Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Konformace adenylátcyklázového toxinu Bordetella pertussis.
Motlová, Lucia
Tato práce se zabývá uspořádáním RTX ("Repeats in ToXin") domén vybraných RTX toxinů a vlivem těchto struktur především na balení toxinů do nativní struktury jejich sekreci a. Pro strukturní analýzu byly vybrány RTX domény ApxI (Actinobacillus pleuropneumoniae-RTX- toxin I) z bakterie Actinobacillus pleuropneumoniae, HlyA (Alfa-hemolysin) z bakterie Escherichia coli a LtxA (Leukotoxin A) z bakterie Aggregatibacter actinomycetemcomitans a bloky 4 a 5 RTX domény CyaA (adenylátcyklázový toxin) z bakterie Bordetella pertussis. Podařilo se získat a charakterizovat struktury RTX domény Ltxa A a RTX bloky 5 a 4-5 CyaA. Na základě SAXS (maloúhlový RTG rozptyl) modelu, dříve vyřešených struktur RTX proteinů a zde prezentovaných struktur byly vytvořeny dva modely celé rozsáhlé RTX domény CyaA.
Adenylát cyklázový toxin bakterie Bordetella pertussis, jeho konformace a iontová rovnováha v hostitelské buňce.
Motlová, Lucia ; Konopásek, Ivo (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Adenylát-cyklázový (CyaA, ACT) toxin je jedním z hlavních virulenčních faktorů bakterie Bordetella pertussis. Ačkoli se CyaA váže na mnoho typů membrán, předpokládá se, že jeho receptorem je integrin CD11b/CD18, který je exprimován na povrchu myeloidních buněk. CyaA patří do rodiny RTX toxinů-hemolyzinů. CyaA působí na hostitelské buňky dvěma na sobě nezávislými aktivitami. Jednou z nich je přeměna ATP na cyklické AMP, kterou zajišťuje adenylát-cyklázová (AC) doména po translokaci do cytozolu hostitelské buňky, při které dochází ke vstupu vápenatých kationtů do hostitelské buňky. Translokace je pravděpodobně iniciována interakcí monomeru CyaA s cílovou membránou. Druhá aktivita CyaA je tvorba kanálu, selektivního pro kationty, který může způsobit koloidně osmotickou lyzi cílových buněk. Kanálo-tvorná aktivita je zajišťována RTX hemolyzinovou doménou a předpokládá se u ní oligomerizace, i když bylo zjištěno, že únik draselných kationtů z hostitelské buňky způsobuje CyaA ve formě monomeru. Také není jasné, zda by k oligomerizaci CyaA docházelo v roztoku, nebo až po interakci s hostitelskou membránou. Cílem této práce bylo zkoumat tok sodných iontů na membráně myších makrofágů J774A.1, které na svém povrchu exprimují CD11b/CD18 integrin. Pro dosažení tohoto cíle byly použity fluorescenční metody....
