|
|
Jak je list vyšší rostliny přizpůsoben k vykonávání své fotosyntetické funkce ?
Matušková, Eva ; Tichá, Ingrid (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
3 Abstrakt Fotosyntéza je souborem složitých biochemických dějů, který probíhá ve fotosyntetické struktuře, v našem případě v listu vyšší rostliny. List je hlavní fotosyntetický orgán vyšší rostliny, který je výborně přizpůsoben k vykonávání fotosyntetické činnosti. List bývá tenký (krátké transportní dráhy) a má velkou plochu, která umožňuje zachytit co nejvíce dopadajícího světelného záření. Světelné záření dopadá na pokožku listu. Epidermální buňky neobsahují chloroplasty a fungují v podstatě jako soustava čoček koncentrujících světelné paprsky do listového mezofylu a v něm se tak vytváří světelný gradient. Buňky palisádového parenchymu jsou válcovité a protáhlé a mezibuněčné prostory tvoří jakési "světlovody", které umožňují průnik světla hlouběji do listového mezofylu. Na površích palisádových buněk dochází ještě k mnohonásobnému odrazu fotonů, čímž se ještě zvyšuje pravděpodobnost, že se dostanou do fotosystémů v chloroplastech. Buňky houbovitého parenchymu mají velmi nepravidelný tvar a tak se ještě zvyšuje mnohonásobný odraz fotonů. Podstatným substrátem pro fotosyntézu je množství CO2. CO2 je obsažen v atmosféře obklopující rostlinu a proniká do listu nejvíce průduchy, což může být první bariéra omezující tok CO2 do listu, pokud jsou průduchy přivřené nebo zavřené. Dále difunduje plynný CO2...
|
|
|
Human impacts on ecosystems: appropriation of primary production and biodiversity in the Czech republic
Vačkář, David ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Miko, Ladislav (oponent)
Tato analýza měla za cíl ustavit a odhadnout prostorovou asociaci (vzájemnou souvislost) mezi hustotou lidské populace (HPD) jakožto zástupné míry zátěže prostředí, přivlastňováním primární produkce (aHANPP) jakožto zástupné míry změn využití území a ekosystémů, a biodiverzitou vyjádřenou jako druhovou bohatostí a krajinnou diverzitou. Výsledky analýzy naznačují, že strategie ochrany a péče o biodiverzitu by se měly zaměřovat nejenom na tradičně chráněná území, ale rovněž na 13 urbanizovaná území a krajiny a ekosystémy nových typů, které mohou obsahovat značný podíl druhové bohatosti. Ve své práci jsem zjistil, že přivlastňování nadzemní primární produkce (aHANPP) dosahuje 56 % potenciální primární produkce na území České republiky. Nadzemní HANPP pozůstává ze změn aNPP způsobených přeměnou území (ΔaNPPLC), které se podílí 11 % aNPP0, a socioekonomického výtěžku, který tvoří 45 % aNPP0. Lidé vytěžili z ekosystémů 16,9 Tg C ročně v roce 2000 a toto množství pokleslo z 18,5 Tg C vytěžených v roce 1990 a znovu mírně vzrostlo na 17,3 Tg C v roce 2006. Změny čisté primární produkce vyvolané lidskou činností mohou být považovány za robustní ukazatel lidské stopy zanechané v ekosystémech (Haberl et al., 2004). Nadzemní primární produkce byla vybrána jak společná jednotka pro srovnávání vlivu člověka na území ve...
|
|
|
GM rostliny pro budoucnost globálně oteplované planety - aktualizace gymnaziálního studia biologie
Nedělová, Jana ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
S globálním oteplováním planety a tím i změnami místních teplotních a vlhkostních režimů přichází do zemědělství řada problémů, majících neblahý vliv na úrodu. Ty budou významné především v rozvojových zemích, které jsou již nyní zasahovány suchem a ohroženy hladomorem. Velkým cílem je proto vytvořit rostliny odolné vůči těmto klimatickým změnám. Samotné klasické šlechtění na tyto úkoly evidentně nestačí. Významně by však mohlo přispět genové inženýrství prostřednictvím geneticky modifikovaných (GM) rostlin. Tato moderní šlechtitelsko-pěstitelské technologie má na rozdíl od klasického šlechtění několik výhod. Jednou z nich je například cílená a dobře kontrolovatelná změna genotypu, což umožňuje získat rostliny s konkrétními požadovanými vlastnostmi.
|
|
|
Vodivost mezofylu pro CO2 a její závislost na anatomii listu a podmínkách prostředí.
