Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny zahraniční politiky Venezuely na přelomu 20. a 21. století
Novotná Nachtigallová, Mariana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnou zahraniční politiky Venezuely v letech 1999 -- 2012 a dále vztahem mezi zahraničněpolitickou rétorikou a zahraniční politikou a vnitropolitickým vývojem. Základní hypotéza zní: Zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika Venezuely v letech 1999-2012 měla za primární cíl legitimizovat mocenské postavení prezidenta Cháveze. Práce obsahuje vedle analýzy zahraniční politiky také krátký historický exkurz a analýzu současného politického režimu Venezuely, což bylo pro studium vztahu mezi nimi a studium otázek souvisejících s legitimitou nezbytné. Hlavním nástrojem pro testování dvou dílčích hypotéz byla textová analýza projevů Huga Cháveze před Národním shromážděním v letech 2000-2012. Kvantifikace klíčových slov a kvalitativní analýza projevů umožnila ověřit stanovené dílčí hypotézy. Závěrem bylo možné konstatovat, že zahraniční rétorika a zahraniční politika Huga Cháveze přispívala k posilování jeho vnitřního mocenského postavení, zejména ve vztahu k armádě a vrstvám citlivým na populistický styl a to i na vzdory nežádoucím dopadům zahraniční politiky na venezuelské hospodářství. Dále můžeme říci, že se zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika v letech 1999-2012 proměňovala a radikalizovala v souvislosti s vnitropolitickým vývojem.
Socialismus 21. století v programu a praktické politice Huga Cháveze
Matějovská, Zuzana ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Nachtigallová, Mariana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá programem socialismu 21. století a jeho praktickým naplňováním v politice Huga Cháveze. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda ve Venezuele skutečně dochází k proměně společnosti k nastolení tohoto systému nebo zda Chávez tento koncept používá pouze jako prázdné heslo k získávání voličských hlasů. První kapitola popisuje nejdůležitější události vedoucí k nástupu Huga Cháveze na post prezidenta. Druhá kapitola řeší programový obsah socialismu 21. století tak, jak je prezentován obyvatelstvu Venezuely, přičemž jeho obsah je postupně rozebrán z hlediska politické transformace, sociální politiky, hospodářské politiky a zahraniční politiky. Kapitola třetí potom hledá shodu či rozdíly mezi tímto programem a reálnou politikou Huga Cháveze. Tato analýza opět probíhá v již zmíněných čtyřech oblastech.
Ten years of governance of Hugo Chavez
Galová, Veronika ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Nachtigallová, Mariana (oponent)
Práce opisuje období vlády Huga Chaveze v průběhu deseti let a porovnává ji s obdobím, které jeho nástupu předcházelo. Zaměřuje se na změny institucionální, změny v hospodářské a sociální politice a na zahraniční politiku zejména v oblasti samotného jihoamerického regionu. V práci je zachycený proces konsolidace demokracie ve Venezuele od roku 1958 a změny, které nastávají po příchodu člověka, který byl ještě před pár lety účastníkem snahy o zvrhnutí tehdejší vlády. Hlavním předmětem analýzy v práci je fenomén sociální a politické polarizace, implementace prvků participační demokracie a ropný průmysl. Práce poukazuje na změnu neoliberálního státu na stát sociální.
Formy organizace, cíle a vliv indiánských hnutí - případ Bolívie a Ekvádoru
Kerclová, Helena ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Nachtigallová, Mariana (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou formy organizace, cíle a vliv indiánských hnutí v Latinské Americe. Práce zachycuje zakládání indiánských organizací od odborových organizací přes indiánská hnutí až po vznik indiánských politických stran v Bolívii a Ekvádoru. Tato práce zkoumá příčiny sdružování indiánů do organizací a jejich snahy o získání účasti na politické moci. Pozornost je též věnována tomu, jakým způsobem indiáni zasahují do politického dění v zemi a jaký mají jejich organizace vliv na současnou politiku v obou zemích. Dále se práce zabývá jejich cíli, které tyto organizace měly, a poukazuje na jejich úspěchy. Hlavním cílem této práce je zjistit, proč došlo k zakládání indiánských organizací, a porovnat jejich sílu a vliv na politické systémy v Bolívii a Ekvádoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.