|
Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...
|
|
Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...
|
| |
| |
| |
| |