|
|
Areál VUT Kraví hora
Muroň, Jakub ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem zadání této diplomové práce je navázání na předchozí Specializovaný ateliér, jenž byl zaměřen na vypracování strategické urbanisticko—architektonické studie území Kraví hory a pozemku VUT, který se zde nachází. Mělo by vzniknout polyfunkční zařízení, které by zahrnovalo aktivity, které VUT zatím postrádá. V žádném případě by se nemělo jednat o rozšíření výukových, výzkumných nebo ubytovacích kapacit, neboť těch v posledních letech vybudovalo VUT dostatek. Zároveň by navrhované činnosti neměly působit kontroverzně vůči záměrům města. Areál VUT na Kraví hoře patří k nejcennějším územím města Brna. O toto území má eminentní zájem Město Brno, které se jej několikrát pokusilo od VUT odkoupit. VUT jej ovšem pokládám za své „rodinné stříbro“, neboť si uvědomuje jeho mimořádnou hodnotu. Vzhledem ke svazujícím regulačním podmínkám jsou však možnosti výstavby velmi omezené. Záměrem této studie je tedy nalézt takové využití území, které by bylo kompromisem odpovídajícím jak představám města, tak potřebám VUT., Záměrem předchozího ateliérového projektu, na který navazuje tato diplomová práce, bylo odstranění nevyhovující zástavby, redukce zahrádkářské kolonie; oproti studii vypracované Magistrátem města Brna ale část ponechat, zkultivovat a přeorganizovat; a přetvořit areál VUT, který se otevře veřejnosti a propojí se s parkem. Odstraněním nevyhovující zástavby a plotů, vytvořením jedné hlavní páteřní komunikace; která vznikne rozšířením stávající silnice a která bude sloužit pouze pro obsluhu a zásobování objektů, pěší a cyklisty; a úpravou veřejných prostranství dojde k celkovému zpřístupnění dnes nepřístupného a nepropustného území veřejnosti. Nově vzniklý areál VUT se svou strategickou polohou na vrcholu Kraví hory a blízkostí hvězdárny přímo vybízí, aby přilákal k návštěvě velké množství lidí nejen z přilehlého okolí, ale i z širšího okolí.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Muroň, Jakub ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma Centrum transferu technologií VUT v Brně. Areál Centra transferu technologií VUT je tvořen třemi samostatnými celky, z nich jsou dva soubory výrobních jednotek a “vstupní budova”, v níž je umístěno administrativní zázemí a v horním podlaží laboratoře. Návrh byl podmíněn dvěma kritériím. Prvním je přizpůsobení struktury objektů dané konfiguraci terénu, druhým nárok na co největší flexibilitu jak z hlediska funkčního, tak i z hlediska dopravy a zásobování. Východiskem z těchto determinantů bylo tedy vytvoření páteřní komunikace, která navazuje na stávající komunikaci a zajišťuje snadnou dopravní obsluhu obou výrobních celků a přizpůsobení samotné základní hmoty těchto celků poměrně náročnému terénu. Tvar reaguje na vrstevnice, což předučilo výslednou povahu dispoziční struktury areálu. Vzhledem k dynamickým tvarům byla vytvořena jednoduchá industriální fasáda jednotné barvy, která nechá vyniknout hře s hmotami. Linka ploché střechy byla rozbita jednoduchými světlíky, které volně a bez přerušení navazují na opláštění, což vytváří jednolitou hmotu. Pásová okna podporují horizontalitu výrobních hal v kontrastu s podpořením vertikality u doplňující administrativní budovy. Ke zdůraznění industriální povahy byly použity především kovové materiály, nosné konstrukce jsou pak z prefabrikovaných železobetonových dílců.
|
|
|
Areál VUT Kraví hora
Muroň, Jakub ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem zadání této diplomové práce je navázání na předchozí Specializovaný ateliér, jenž byl zaměřen na vypracování strategické urbanisticko—architektonické studie území Kraví hory a pozemku VUT, který se zde nachází. Mělo by vzniknout polyfunkční zařízení, které by zahrnovalo aktivity, které VUT zatím postrádá. V žádném případě by se nemělo jednat o rozšíření výukových, výzkumných nebo ubytovacích kapacit, neboť těch v posledních letech vybudovalo VUT dostatek. Zároveň by navrhované činnosti neměly působit kontroverzně vůči záměrům města. Areál VUT na Kraví hoře patří k nejcennějším územím města Brna. O toto území má eminentní zájem Město Brno, které se jej několikrát pokusilo od VUT odkoupit. VUT jej ovšem pokládám za své „rodinné stříbro“, neboť si uvědomuje jeho mimořádnou hodnotu. Vzhledem ke svazujícím regulačním podmínkám jsou však možnosti výstavby velmi omezené. Záměrem této studie je tedy nalézt takové využití území, které by bylo kompromisem odpovídajícím jak představám města, tak potřebám VUT., Záměrem předchozího ateliérového projektu, na který navazuje tato diplomová práce, bylo odstranění nevyhovující zástavby, redukce zahrádkářské kolonie; oproti studii vypracované Magistrátem města Brna ale část ponechat, zkultivovat a přeorganizovat; a přetvořit areál VUT, který se otevře veřejnosti a propojí se s parkem. Odstraněním nevyhovující zástavby a plotů, vytvořením jedné hlavní páteřní komunikace; která vznikne rozšířením stávající silnice a která bude sloužit pouze pro obsluhu a zásobování objektů, pěší a cyklisty; a úpravou veřejných prostranství dojde k celkovému zpřístupnění dnes nepřístupného a nepropustného území veřejnosti. Nově vzniklý areál VUT se svou strategickou polohou na vrcholu Kraví hory a blízkostí hvězdárny přímo vybízí, aby přilákal k návštěvě velké množství lidí nejen z přilehlého okolí, ale i z širšího okolí.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Muroň, Jakub ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Skála, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia na téma Centrum transferu technologií VUT v Brně. Areál Centra transferu technologií VUT je tvořen třemi samostatnými celky, z nich jsou dva soubory výrobních jednotek a “vstupní budova”, v níž je umístěno administrativní zázemí a v horním podlaží laboratoře. Návrh byl podmíněn dvěma kritériím. Prvním je přizpůsobení struktury objektů dané konfiguraci terénu, druhým nárok na co největší flexibilitu jak z hlediska funkčního, tak i z hlediska dopravy a zásobování. Východiskem z těchto determinantů bylo tedy vytvoření páteřní komunikace, která navazuje na stávající komunikaci a zajišťuje snadnou dopravní obsluhu obou výrobních celků a přizpůsobení samotné základní hmoty těchto celků poměrně náročnému terénu. Tvar reaguje na vrstevnice, což předučilo výslednou povahu dispoziční struktury areálu. Vzhledem k dynamickým tvarům byla vytvořena jednoduchá industriální fasáda jednotné barvy, která nechá vyniknout hře s hmotami. Linka ploché střechy byla rozbita jednoduchými světlíky, které volně a bez přerušení navazují na opláštění, což vytváří jednolitou hmotu. Pásová okna podporují horizontalitu výrobních hal v kontrastu s podpořením vertikality u doplňující administrativní budovy. Ke zdůraznění industriální povahy byly použity především kovové materiály, nosné konstrukce jsou pak z prefabrikovaných železobetonových dílců.
|
host ::
RSS.