|
|
Operační a mobilizační plány Rudé armády 1940-1941
Černík, Marek ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
V letošním roce, kdy předkládám svou práci k obhajobě, si připomínáme 65. výročí zahájení operace Barbarossa- německého útoku na Sovětský svaz. V 90. letech minulého století se začalo objevovat stále větší množství indicií i přímých důkazů, které signalizují, že Hitler svou akcí jen o pár týdnů předešel realizaci Stalinova záměru provést osvobozovací tažení do západní Evropy. Diskuse na toto téma nekončí a často ústí v ostrou výměnu názorů. Zda by se Rudé armádě tehdy podařilo v plném rozsahu realizovat své plány a dojít až do Berlína, zůstane zřejmě nezodpovězenou otázkou. Ovšem prokázání samotných útočných záměrů Sovětského svazu v roce 1941 není nereálné a právě na tento aspekt druhé světové války bude zaměřena pozornost v této rigorózní práci, kterou předkládám jako opravenou a rozšířenou verzi své diplomové práce z roku 2005. Výchozí pracovní hypotézy zůstávají . '~ steJne: 1. Přípravy Sovětského svazu na válku na jaře 1941 měly ofenzivní charakter. 2. Rudá armáda se chystala zahájit na západě rozsáhlou útočnou operaci již v průběhu léta 1941.
|
|
|
Okolnosti vzniku britského mandátu v Palestině. Příspěvek ke studiu britské politiky na Blízkém východě, jejích plánů a východisek s přihlédnutím ke specifickému případu území Palestiny
Fridrichová, Pavla ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Palestinská otázka patří v současnosti k jednomu z nejdiskutovanějších témat diplomacie, které ovlivňuje globální mezinárodní politiku z mnoha úhlů; jak se zdá, mírové řešení je stále v nedohlednu. o izraelsko-arabských vztazích, vzniku státu Izrael a o blízkovýchodním mírovém procesu bylo napsáno nesčetné množství monografií, studií a článků. Žádný historik, zabývající se komplexněji dějinami dvacátého století, se tomuto tématu nemůže vyhnout. Mnohem méně již bylo napsáno o období před vznikem státu Izrael, ačkoliv monografií zejména britské provenience k tomuto tématu bylo rovněž vydáno hodně. Většina těchto publikací se však věnuje zejména analýze období výkonu britského mandátu, a tak, přestože je téma mé práce s pravidelností zpracováváno v úvodních kapitolách výše zmíněných publikací, jako samostatnému se mu nedostalo tolik pozornosti. O období svým způsobem zásadní a pro současný arabsko-izraelský problém zárodečné, je odborné literatury významně méně. Mou snahou není analyzovat příčiny vzniku arabsko-izraelského konfliktu, neboť ty byly popsány a analyzovány v mnoha publikacích. Tématem této práce by měla být nejen snaha vyjasnit okolnosti vzniku britského mandátu v Palestině v kontextu tehdejší mezinárodní situace, ale zejména osvětlit cíle britské zahraniční politiky. Cílem práce je snaha zjistit,...
|
|
|
Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Ve své diplomové práci jsem hodnotil postoje zahraniční politiky Spojených států amerických k tzv. kyperské otázce v letech 1960-1974. Při analyzování amerických zahraničně-politických zájmů vůči východnímu Středomoří po druhé světové válce jsem zdůraznil strategický význam této oblasti v bezpečnostním systému Západu. Kypr, na jehož území vznikla v roce 1960 etnicky smíšená Kyperská republika, jsem představil jako determinanta řecko-tureckých vztahů a došel jsem k závěru, že za nejdůležitější faktor, který ovlivnil další vývoj ve východním Středomoří, je možno označit vstup Řecka a Turecka do Severoatlantické aliance v roce 1952. Domnívám se, že začlenění obou států do bezpečnostního systému Západu vedlo k poklesu bezpečnosti v dané oblasti a ke zvýšení odvěké rivality mezi Řeckem a Tureckem. Vztahy mezi těmito zeměmi od padesátých do sedmdesátých let jsem proto z bezpečnostního hlediska označil za velmi nestabilní. Vzájemná nevraživost a snaha každého státu o to, aby ten druhý nezískal ve vzájemném soupeření více, se nejvíce projevovala v otázce středomořského ostrova Kypru. Komparací odlišností amerického postupu vůči Řecku a Turecku jsem ukázal, že pro Spojené státy bylo v kontextu bezpečnostní nejistoty mezi Řeckem a Tureckem velmi obtížné udržovat dobré vztahy s oběma strategicky důležitými spojenci....