Malcová, Kateřina ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent)
Difuzní cesta CO2 z atmosféry obklopující list do stromatu chloroplastů se skládá z několika částí, z nichž každá klade jeho pohybu určitý odpor. Difuzi CO2 z podprůduchových dutin do stromatu limituje vodivost mezofylu (gm), která zahrnuje pohyb v plynné, kapalné a lipidické fázi. Vodivost mezofylu je ovlivňována faktory vnitřními (např. anatomie, stáří listu) i vnějšími (např. ozářenost, teplota). Vnitřní faktory působí spíše dlouhodobé změny gm, kdežto faktory vnější se podílí na změnách rychlých. Za tyto rychlé změny jsou pravděpodobně zodpovědné akvaporiny. gm významně ovlivňuje rychlost čisté fotosyntézy, téměř stejnou měrou jako vodivost stomatární. Limitace fotosyntézy daná vodivostí mezofylu není pevná, ale liší se mezi druhy a funkčními skupinami rostlin. To může vést v důsledku zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře ke zvýšení kompetiční zdatnosti některých druhů.
|
|
|
Human impacts on ecosystems: appropriation of primary production and biodiversity in the Czech republic
Vačkář, David ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Miko, Ladislav (oponent)
Tato analýza měla za cíl ustavit a odhadnout prostorovou asociaci (vzájemnou souvislost) mezi hustotou lidské populace (HPD) jakožto zástupné míry zátěže prostředí, přivlastňováním primární produkce (aHANPP) jakožto zástupné míry změn využití území a ekosystémů, a biodiverzitou vyjádřenou jako druhovou bohatostí a krajinnou diverzitou. Výsledky analýzy naznačují, že strategie ochrany a péče o biodiverzitu by se měly zaměřovat nejenom na tradičně chráněná území, ale rovněž na 13 urbanizovaná území a krajiny a ekosystémy nových typů, které mohou obsahovat značný podíl druhové bohatosti. Ve své práci jsem zjistil, že přivlastňování nadzemní primární produkce (aHANPP) dosahuje 56 % potenciální primární produkce na území České republiky. Nadzemní HANPP pozůstává ze změn aNPP způsobených přeměnou území (ΔaNPPLC), které se podílí 11 % aNPP0, a socioekonomického výtěžku, který tvoří 45 % aNPP0. Lidé vytěžili z ekosystémů 16,9 Tg C ročně v roce 2000 a toto množství pokleslo z 18,5 Tg C vytěžených v roce 1990 a znovu mírně vzrostlo na 17,3 Tg C v roce 2006. Změny čisté primární produkce vyvolané lidskou činností mohou být považovány za robustní ukazatel lidské stopy zanechané v ekosystémech (Haberl et al., 2004). Nadzemní primární produkce byla vybrána jak společná jednotka pro srovnávání vlivu člověka na území ve...
|
|
|
Jak je list vyšší rostliny přizpůsoben k vykonávání své fotosyntetické funkce ?
Matušková, Eva ; Nátr, Lubomír (oponent) ; Tichá, Ingrid (vedoucí práce)
3 Abstrakt Fotosyntéza je souborem složitých biochemických dějů, který probíhá ve fotosyntetické struktuře, v našem případě v listu vyšší rostliny. List je hlavní fotosyntetický orgán vyšší rostliny, který je výborně přizpůsoben k vykonávání fotosyntetické činnosti. List bývá tenký (krátké transportní dráhy) a má velkou plochu, která umožňuje zachytit co nejvíce dopadajícího světelného záření. Světelné záření dopadá na pokožku listu. Epidermální buňky neobsahují chloroplasty a fungují v podstatě jako soustava čoček koncentrujících světelné paprsky do listového mezofylu a v něm se tak vytváří světelný gradient. Buňky palisádového parenchymu jsou válcovité a protáhlé a mezibuněčné prostory tvoří jakési "světlovody", které umožňují průnik světla hlouběji do listového mezofylu. Na površích palisádových buněk dochází ještě k mnohonásobnému odrazu fotonů, čímž se ještě zvyšuje pravděpodobnost, že se dostanou do fotosystémů v chloroplastech. Buňky houbovitého parenchymu mají velmi nepravidelný tvar a tak se ještě zvyšuje mnohonásobný odraz fotonů. Podstatným substrátem pro fotosyntézu je množství CO2. CO2 je obsažen v atmosféře obklopující rostlinu a proniká do listu nejvíce průduchy, což může být první bariéra omezující tok CO2 do listu, pokud jsou průduchy přivřené nebo zavřené. Dále difunduje plynný CO2...
|
host ::
RSS.