Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení účinku látek významných pro medicínu a potravinářství na kvasinky Saccharomyces cerevisiae pomocí biologických metod a fluorescenční sondy diS-C3(3)
Mudroňová, Kateřina ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Pomocí biologických metod a redistribuční fluorescenční sondy diS-C3(3) byl v této práci zkoumán vliv látek významných pro medicínu na kvasinky Saccharomyces Cerevisiae AD1-3. Tento kmen byl charakterizován růstovou křivkou. Studium vlivu látek s rozdílným mechanismem účinku bylo prováděno fluorescenční metodou měření barvicích křivek. Tyto výsledky byly dále doplněny výsevovými testy. Konkrétně byl stanoven vliv těchto látek: (1) dvou sloučenin ze skupiny cytokininů - olomoucinu a roskovitinu, které inhibují aktivitu kináz klíčových při buněčném dělení, (2) nanokompozitů Ag-vermikulitu a (3) tetrabutyltinu, jejichž vliv je významný pro životní prostředí, (4) antimykotika clotrimazolu a (5) antibiotika chloramfenikolu.
Srovnání vybraných karbocyaninových fluorescenčních sond z hlediska jejich použitelnosti při měření změn membránového potenciálu kvasinek.
Mudroňová, Kateřina ; Plášek, Jaromír (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Membránový potenciál je jednou z nejdůležitějších charakteristik živé buňky. Jednou z možností monitorování jeho změn je použití karbocyaninových fluorescenčních sond. V rámci této práce byly metodou synchronně skenované fluorescence prozkoumány vlastnosti několika sond. Z nich byly vybrány tři vhodné látky pro další experimenty jako doplněk k sondám diSC3(3) a diSC3(5), které představují standardní sondy používané v oddělení biofyziky FÚUK. Konkrétně se jedná o sondy diOC3(3), diIC1(3) a diIC2(5). Byla porovnána rychlost jejich akumulace v buňkách S. cerevisiae, na základě které jsme zjišťovali, zda jsou substráty MDR pump. Dále se tato práce zabývá otázkou ekvivalence výsledků obdržených pomocí různých fluoroforů a jejich vzájemného ovlivňování. Pro tyto účely byla zvolena dvojice sond diSC3(3) a diSC3(5), pomocí nichž byl zkoumán vliv acidifikace na membránový potenciál kvasinek S. cerevisiae. Bylo zjištěno, že informace o depolarizaci získané pomocí odlišných sond, se dobře shodují.
Srovnání vybraných karbocyaninových fluorescenčních sond z hlediska jejich použitelnosti při měření změn membránového potenciálu kvasinek.
Mudroňová, Kateřina ; Plášek, Jaromír (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Membránový potenciál je jednou z nejdůležitějších charakteristik živé buňky. Jednou z možností monitorování jeho změn je použití karbocyaninových fluorescenčních sond. V rámci této práce byly metodou synchronně skenované fluorescence prozkoumány vlastnosti několika sond. Z nich byly vybrány tři vhodné látky pro další experimenty jako doplněk k sondám diSC3(3) a diSC3(5), které představují standardní sondy používané v oddělení biofyziky FÚUK. Konkrétně se jedná o sondy diOC3(3), diIC1(3) a diIC2(5). Byla porovnána rychlost jejich akumulace v buňkách S. cerevisiae, na základě které jsme zjišťovali, zda jsou substráty MDR pump. Dále se tato práce zabývá otázkou ekvivalence výsledků obdržených pomocí různých fluoroforů a jejich vzájemného ovlivňování. Pro tyto účely byla zvolena dvojice sond diSC3(3) a diSC3(5), pomocí nichž byl zkoumán vliv acidifikace na membránový potenciál kvasinek S. cerevisiae. Bylo zjištěno, že informace o depolarizaci získané pomocí odlišných sond, se dobře shodují.
Stanovení účinku látek významných pro medicínu a potravinářství na kvasinky Saccharomyces cerevisiae pomocí biologických metod a fluorescenční sondy diS-C3(3)
Mudroňová, Kateřina ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Pomocí biologických metod a redistribuční fluorescenční sondy diS-C3(3) byl v této práci zkoumán vliv látek významných pro medicínu na kvasinky Saccharomyces Cerevisiae AD1-3. Tento kmen byl charakterizován růstovou křivkou. Studium vlivu látek s rozdílným mechanismem účinku bylo prováděno fluorescenční metodou měření barvicích křivek. Tyto výsledky byly dále doplněny výsevovými testy. Konkrétně byl stanoven vliv těchto látek: (1) dvou sloučenin ze skupiny cytokininů - olomoucinu a roskovitinu, které inhibují aktivitu kináz klíčových při buněčném dělení, (2) nanokompozitů Ag-vermikulitu a (3) tetrabutyltinu, jejichž vliv je významný pro životní prostředí, (4) antimykotika clotrimazolu a (5) antibiotika chloramfenikolu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.