|
|
|
Vzestup a pád chilského ledku. Politické, ekonomické a sociální souvislosti (1830-1930)
Hladíková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Historie těžby, zpracování a vývozu ledku v provinciích Tarapacá a Antofagasta (dnes sevemí Chile) tvoří důležitou součást historie chilského homictví a počátků industrializace regionu, který do tzv. ledkové války patřil Peru a Bolívii. Přesto bylo toto téma chilskými historiky opomíjeno až do poloviny 20. století, kdy zaznamenáváme rozvoj ekonomické a sociální historiografie. Dalším faktorem, který v určité míře přetrvává do dnešní doby, byla jistá okrajovost zájmu centra o sevemí region, vzdálený jak z hlediska geografického, tak z hlediska mocenského. Zpracováním tohoto tématu se zabývali a zabývají vedle chilských historiků i autoři z dalších zemí (Peru, Bolívie, USA, Velká Británie) a nepřekvapí, že ve svých analýzách docházejí k často odlišným závěrům. A třebaže těžba ledku nemá dnes prakticky téměř žádný význam, jeden z následků pacifické války - ztráta přístupu Bolívie k moři - představuje stále živý problém, nehledě na fakt, že oblast dříve bolívijské Antofagasty je nejvýznamnějším, dnes chilským, nalezištěm mědi v LA a jedním ze základních zdrojů chilského národního bohatství. I současný vývoj v bolívijsko- a peruánskochilských vztazích svědčí o tom, že rány z minulosti nejsou zdaleka zaceleny i přes existenci vzájemných smluv formálně situaci upravuj ících.
|
|
|
Studená válka - bipolární uspořádání světa ve druhé polovině 20. století
Brožek, Kamil ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Studená válka v druhé polovině dvacátého století výrazným způsobem ovlivnila životy lidí většiny národů světa ajejí dozvuky jsou ve světové politice zřetelně patrné dodnes. Důvodem je globální rozměr ideologického a mocenského zápasu Spojených států a Sovětského svazu po druhé světové válce. Práce profesora Vladimíra Nálevky "Studená válka", kterou v roce 2003 knižně vydalo nakladatelství Triton, je dalším z kvalitních příspěvků k pochopení složitého poválečného období. Autor, který je předním českým odborníkem na popisovanou oblast, si narozdíl od řady svých dřívějších prací tentokrát nekladl za cíl přinášet nové poznatky či pohledy na vývoj v jednotlivých zemích, pouze stručně a přehledně shrnul všechny důležité milníky studené války. Kniha sleduje vývoj studené války od jejích začátků ve druhé polovině 40. let, přes formování soupeřících bloků, první velké krize, válku v Koreji a další dílčí konflikty v rozvojovém světě až k systémové krizi Sovětského svazu a následnému konci bipolárního uspořádání světa na začátku 90. let minulého století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československá pomoc rozvojovým zemím severní Afriky v 60. letech 20. století
Studenovský, Tomáš ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je osvětlit problematiku československých vztahů ke státům v severní Africe. Autor si vymezil časový rozsah 60. let a soustředil se konkrétně na tyto země: Alžírsko, Libye, Maroko, Súdán a Tunisko. První kapitoly jsou věnovány vztahům Sovětského svazu k Africe a roli Československa v politice SSSR vůči Africe. Samostatné kapitoly věnované jednotlivým zemím jsou chronologickým výčtem událostí v československých vztazích k příslušným státům. Každá kapitola se dál člení na podkapitoly v závislosti na míře vzájemných vztahů. Jednotlivé podkapitoly se pak věnují hlavním oblastem československé politiky, jako byla oblast politická, hospodářská a kulturní.
|
|
|
Hospodářská zahraniční pomoc při poválečné obnově ČSR se zaměřením na pomoc ze Spojených států (1944-1948)
Frydryšková, Jana ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
válka s Německem skončila nepodmínečnou kapitulací v květnu 1945, konec druhé světové války se datuj e 2. září kdy kapitulovalo Japonsko. Byla to do té doby nejděsivější a neniči věj ší válkou v děj inách lidstva. Zúčastnilo se jí 61 států, které představovaly přibližně 80 % obyvatelstva světa, a probíhala na území 40 států a téměř na všech mořích. Do armády bylo zmobilizováno okolo 110 miliónů osob a ještě ve větší míře než v letech 1914 -1918 šlo o střetnutí dvou gigantických ekonomických potenciálů s dosud nevídaným nasazením vojenské techniky. Proti Japonsku pak byla použita poprvé jako zbraň atomová bomba. Odhady celkové výše vojenských nákladů a škod se pohybují mezi 3000 - 5000 miliardami předválečných dolarů. 1 Nikdo se už nedozví, nakolik si tento krvavý konflikt národů celého světa vyžádal obětí. Některé střízlivější údaje hovoří o, že na frontě a mimo ní důsledkem války zahynulo 38 miliónů lidí, jiné údaje hovoří o 50 miliónech. 2 Následky války byly v různých částech světa odlišné. Hlavní boje probíhaly v Evropě. Zde bylo válčení a zabíjení nejintenzivnější. Na konci války byly vyhlídky Evropy dost neutěšené. Největšími, jak lidskými, tak materiálními, ztrátami byly postiženy Sovětský svaz, Polsko, Jugoslávie, Řecko, Německo, Itálie, Francie, Československo. Nejen tyto, ale i jiné země ležely na...
