi pracovní a životní spokojeností, syndrom vyhoření, strategie pracovní pohody, pocit kontroly, konflikt mezi rodinou a prací, pracovní podmínky a osobní výkonnost. Vyzdvihuje koncept uvědomění jako fenomén, který má zásadní roli v prožívání psychoterapeuta a může pozitivně ovlivnit jeho životní spokojenost. Jako druhý specifický faktor hrající důležitou roli ve vztahu psychoterapeuta k životní spokojenosti se práce soustřeďuje na fenomén vděku. Vytyčuje pojetí vděku v dosavadní literatuře a napojuje vděk na osobní výkonnost. Skrze pozitivní intervence "Tři dobré věci" a "Návštěva vděčnosti" práce zkoumá, jestli pozitivní zaměření uvědomění a kultivace vděku může psychoterapeutům zlepšit životní spokojenost.
|
|
|
Specifika psychoterapeutických přístupů v léčbě deprese
Minářová, Ludmila ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky vybraných psychoterapeutických přístupů v léčbě deprese. První kapitola literárně-přehledové části vymezuje diagnostiku, epidemiologii, etiologii a rizika deprese. Těžiště literárně-přehledové části spočívá v šesti kapitolách pojednávajících o jednotlivých psychoterapeutických přístupech (kognitivně-behaviorální terapie, na všímavosti založená kognitivní terapie, terapie pomocí přijetí a závazku, interpersonální terapie a humanistická terapie). U každého přístupu je uveden způsob práce s depresivním klientem, jeho empiricky prokázaná účinnost a výzkumně doložené mechanismy změny. V závěru literárně-přehledové části jsou shrnuty styčné plochy a specifika všech přístupů v léčbě deprese. Návrh výzkumu mapuje využití deseti principů změny českými psychoterapeuty kognitivně-behaviorálního, psychodynamického a humanistického směru v léčbě deprese. Jde o kvantitativně zaměřený mapující výzkum. Prvním cílem výzkumu je posoudit, zdali jsou některé principy změny využívány v léčbě deprese více než v případě jiných obtíží. Druhým cílem je porovnat využití principů změny mezi přístupy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poruchy spánku u posttraumatické stresové poruchy
Vodičková, Denisa ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na popis posttraumatické stresové poruchy a jejích symptomů se zaměřením na poruchy spánku. Výzkumné části předchází literárně teoretická část. Tato část je zaměřena na tři oblasti - samotná posttraumatická stresová porucha (dále jen PTSD), poruchy spánku a léčba. První část je věnována vymezení pojmů jako stres, trauma a posttraumatická stresová porucha. Dále se práce věnuje spánku a zejména poruchám spánku, které se mohou objevit u této diagnózy. Třetí oblast se zaměřuje na popis farmakologické a především psychoterapeutické léčby. Jelikož téma poruch spánku u PTSD není v České republice zatím podrobněji probádáno, byla navržena korelační studie, která by měla odhalit, zda příznaky PTSD korelují se sníženou kvalitou spánku u jedinců, jimž byla PTSD diagnostikována. Toto měření by mělo být zajištěno dotazníkovým šetřením a umožnit případné další bádání v této oblasti. Klíčová slova posttraumatická stresová porucha, poruchy spánku, spánek, trauma, stres, psychoterapie
|
|
|
Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika
Sedláčková, Thea ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poporodního blues a poporodní deprese, přičemž klade důraz na screening, resp. diagnostiku, a etiologii těchto psychických poruch. V literárně- přehledové části představuje vybrané nástroje sloužící k jejich screeningu či diagnostice a přináší shrnutí nejvýznamnějších rizikových faktorů, přičemž pozornost je věnována zejména faktorům souvisejícím s psychologickými a psychosociálními charakteristikami žen. Závěr literárně-přehledové části se věnuje vzájemnému vztahu mezi poporodním blues a poporodní depresí. Ve druhé části práce je předložen návrh kvantitativního výzkumu, který se zaměřuje na míru výskytu poporodního blues a poporodní deprese současně také na schopnost poporodního blues predikovat následný výskyt poporodní deprese. Klíčová slova: diagnostika, poporodní blues, poporodní deprese, rizikové faktory
|
host ::
RSS.