|
|
Denní mobilita a socioekonomické aspekty regionů a jejich vliv na funkční prostorovou organizaci společnosti
Nemeškal, Jiří ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Šveda, Martin (oponent) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Mobilita obyvatelstva představuje stěžejní městotvorný prvek, který skrze generalizaci pohybu jednotlivce zobrazuje funkční vztahy urbánního prostředí. Oboustranný proces, kdy struktura města určuje mobilitu a je jí následně modelována, je významný i pro pochopení procesů v příměstské, resp. metropolitní zóně. Dynamiku tomuto procesu nejen v českém prostředí dodává především rozvíjející se suburbanizace, které je v posledních dekádách přisuzována vůdčí role ve vizuální a funkční proměně krajiny. Kromě suburbanizace, kterou můžeme vnímat jako proces uvnitř urbánního prostoru, je dnešní společnost a ekonomika ovlivněna i dvěma výraznými vnějšími vlivy - globalizací a technologickým pokrokem. Technologický pokrok se zhmotňuje v širokém spektru fyzických zařízení a inovací, ale projevuje se také rozvojem paralelního digitálního světa. Jeho vedlejším produktem za poslední dvě desetiletí je digitální stopa. V nejširším pojetí ji můžeme definovat jako záznamy o aktivitě a interakcích v čase, prostoru a souvislostech. Jedním z příkladů digitální stopy společnosti jsou informace získané o geografickém pohybu obyvatelstva z dat mobilních telefonů. Potenciál těchto dat pro sociogeografický výzkum oproti klasickým šetřením spočívá především v jejich celoplošné povaze a rychlosti a frekvenci sběru. Cílem...
|
|
|
Vymezení a proměny metropolitních areálů v transformačním období v Česku
Karásek, Michal ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dva hlavní cíle. Prvním cílem práce je definovat vlastní metodiku vymezení metropolitních areálů. Na základě této metodiky jsou vymezeny metropolitní areály Prahy, Plzně, Brna a Ostravy. Druhým hlavním cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda se v transformačním období rozvíjí proces metropolizace či nikoli. Za tímto účelem jsou ve vymezených metropolitních areálech analyzovány konkrétní vývojové tendence. Nejprve je sledován vývoj koncentrace obyvatelstva a pracovních příležitostí, poté následují analýzy zabývající se prostorovou mobilitou obyvatelstva uvnitř areálů. V této souvislosti je sledován vývoj intenzity dojížďkových a migračních proudů mezi různými jednotkami metropolitního areálu. Rostoucí vzájemná intenzita mobility mezi jednotkami metropolitních areálů naznačuje rozvoj kooperačních vazeb v území a také rozvoj procesu metropolizace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geografie transformace maloobchodní sítě města Ostravy
Bednář, Pavel ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Závěr Shmutí transformace maloobchodní sítě města ostlavy jako specifického případu postsocialistického města spolu s faktory pro dokončenítranzice.. o nové prostorové vzorce |oka|izace nákupních center a nových prodejních formátů orientovaných na motorizovan ézákazniky, kteři se stal i vítězi transformace o sortimentní úpadek, popřípadě opuštěnítradičnich nákupních center v oblastech sídlištnízástar.b1'. ze socialistického obdobi o prostorová oligopolizace místníhomaloobchodniho trhu s potravinářským sortimentem nadnárodními maloobchodními řetězcl, kteří se stali vítězi transformace na straně nabídky o posíleníkonkurence mezi jednotlivými prodejními jednotkami potravin (např. konkurence supermarketů a diskontnich prodejen) o prtlstorol.á diferenciace prodejních jednotek ve struktuře jejich vIastrricwí (nadnárodní r.s. národní a místnímaloobchodníci o h).permarketr' a nová nákupni centra přinášejí nové urbánní formy v podobě mono1unkčníchjednopodlaŽních objektů o ngl...e nrÓstské Íunkce na okraji současně zastavěného území,tj. komerčníareály s monlrtunkČnímishluk1' r'olně stojícíchprodejnich jednotek s Žádným prostorovým PÍ(rPoienín].jak firnkČním.tak fyzickým s okolní zástavbou resp. okolnímu méstskemu nr('srředí' o měnicí se nrěstský Žir'otní sti.l a časoprostoro\'évzorce pohybtl zákazniků ve městě...
