Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
Produkce rostlinné biomasy luk obnovených na orné půdě
Křivská, Aneta ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitomský, Martin (oponent)
Bělokarpatské louky patří mezi druhově nejbohatší rostlinná společenstva světa, přesto byla jejich značná rozloha v minulosti rozorána. I přes upuštění od intenzivního způsobu zemědělství a snahu o následnou obnovu původní druhové bohatosti na bývalých orných půdách, trvající přes 20 let, jsou stále patrné rozdíly mezi loukami obnovenými na orné půdě a loukami původními, s dlouhodobě nenarušenou půdou. K porozumění, proč tomu tak je, může pomoci změření dynamiky produkce rostlinné biomasy v průběhu roku a zda se liší mezi oběma typy luk. Výzkum probíhal na třech dvojicích bělokarpatských luk, které jsem sledovala ve dvou termínech - na začátku vegetační sezóny v květnu a před sečí v červnu v roce 2023. Ve všech dvojicích luk, vyskytujících se ve vzájemné blízkosti, byla jedna z luk obnovená po předchozí orbě a druhá původní, orbou nezasažená. Na každé lokalitě jsem odebrala nadzemní biomasu v pěti plochách o rozměru 40 × 40 cm. Biomasa byla posléze roztřízena na funkční skupiny (graminoidy, bobovité, ostatní dvouděložné) a na mrtvou biomasu, usušena a zvážena. Ukázalo se, že více biomasy se vyskytuje spíše na obnovených loukách. Tento rozdíl však tvořila mrtvá biomasa, které bylo na obnovených loukách více. Z hlediska celkové živé biomasy vykazovaly oba dva typy luk stejnou produktivitu. Louky se...
Ecology of bryophytes in post mining sites
Fatková, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Krajinu po těžbě uhlí lze charakterizovat jako pestrou mozaiku různě starých výsypek s různými substráty. Významnou problematiku představuje vývoj vegetace na toxických výsypkách s terciérními substráty, které mají obvykle nízké pH a vysoký obsah těžkých kovů. V takovýchto podmínkách přežívají mechorosty. V rámci této diplomové práce byl analyzován výskyt mechorostů na různě starých toxických i netoxických sukcesních a rekultivovaných výsypkách. Byly sledovány půdní parametry jako pH, konduktivita, obsah těžkých kovů, obsah organické hmoty a procentuální obsah uhlíku a dusíku. Dále byli zaznamenávány další charakteristiky prostředí jako je pokryvnost jednotlivých vegetačních pater. Byl testován význam jednotlivých environmentálních faktorů pro vývoj společenstva mechorostů na výsypkách. Celkově bylo zjištěno 37 druhů mechorostů. Nejvyšší diverzita byla zaznamenána na starých netoxických výsypkách. Nejméně druhů pak bylo zjištěno na mladých rekultivovaných výsypkách, která je spojena s nejvyšší pokryvností mechorostů. Toxické výsypky vykazovaly menší diverzitu mechorostů. V ranných stádiích sukcese dominovaly krátkodobě žijící druhy a malé funkční skupiny mechorostů. Sukcesní změny vyvolaly změnu ve společenstvu mechorostů ve prospěch druhů s delším životním rozpětím a dále plstnaté životní formy a...
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
Dlouhodobá dynamika sukcese vegetace výsypek po těžbě uhlí.
Skalníková, Andrea ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Spontánní sukcese vegetace na výsypkách po těžbě uhlí je považována za jeden z možných způsobů jejich obnovy. Je proto důležité znát průběh sukcese na těchto místech a zda probíhá opakovaně v podobném uspořádání, což by nám usnadnilo predikci jejího průběhu. Spontánní vývoj vegetace na tímto způsobem disturbovaných lokalitách je obvykle sledován za použití metody chronosekvence (space-for-time substitution), při které je sledováno několik ploch každá v jiném stádiu sukcese a jejich porovnáním se usuzuje o změnách, které proběhly v čase. Další možností je opakovaně sledovat trvalé plochy, což ale vyžaduje dlouhý časový úsek, aby se zaznamenaly sukcesní změny. Jen vzácně se oba tyto přístupy kombinují. V této práci porovnávám, zda pozorované lokality sledují podobné sukcesní trendy ve vývoji vegetace a funkčních vlastností rostlin na pěti různě starých lokalitách za uplynulých 15 let. Data (pokryvnost rostlin) byla sbírána v 50 (deset na každé lokalitě) permanentních plochách 5 m x 5 m od roku 2007. Provedením mnohorozměrné analýzy CCA jsme analyzovaly druhové složení rostlin společenstva a provedením analýzy RDA jsem analyzovala vážené průměry funkční vlastnosti rostlin. V obou případech byla identita lokalit a jejich sukcesní stáří použity jako vysvětlující proměnné. Mnohorozměrné testy jsme...
