|
|
Zajetí českého panstva patriciátem roku 1309 "aneb není nic krutějšího nad sprosťáka, když povýšení dosahuje"
Musílek, Martin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
15. únor 1309. Většina lidí si pod tímto údajem představí pouhé jedno datum z minulosti, které se možná kdysi dávno museli naučit nazpaměť ve škole. Můžeme však k tomuto datu přistupovat také poněkud jinak. Co si třeba představit, že v tento jediný den se mohla stát řada událostí, o kterých už dnes nikdo neví. Odvíjela se řada lidských osudů, které již zapadly v hluboké minulosti. Díky práci středověkých autorů se nám však alespoň jedna událost zachovala. Tohoto dne došlo v Sedleckém klášteře a v Praze k zajetí českého panstva příslušníky pražského a kutnohorského patriciátu. Určitě to byla událost hodná zaznamenání, protože stavěla na hlavu "odvěký" řád. Středověká společnost se skládala z "trojího lidu". Podle středověkého vidění světa byly tyto tři kategorie dané Bohem a představovaly neměnný pozemský řád. 1 V čele trojvrstevné pyramidy stála světská moc neboli lidé meče (bellatores), hned za ní stáli duchovní, nazývaní také lidé modlitby (oratores). Kněží měli za úkol pečovat o lidskou duši a modlit se. Na konci středověké hierarchie nalézáme venkovský lid, lidé práce (laboratores), jejichž hlavním úkolem bylo pracovat.2 Tento vrcholně středověký koncept Adalberta z Corvey však ztrácel ve 13. a 14. století svou aktuálnost.
|
|
|
Problematika kulturní identity české menšiny na jižní Ukrajině
Musílek, Martin ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
v této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Jevy jako etnikum, národ nebo kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i etnická, národní nebo kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, kontakt s kulturou původní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
|
|
Les v životě středověkého člověka na příkladu křivoklátského loveckého hvozdu
Trachtová, Nela ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Les v životě středověkého člověka". Vzhledem k tomu že téma dějin lesa je velmi široké, došlo k zúžení tématu pouze na oblast křivoklátského hvozdu, který byl ve středověku významným lovištěm českých knížat a králů a ve kterém došlo k, v Čechách ojedinělému, vybudování sítě královských hradů a hrádků. Jejich skutečná role dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, jistá je pouze jejich lovecká funkce a jisté úlohy ve správě oblasti. Chronologicky jsem snažila zpracovat problematiku do doby před nástupem husitství, jako mezník jsem si vybrala konec vlády Karla IV. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, pro jejichž rozdělení jsem jako výchozí určila sociální stratifikaci lidí ve středověku. První je věnována obecně lesu ve středověku, druhá charakteristice zkoumaného regionu, jeho přírodním podmínkám a nástinu dějin. V dalších kapitolách se postupně zabývám vztahem panovníka k lesu, poté šlechtě, která v loveckém hvozdu sídlila, městům, která s ním sousedila či ležela přímo v jeho středu, a naposledy vesnickému osídlení v regionu, se kterým je spjato i získávání surovin a výroba, jak zemědělská tak i nezemědělského rázu. Hlavním pramenem pro mě pro dobu Přemyslovců byly především listiny vydávané panovníkem. Ty jsou až k roku 1283 vydány v edici Codex...
|
|
|
Kolonizace a církevní správa na území historického Loketska ve 13. století
Konůpek, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Od počátků novodobého historického zájmu má 13. století pevné místo ve všech koncepcích českých dějin. Do jeho hodnocení se vždy promítala aktuální situace doby. Od poloviny 19. do poloviny 20. století byl dominujícím prvkem v tomto výkladu příchod nových obyvatel "z německých zemí" a jejich podíl na výstavbě sídel a krajiny. Problematikou se zabývala celá řada autorů, nicméně základní interpretační schéma zůstávalo více méně stejné. Obrat nastal v šedesátých letech, kdy začala být evropská středověká změna nazírána jiným způsobem. Podstatně se změnil okruh kladených otázek a interpretačních přístupů. Došlo k rozšíření geografického a časového rámce, ve kterém byly dané změny hodnoceny, k zasazení problematiky do celoevropského kontextu a k zásadnímu rozšíření pracovních metod historiografie. V reakci na nové mezioborové pojetí historických věd byla následně znovu promýšlena otázka vlastní historiografické metody.
|
|
|
Kulturní identita menšin
Musílek, Martin ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
V této práci jsme se pokusili postihnout fenomén kulturní identity skrze proces jejího formování a uchovávání v jinoetnickém prostředí. Etnikum a jeho kultura jsou těsně spjaty s podmínkami, ve kterých vznikají, nacházejí se a zanikají. Proto i kulturní identita je zákonitě spjata s podmínkami, ve kterých se nacházejí její nositelé. Hlavními podmínkami zachování kulturní identity u české menšiny na jižní Ukrajině jsou zejména příznivá ekonomická situace, katolická víra, kontakt s kulturou puvodní vlasti a kladné hodnocení české kultury.