|
|
|
Eskalace vietnamské války 1963-1965
Adámek, Václav ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Některé války slavně začínají, jiné slavně končí. Válka ve Vietnamu začala nepozorovaně a když po třiceti letech končila, nejednalo se o slavný konec. Za tu dobu tří desítek let se v džungli poloostrova Zadní Indie vystřídali armády dvou západních mocností, Francie a USA. Vojáci a vlády ani jednoho z výše zmíněných států nedokázali najít účinný recept na vedení boje v džungli proti houževnatým partyzánům. Francii se nepovedlo navázat na své koloniální doby a během několika let se její veškerý kredit utopil ve vleklých bojích s hnutím Viet Minh, které demonstrovalo svoje vítězství ve vyčerpávající bitvě u Dien Bien Phu. Tím skončila francouzská část války. Bohužel pro Vietnam, nyní rozdělený na dvě části, vedený odlišnými idejemi a opět čekající na sjednocení, hrůzy války neskončily. Podporu Jižního Vietnamu převzaly pod svá křídla Spojené státy, které se zapřísáhly, že v nově ustanoveném světovém pořádku nenechají padnout žádný stát do komunistického područí. Tak tedy začala do Saigonu proudit stále větší vojenská pomoc. Zpočátku Vietnam nepředstavoval větší problém, vše se však začalo měnit, když snažení nepřinášelo žádné plody. Na počátku šedesátých let se Amerika angažovala v Indočíně již patnáct let. Onu finanční a materiálovou pomoc vystřídali vojenští specialisté, letadla a tajné jednotky. Nic z toho...
|
|
|
From Metz to Normandy. The early history of the U.S. airborne and glider units focusing on 82nd and 101st airborne divisions
Janouš, Robert ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce "From Metz to Normandy: The early history of the U.S. Airborne and Glider unit s focusing on 82nd and 101 st Airborne Divisions" (Od Met po Normandii. Ranná historie amerických výsadkových a kluzákových jednotek se zaměřením na 82. a 101. výsadkovou devizi.) sleduje vývoj amerických výsadkových a kluzákových jednotek od prvopočátku až po zformování dvou prvních výsadkových divizí v polovině srpna 1942. Zabývá se prvními myšlenkami na výsadkové operace, na které mysleli Benjamin Franklin a plukovník William Mitchell, avšak které nikdy nebyly realizovány. Popisuje i první pokusy seskoku výsadkářů a shozů zbraní na padácích ve 20. a 30. letech minulého stolení. Dále se zabývá změnou přístupu amerického ministerstva obrany po německé vzdušné invazi na Krétě v květnu 1941 a napadení Spojených států v Pearl Harboru v prosinci téhož roku a následným vyhlášením války Japonsku a Německu. Popisuje historii vzniku 1. zkušební čety následované zformováním 1. výsadkového praporu během roku 1940. Je zaměřena i na aktivaci dalších výsadkových praporů v roce 1941 a jejich přeměny na výsadkové pluky. Po vyhlášení války Japonsku a Německu mělo ministerstvo války zájem na urychlené zformování dalších výsadkových pluků na jaře 1942, které zastřešilo vytvořením Výsadkového velitelství.
|
|
|
Stalingrad - obrat ve válce
Pšánský, Jaromír ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce "Stalingrad- obrat ve válce" se zabývá pncmami, průběhem a důsledky největší bitvy vojenských dějin. Text je rozčleněn do jedenácti kapitol. Úvod obsahuje stručné zhodnocení použité literatury, následuje stručné vylíčení prvního roku války na východní frontě, až po porážku německé armády před Moskvou. Těžištěm je ale vlastní průběh a výsledek zápasu o pevnost na Volze. Pozornost je věnována i donedávna utajované operaci Mars, která by v případě úspěchu odsunula stalingradskou protiofenzívu až na druhé místo. Práce je zpracována chronologicky s důrazem na každodenní utrpení vojáků a civilistů. Cílem je podat pokud možno plastický obraz východního bojiště, podepřený příslušnými odkazy na publikace, uvedené v seznamu použité literatury. Autor se pokusil překonat černobílé vidění válečného konfliktu a přispět tak k porozumění jedné z klíčových kapitol historie druhé světové války.
|
host ::
RSS.