Dynamika uchycení rostlin v experimentálním dosevu do luk obnovených na orné půdě
Šťástková, Eva ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Konečná, Marie (oponent)
Louky Bílých Karpat patří mezi druhově nejbohatší louky světa, i přesto ale byla v minulosti jejich značná rozloha rozorána. V posledních dvou dekádách zde probíhá jeden z největších projektů ekologické obnovy ve Střední Evropě, který má za cíl z bývalých polí opět vytvořit druhově bohatou louku. I relativně druhově bohatá regionální směs nemůže obsáhnout původní druhovou bohatost a obnova luk je po výsevu závislá na samovolné kolonizaci lučních druhů, které se ale musí uchytit v prostředí značně pozměněném oproti původní nenarušené louce. Je proto otázkou, do jaké míry může být jejich kolonizace úspěšná, případně zda je možné je do druhově ochuzené obnovené louky doset a podpořit tak formování diverzifikovanějšího lučního společenstva. Proto jsem experimentálně porovnávala uchycení (počet jedinců v průběhu vegetační sezóny 2021) deseti lučních druhů ve výsevu na třech obnovených loukách (starých 20 let od obnovy) a třech loukách původních, které se vyskytovali v jejich blízkosti a sloužili jako referenční ekosystém. Experimentální výsev proběhl na podzim 2020 do narušených a nenarušených mikrostanovišť 20 cm × 20 cm. Všechny druhy, alespoň v malé míře vyklíčily a přežily první rok experimentu. Počet semenáčků byl ovlivněn typem louky, narušením porostu i datem pozorování a preference pro tyto...
Modelování časoprostorového vývoje vegetace
Šálek, Vojtěch ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Data o parametrech samoředění a shlukovitosti dominantních druhů dřevin uplatňujících se během spontánní sukcese na výsypkách jsou jedním z klíčových předpokladů pro její porovnání s lesnickými rekultivačními metodami, hospodářskými lesy a ostatními lokalitami post-těžebního prostředí. Pro účely t to studie byla provedena a získána měření čítající přes 2500 jedinců na více než 11 hektarech lesa na velké podkrušnohorské výsypce, a ta následně použita ke zjištěn indexu shlukovitosti (HSI - Hopkins-Skellam Index) a modelování samoprosvětlovac ch funkc (SDI - Stand Density Index). Studie obsahuje data z porostu v různých stádiích v rozpětí 16-90 let od počátku sukcese. Vzhledem k povaze dat jsou zde detailně vyhodnoceny hodnoty primárně pro přirozenou populaci břízy bělokoré, která se stala na mnoha plochách dominantní a referenčn hodnoty pro jej zakmeněn jsou v literatuře iroce dostupn . V rámci analýzy indexů zakmeněn jsou vypoč t ny sklony samoředících funkcí dřevin v r mci studovaných ploch a analyzována závislost indexu shlukovitosti na průměrn v četn tloušťce, stář , indexu zakmeněn a druhov mu slo en . Analýzou výsledných hodnot pro plochy s dominantní břízou bylo zjištěno nižší celkové zakmenění oproti maximálním hodnotám používaným jako hospodářsk referenční rámec v zahraničí (o 42%), a o 18%...
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
Růst pozdně sukcesních druhů dřevin na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách
Šimáňová, Doubravka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Vlivem povrchových těžeb jsou ničeny ekosystémy, půda deponovaná na výsypky podléhá degradaci, kontaminaci a erozním dějům, je změněn vodní režim oblasti a veškerá vegetace je odstraněna z povrchu. Nejčastějším způsobem rehabilitace zničeného ekosystému je lesnická obnova. Tu je možné provést buď technickou rekultivací, při které je srovnán povrch, na který jsou následně vysazeny vybrané dřeviny vyžadující výchovné zásahy, anebo je možné nechat plochu přirozenému vývoji nazývaném spontánní sukcese. Práce shrnuje poznatky o obou způsobech obnovy včetně jejich výhod a nevýhod. V praktické části je porovnávána růstová produkce pozdně sukcesních druhů, smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica), rostoucích na plochách ponechaných spontánnímu vývoji a na plochách uměle rekultivovaných, na území Velké podkrušnohorské výsypky nedaleko Sokolova. Z výsledků vyplívá, že lepší podmínky k růstu mají stromy v porostu přirozené obnovy, ale ne všechny měřené parametry jsou statisticky podložené. Tato práce tedy může posloužit spíše jako průzkum potenciálně vhodných parametrů pro vznik studie většího měřítka. Klíčová slova: výsypky, lesnická obnova, sukcese, technická rekultivace
Vnitrodruhová variabilita funkčních vlastností rostlin v sukcesi na sokolovských výsypkách po těžbě uhlí.
Říhová, Eva ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Lisner, Aleš (oponent)
V primární sukcesi je úspěšná kolonizace rostlin zásadní pro vývoj ekosystému. Rostliny kolonizující narušené místo čelí řadě limitujících faktorů, jako jsou nepříznivé chemické a fyzikální podmínky substrátu. Primární sukcese probíhá podle obecného trendu vývojem od nepříznivého substrátu k substrátu s dostupnými živinami a vodou. Sokolovské výsypky jsou ale výjimkou, předchozí studie půdních vlastností ukazují, že při střední sukcesi by mělo docházet k limitaci rostlin vodou, kvůli vzniku amorfního jílu, který adhezně váže vodu. Jedním ze způsobů, jak určit hlavní limitující faktory rostlin a ověřit tento předpoklad, je studium funkčních vlastností rostlin. Vnitrodruhová změna funkčních vlastností v průběhu sukcese ukazuje, jak se mění životní prostředí rostlin. V této práci jsem měřila funkční vlastnosti (výška rostliny, specifická listová plocha, plocha listu a hmotnost listu) tří druhů rostlin (Calamagrostis epigejos, Fragaria vesca, Tussilago farfara) na třech lokalitách sokolovských výsypek lišících se stářím od nasypání (2, 31, a 56 let) a ponechaných spontánní sukcesi. Vnitrodruhová variabilita funkčních vlastností nám ukázala, že nejvíce stresující podmínky má pro růst rostlin středně stará lokalita. Rostliny na pozdně sukcesní lokalitě jsou naopak nejvíce vystaveny kompetici o světlo. To...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 MUDRÁK, Ondřej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.