|
|
|
Židovské půjčky ve středověkém Znojmě na základě rychtářské knihy z let 1425-1426
Holeček, Kajetán ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Anotace: Jedním z odvětví, v němž se Židé ve středověku podíleli na hospodářské činnosti měst, bylo finančnictví. Vzhledem k tomu, že ve středověké společnosti panoval pro křesťany oficiální zákaz půjčování peněz na úrok, byli to Židé, kteří byli v této oblasti městského hospodaření výrazně aktivní. Bylo tomu tak i ve Znojmě, kde je z let 1415-1438 dochováno sedm městských knih, které se věnují především zápisům židovských úvěrů a půjček. Z těchto zápisů lze vyčíst podrobnosti stran poskytnutí půjčky: jména účastníků transakce, rovněž jejich místní původ i okolnosti půjčky jako takové. Ukazuje se, že všichni dlužníci nebyli nutně obyvateli města, ale pocházeli i z městského okolí, rovněž jejich stavovská příslušnost je různá. Na základě údajů z knihy z let 1425-1426 budu rekonstruovat síť vztahů mezi židovskými věřiteli a jejich dlužníky ve Znojmě a jeho okolí.
|
|
|
Obchodní kontakty pražských měšťanů na přelomu 14. a 15. století = Die Handelskontakte der Prager Bürger in der Zeit um 1400
Musílek, Martin
The presented text explores the trade contacts between Prague and Bern, and other cities of the Swiss confederation. Precious metal was chiefly exported from the Czech Lands to the Swiss cantons and Swabia, whether in the form of minted silver coins or raw precious metal. Trade was mediated through Nuremberg merchants. The concrete case of several Prague burghers-merchants exemplifies their status in the city, their financial backgrounds, and the mercantile and monetary contacts that were often linked up with foreign commerce houses, the ruling court milieu or the credit possibilities of the Prague Jews. Although during the Hussite Wars (1419–1434), trade with the heretical Bohemia was restricted, the Imperial and Papal trade embargo was frequently bypassed. In the course of the Hussite Wars, a new wave of exportation of Bohemian art objects abroad took place in connection with the emigration of Catholics, where these objects were either sold or deposited by the refugees “for better times”. Thus, the exportation of Bohemian art abroad did not cease even during the Hussite Wars.
|
|
|
Patroni, klienti, příbuzní. Sociální svět Starého Města pražského ve 14. století
Musílek, Martin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Noga, Zdzisław (oponent) ; Nodl, Martin (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na rozbor dvou hlavních pramenů: soudní knihy s trhovými zápisy a seznamů novoměšťanů které byly vedeny mezi v letech 1324 až 1393. Text je rozdělen do několika kapitol. Vedle popisu a představení obou hlavních typů pramenů je podrobena kritice základní literatura a představena použitá metoda: sociální topografie. Sledování trhů se staroměstskými nemovitostmi (zejména domy a venkovskými statky) umožnilo nastínit prostorovou mobilitu, včetně základního topografického obrazu města a jeho proměn. Pozornost byla věnována jak topografickému obrazu Židovského Města, které tvořilo významnou součást středověkého městského areálu, tak soužití křesťanů a Židů uvnitř města. Rozbor seznamu novoměšťanů naopak dovolil pozorovat některé aspekty městského přistěhovalectví. To je obecně považováno nejen za indikátor hospodářského vývoje města, ale umožňuje také sledovat demografické krize městské společnosti. Vzhledem k tomu, že se za každého novoměšťana musel zaručit věřitel, seznamy do města nově příchozích měšťanů naznačují také vazby a vztahy mezi osobami. Ve vzácných případech pak lze propojit údaje soudní knihy a seznamů novoměšťanů, v nichž jsou doložitelné úzké přátelské vazby mezi měšťany. Na případě vztahu rychtářů a jejich písařů naopak na povrch zřetelně vyplývají ve městě rozšířené...
|
|
|
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
|
|
|
Les v životě středověkého člověka na příkladu křivoklátského loveckého hvozdu
Trachtová, Nela ; Musílek, Martin (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Les v životě středověkého člověka". Vzhledem k tomu že téma dějin lesa je velmi široké, došlo k zúžení tématu pouze na oblast křivoklátského hvozdu, který byl ve středověku významným lovištěm českých knížat a králů a ve kterém došlo k, v Čechách ojedinělému, vybudování sítě královských hradů a hrádků. Jejich skutečná role dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, jistá je pouze jejich lovecká funkce a jisté úlohy ve správě oblasti. Chronologicky jsem snažila zpracovat problematiku do doby před nástupem husitství, jako mezník jsem si vybrala konec vlády Karla IV. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, pro jejichž rozdělení jsem jako výchozí určila sociální stratifikaci lidí ve středověku. První je věnována obecně lesu ve středověku, druhá charakteristice zkoumaného regionu, jeho přírodním podmínkám a nástinu dějin. V dalších kapitolách se postupně zabývám vztahem panovníka k lesu, poté šlechtě, která v loveckém hvozdu sídlila, městům, která s ním sousedila či ležela přímo v jeho středu, a naposledy vesnickému osídlení v regionu, se kterým je spjato i získávání surovin a výroba, jak zemědělská tak i nezemědělského rázu. Hlavním pramenem pro mě pro dobu Přemyslovců byly především listiny vydávané panovníkem. Ty jsou až k roku 1283 vydány v edici Codex...
|
host ::
RSS.