|
|
|
Pozice města Říčany v pražském zázemí: případová studie rodin s dětmi
Chrpa, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda Říčany plní pro své obyvatele funkce lokálního centra. Část textu je věnována transformaci probíhající v okolí Prahy. Práce využívá teoretický rámec geografie času. Jejím cílem bylo pomocí kvalitativního dotazníkového šetření zaměřeného na rodiny s dětmi zjistit, kam obyvatelé lokalizují své každodenní aktivity. Práce se dále snaží zjistit, jaké mechanismy k lokalizaci aktivit vedou. Dalším cílem bylo nalezení rozdílů mezi různými kategoriemi respondentů. Děti a dospělí pracující v Říčanech lokalizují většinu aktivit do blízkého okolí domova. Dospělí pracující v Praze pak mají podlouhlý prostor aktivit, v kterém je však hlavní stanicí bydliště. Jedním z přínosů této práce je vytvoření typologie čtyř skupin obyvatel. Kromě starousedlíků a dvou typů suburbanitů byla vymezena skupina "zakotvených obyvatel, kteří se sice do města přistěhovali spíše nedávno, ale bydlí zpravidla v jeho starších částech a lokalizují sem většinu svého života.
|
|
| |
|
|
Časoprostorová strukturace Pražské metropolitní oblasti
Zevl, Jiří-Jakub ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mobilitou, která strukturuje čas a prostor pražského zázemí. Struktura prostoru je sledována pomocí časoprostorových regionů, které jsou v práci konceptualizovány. Za tímto účelem byla navržena metoda časoprostorové regionalizace využívající data o poloze z mobilních telefonů. Data jsou použita ke sledování tangenciální mobility mezi suburbánními obcemi ve dvou časech, které se liší převládajícím smyslem dojížďky, tedy za prací a za službami. V souhrnu je vymezeno 45 lokálních center, jejich regiony a dva regiony bez jasného jádra. Výsledné časoprostorové regiony jsou rozlišeny na tři typy: vnitřní malé regiony, vnější velké a poříční regiony. Případová studie Dolních Břežan sleduje na lokální úrovni důvody i důsledky centrality místa. Význam práce spočívá v dílčích, ale úzce propojených přínosech v rovinách teorie, metodologie i empirie. Klíčová slova: mobilita, suburbanizace, strukturace, regionalizace, mobilní data, Praha, Dolní Břežany
|
|
|
Denní rytmy obcí Středočeského kraje
Frydrych, Pavel ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem denních rytmů obcí ve Středočeském kraji. Cílem je přinést nové poznatky o denních rytmech suburbánní zóny Pražské metropolitní oblasti a Středočeského kraje. Práce má tři hlavní cíle. Prvním z nich je vytvořit typologii obcí Středočeského kraje podle jejich denních rytmů. Pro vytvoření typologie jsou využita lokalizační data mobilních telefonů a je udělána pomocí shlukové analýzy. Druhým cílem je ve vybraných obcích (Kněževes, Ořech, Tochovice) zhodnotit denní rytmy podrobněji i pomocí dalších dat (lokalizační data mobilních telefonů od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a data o dojížďce ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011). Použití těchto zdrojů má upozornit na úskalí, ale i na výhody používání lokalizačních dat mobilních telefonů při studiu denních rytmů. Posledním cílem je popsat v těchto třech obcích rytmizátory, které jejich časovost ovlivňují. Z výsledků vyplývá, že ve Středočeském kraji převažují obce s rezidenčním typem denního rytmu. Více těchto obcí se nachází v suburbánní zóně Prahy, zatímco v ostatních obcích Středočeského kraje je rytmus často téměř vyrovnaný. Velká města mají většinou pracovní denní rytmus, výjimkou jsou města, která výrazně populačně narostla v posledních dvaceti letech. V případových studiích se ukázalo, že...
