Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
Vítězslav Novák - Ranoša. Balada pro smíšený sbor a orchestr na slova moravské lidové poezie, op. 19, 1
Kacafírková, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je balada Ranoša, jejíž původní lidový text využil skladatel Vítězslav Novák při kompozici Balad na slova lidové poezie moravské op. 19. Cílem práce je především shromáždění pramenů umožňujících hlubší poznání díla a následně analýza hudební a textové složky. Co se týče studia pramenů, těžištěm je práce s prameny notovými, dále pak korespondencí a ohlasy v dobovém hudebně zaměřeném tisku. Nedílnou součástí je práce s lidovým textem, popis žánru lidové balady a pátrání po původu textu balady Ranoša v písňových sbírkách domácích i zahraničních. V hudební analýze se zabývám verzí skladby pro čtyřruční klavír, kterou porovnávám s verzí orchestrální.
Opera Perdita Josefa Nešvery v kontextu své literární předlohy
Hanušová, Kateřina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Opera Perdita je dílem libretisty Jaroslava Kvapila a skladatele Josefa Nešvery. Její námět pochází z dramatu Williama Shakespeara Zimní pohádka, v tehdejším překladu Josefa Čejky Pohádka zimního večera. Operu uvádělo v roce 1897 Národní divadlo, od té doby se však už na jevišti neobjevuje . Tato práce se v první části zabývá činoherní předlohou Perdity, jejím autorem Williamem Shakespearem a specifiky žánru romance, kam se Zimní pohádka tradičně řadí. Dále se práce zabývá dílem Josefa Nešvery a Jaroslava Kvapila, a především jejich operní tvorbou, která ani pro jednoho z autorů nebyla stěžejní. Vymezuje Perditu v kontextu ostatních operních děl autorů a také jejich celkové tvorbě. Druhá část práce pak srovnává libreto opery s činoherní předlohou, a to z hlediska celkové struktury, práce s námětem a charakterizace postav. Práce také přináší reflexi provozování opery a dobových ohlasů na její uvedení.
Vítězslav Novák - Ranoša. Balada pro smíšený sbor a orchestr na slova moravské lidové poezie, op. 19, 1
Kacafírková, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Myslivcová, Eva (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je balada Ranoša, jejíž původní lidový text využil skladatel Vítězslav Novák při kompozici Balad na slova lidové poezie moravské op. 19. Cílem práce je především shromáždění pramenů umožňujících hlubší poznání díla a následně analýza hudební a textové složky. Co se týče studia pramenů, těžištěm je práce s prameny notovými, dále pak korespondencí a ohlasy v dobovém hudebně zaměřeném tisku. Nedílnou součástí je práce s lidovým textem, popis žánru lidové balady a pátrání po původu textu balady Ranoša v písňových sbírkách domácích i zahraničních. V hudební analýze se zabývám verzí skladby pro čtyřruční klavír, kterou porovnávám s verzí orchestrální.
Koncertní ouvertury Příroda, Život a Láska op. 91-93 Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Ottlová, Marta (oponent)
Předkládaná práce se věnuje koncertním ouverturám Příroda, život a láska op. 91-93 Antonína Dvořáka. Po shrnutí stavu bádání v literatuře a zmapování notových i nenotových pramenů je pohlédnuto na ouverturu, a především koncertní ouverturu, jako hudební druh, dále také na ouverturu u Antonína Dvořáka. Nedílnou součástí práce je shrnutí okolností vzniku pojednávaných děl, a tak i jejich zasazení do kontextu skladatelovy tvorby. Těžiště práce však spočívá v hudebně-analytickém pohledu na každou ze tří ouvertur (V přírodě op. 91 (B 168), Karneval op. 92 (B 169), Othello op. 93 (B 174)), kde je zároveň přihlédnuto k dosavadním hudebním analýzám těchto kusů, a také k jejich genezi sledované v pramenech. Klíčová slova Antonín Dvořák, koncertní ouvertura, hudební analýza
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.