Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Morální aspekty v úctě k mrtvému tělu
Mrzílková, Jana ; Skoblík, Jiří (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
RESUMÉ Práce se zabývá morálními aspekty úcty k mrtvému tělu. Řeší otázku důvodů, pro které se má člověk chovat eticky k mrtvému tělu. Formou přehledu jsou uvedeny možné zdroje a předpoklady úcty k životu z pohledu biologického, filozofického i náboženského. Největší důraz je pak kladen na pohled náboženský, zkoumající úctu k zemřelým z hlediska biblického, eschatologického a antropologického. Současně je řešena i otázka pohřbů a pitev ve světle nových výzev z moderní historie. V kontrastu jsou uvedeny praktické ukázky neúcty k mrtvým (krádeže těl, orgánů, tělesných ostatků, nekrofilie a problematické chování v nemocnicích a pohřebních službách). Závěrem jsou shrnuty teologické aspekty hodnoty těla člověka, mající zdroj úcty v Bohu, v jeho stvoření, vtělení a vykoupení Kristem. Počet znaků bez mezer včetně poznámek pod čarou- 79 455
Volumetrie a lateralita struktur CNS v experimentu na zvířeti a u člověka (ve zdraví a nemoci)
Mrzílková, Jana ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Práce sestává z části provedené na laboratorním potkanovi a z části provedené na snímcích z magnetické rezonance a autoptické tkáni CNS u pacientů s Alzheimerovou nemocí a skupiny kontrol. V prvé části jsme sledovali volumetricky i dalšími stereologickými postupy morfologické, pravo-levé asymetrie struktur CNS, hrubé známky neurodegenerace a změny počtu neuronů a reakci chuťové averze (hipokampus, prefrontální kůra, nucleus parabrachialis a amygdalární komplex). Měření probíhalo v normě a za chronického stresu (který je jednou z možných příčin rozvoje Alzheimerovy nemoci) vyvolaného podáváním kortikosteronu. Zjistili jsme, že postižení je stranově specifické (vpravo) a je vázáno spíše na subcelulární změny, než na snížení absolutního počtu neuronů. V druhé části jsme pak sledovali změny šedé hmoty CNS (automatickou segmentací i manuálně) a změny bílé hmoty CNS (traktografie) u pacientů s Alzheimerovou nemocí a u kontrol na magnetické rezonanci. Na autoptické tkáni jsme sledovali jak morfologické, stranově symetrické změny u planum temporale, tak neurohistologické změny v jeho III. vrstvě neuronů. Zjistili jsme, že zmenšení objemu hipokampu není doprovázeno zmenšením objemu mozečku nebo pontu a že reorientace snímků není nutná pro stereologii. Dále jsme zjistili možnost využití III. vrstvy planum temporale...
Volumetrie a lateralita struktur CNS v experimentu na zvířeti a u člověka (ve zdraví a nemoci)
Mrzílková, Jana ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Novotný, Jiří (oponent)
Práce sestává z části provedené na laboratorním potkanovi a z části provedené na snímcích z magnetické rezonance a autoptické tkáni CNS u pacientů s Alzheimerovou nemocí a skupiny kontrol. V prvé části jsme sledovali volumetricky i dalšími stereologickými postupy morfologické, pravo-levé asymetrie struktur CNS, hrubé známky neurodegenerace a změny počtu neuronů a reakci chuťové averze (hipokampus, prefrontální kůra, nucleus parabrachialis a amygdalární komplex). Měření probíhalo v normě a za chronického stresu (který je jednou z možných příčin rozvoje Alzheimerovy nemoci) vyvolaného podáváním kortikosteronu. Zjistili jsme, že postižení je stranově specifické (vpravo) a je vázáno spíše na subcelulární změny, než na snížení absolutního počtu neuronů. V druhé části jsme pak sledovali změny šedé hmoty CNS (automatickou segmentací i manuálně) a změny bílé hmoty CNS (traktografie) u pacientů s Alzheimerovou nemocí a u kontrol na magnetické rezonanci. Na autoptické tkáni jsme sledovali jak morfologické, stranově symetrické změny u planum temporale, tak neurohistologické změny v jeho III. vrstvě neuronů. Zjistili jsme, že zmenšení objemu hipokampu není doprovázeno zmenšením objemu mozečku nebo pontu a že reorientace snímků není nutná pro stereologii. Dále jsme zjistili možnost využití III. vrstvy planum temporale...
Morální aspekty v úctě k mrtvému tělu
Mrzílková, Jana ; Skoblík, Jiří (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
RESUMÉ Práce se zabývá morálními aspekty úcty k mrtvému tělu. Řeší otázku důvodů, pro které se má člověk chovat eticky k mrtvému tělu. Formou přehledu jsou uvedeny možné zdroje a předpoklady úcty k životu z pohledu biologického, filozofického i náboženského. Největší důraz je pak kladen na pohled náboženský, zkoumající úctu k zemřelým z hlediska biblického, eschatologického a antropologického. Současně je řešena i otázka pohřbů a pitev ve světle nových výzev z moderní historie. V kontrastu jsou uvedeny praktické ukázky neúcty k mrtvým (krádeže těl, orgánů, tělesných ostatků, nekrofilie a problematické chování v nemocnicích a pohřebních službách). Závěrem jsou shrnuty teologické aspekty hodnoty těla člověka, mající zdroj úcty v Bohu, v jeho stvoření, vtělení a vykoupení Kristem. Počet znaků bez mezer včetně poznámek pod čarou- 79 455

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.