|
|
|
Rezidenční proměny a proces gentrifikace v pražských dolních Holešovicích
Sýkora, Jan ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Čtvrť pražského vnitřního města dolní Holešovice v současnosti prochází proměnou, která je často označována jako proces gentrifikace. Doposud však chybí analýza, která by přítomnost gentrifikace empiricky ověřovala. Při gentrifikaci dochází k revitalizaci obytného prostředí, s přistěhováním nových obyvatel roste sociální status, a dochází k vytlačení původních obyvatel. Práce analyzuje rezidenční transformaci dolních Holešovic s cílem odhalit lokality gentrifikace a identifikovat další procesy rezidenčních proměn od roku 2001 do současnosti. K analýze jsou využita kvantitativní data o charakteristikách domovního a bytového fondu, obyvatelích a migrujících, doplněné rozhovory s lokálními aktéry. Nejprve jsou analyzovány změny fyzické a sociálně prostorové struktury na úrovni celé čtvrti. Následuje identifikace typů rezidenčních proměn na mikroúrovni statistických obvodů. Z provedených analýz vyplývá, že v dolních Holešovicích dochází k souběžnému působení gentrifikace a dalších procesů. Klíčová slova: gentrifikace, postsocialistické město, vnitřní město, rezidenční proměny
|
|
|
Migrace, cizinci a město: sociálně-prostorová diferenciace a lokální sociální prostředí
Přidalová, Ivana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Drbohlav, Dušan (oponent) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Stěhování obyvatelstva bylo a je neodmyslitelnou součástí vývoje společnosti, a díky svému podílu na utváření sídelních systémů a společenských změnách i jedním z klíčových předmětů zájmu sociálně-geografického výzkumu. V Česku byla vzhledem k politickému režimu a omezenému pohybu přes státní hranice v druhé polovině 20. století věnována pozornost především vnitřnímu stěhování, naopak mezinárodní migrace se dostává do popředí pozornosti akademické veřejnosti až od 90. let. I přes značnou šíři zkoumaných aspektů mezinárodní migrace v Česku stálo dosud stranou zájmu hlubší poznání vztahu mezi mezinárodní migrací, přítomností cizinců a městským prostředím, zejména jejich vlivem na sociálně-prostorovou diferenciaci a na sociální prostředí konkrétních městských lokalit. Město je přitom tradičně prostředím, na něž je vázána většina populace migrantů. Česko představuje specifický případ země, jež byla po čtyři desítky let uzavřena vůči mezinárodní migraci, a která se po roce 1989 stala jednou z hlavních imigračních zemí v postsocialistickém prostoru střední Evropy. Nabízí tak výjimečnou příležitost poznat souvislosti mezinárodní migrace a města v dosud neprobádaném prostředí odlišném od známých případů imigračních zemí. Hlavním rozdílem oproti nim jsou relativně malá intenzita migrace a nižší podíl...
|
|
|
Pozice města Říčany v pražském zázemí: případová studie rodin s dětmi
Chrpa, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, zda Říčany plní pro své obyvatele funkce lokálního centra. Část textu je věnována transformaci probíhající v okolí Prahy. Práce využívá teoretický rámec geografie času. Jejím cílem bylo pomocí kvalitativního dotazníkového šetření zaměřeného na rodiny s dětmi zjistit, kam obyvatelé lokalizují své každodenní aktivity. Práce se dále snaží zjistit, jaké mechanismy k lokalizaci aktivit vedou. Dalším cílem bylo nalezení rozdílů mezi různými kategoriemi respondentů. Děti a dospělí pracující v Říčanech lokalizují většinu aktivit do blízkého okolí domova. Dospělí pracující v Praze pak mají podlouhlý prostor aktivit, v kterém je však hlavní stanicí bydliště. Jedním z přínosů této práce je vytvoření typologie čtyř skupin obyvatel. Kromě starousedlíků a dvou typů suburbanitů byla vymezena skupina "zakotvených obyvatel, kteří se sice do města přistěhovali spíše nedávno, ale bydlí zpravidla v jeho starších částech a lokalizují sem většinu svého života.
|
host ::
RSS.