Regulation of yeast chronological ageing
Némethová, Ema ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Kvasinkové bunky sa počas chronologického starnutia diferencujú do subpopulácií a nadobúdajú rozdielnu životaschopnosť. Takisto sú chronologicky starnúce bunky nedeliace sa a tak mimikujú starnutie zložitých mnohobunkových organizmov, napríklad cicavcov, a preto nám skúmanie chronologického starnutia u kvasiniek môže pomôcť pochopiť procesy, ktoré prebiehajú u zložitejších organizmov. Pri kultivácií kvasiniek v tekutom médiu dochádza k diferenciácií do dvoch subtypov buniek, takzvané "quiescent" a "non-quiescent" bunky, ktoré majú rozdielnu morfológiu aj génovú expresiu a líšia sa teda aj v zastúpení metabolizmov. Rovnako tomu je aj u kvasiniek kultivovaných na agarovom médiu, kde kvasinky diferencujú podľa gradientu signálnych molekúl v okolí kolónie, teda podľa toho, kde sa v rámci kolónie nachádzajú. Boli nazvané U a L bunky. Oba typy, "quiescent" a aj U buniek, sú vitálnejšie a schopné sa naďalej množiť, na rozdiel od "non-quiescent" a L buniek, ktoré sú menej životaschopné a zväčša vykazujú markery programovanej bunkovej smrti. Na chronologické starnutie vplýva mnoho bunkových procesov od akumulácie zásobných látok, cez mitochondriálnu aktivitu až po kalorickú restrikciu a hladovanie. Kľúčové slová: chronologické starnutie, kvasinky, diferencovanie bunkových populácií, zmena metabolizmu
Inovativní vakcíny proti chřipkovému viru
Satoriová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Chřipkové viry ročně nakazí 3-5 milionů celosvětové populace, způsobí každoročně mnoho hospitalizací, 250 000-500 000 úmrtí a značné ekonomické ztráty. Nejúčinnější ochranou v boji s chřipkovými viry stále zůstávají vakcíny. Stávající vakcíny, produkované ve vejcích, jsou používány již přes 60 let. Ačkoliv jsou bezpečné, mají řadu nevýhod. Jejich hlavní nevýhodou je relativně nízká účinnost a časově omezená indukovaná imunita. Za nevýhodu lze také považovat nutnost každoroční aktualizace složení kvůli antigenní variabilitě povrchových proteinů viru. Navíc závislost na dodávce vajec a příliš dlouhá doba přípravy mohou být limitující a to obzvláště v případě pandemie. Vytvoření univerzální vakcíny, která by vyvolala imunitní odpověď vůči mnoha různým kmenům chřipkového viru a navodila dlouhotrvající ochranu, je tak celosvětovou prioritou.
Rezistence k antibiotikům u klinicky významných kmenů rodu Enterococcus
Kozická, Barbora ; Petráčková, Denisa (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Rod Enterococcus je běžnou součástí mikroflóry zažívacího traktu, bývá využíván v potravinářství a je přidáván i do probiotik, ale v posledních několika desetiletích se dostává do popředí zejména jako původce nosokomiálních onemocnění. Jeho význam roste se zvyšující se rezistencí k antibiotikům. Enterococcus je přirozeně rezistentní k řadě antibiotik a mutacemi nebo horizontálním přenosem genů může získávat další rezistenční determinanty. Největší klinický význam mají Enterococcus faecium a Enterococcus faecalis, proto se tato práce zaměřuje na přirozené i získané rezistence těchto dvou kmenů. Největší pozornost je v práci věnována rezistenci k antibiotikům vankomycin a linezolid. Vankomycin představoval po několik desetiletí poslední možnost léčby při selhání obvykle užívaných antibiotik, ale rychle se šířící rezistence k tomuto antibiotiku znamenala velký problém. Antibiotikum linezolid bylo vyvinuto jako odpověď na rostoucí rezistenci k dostupným antibiotikům u grampozitivních bakterií obecně a účinně působí proti vankomycin-rezistentním kmenům E. faecium a E. faecalis.
Konformace adenylátcyklázového toxinu Bordetella pertussis.
Motlová, Lucia ; Fišer, Radovan (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá uspořádáním RTX ("Repeats in ToXin") domén vybraných RTX toxinů a vlivem těchto struktur především na balení toxinů do nativní struktury jejich sekreci a. Pro strukturní analýzu byly vybrány RTX domény ApxI (Actinobacillus pleuropneumoniae-RTX- toxin I) z bakterie Actinobacillus pleuropneumoniae, HlyA (Alfa-hemolysin) z bakterie Escherichia coli a LtxA (Leukotoxin A) z bakterie Aggregatibacter actinomycetemcomitans a bloky 4 a 5 RTX domény CyaA (adenylátcyklázový toxin) z bakterie Bordetella pertussis. Podařilo se získat a charakterizovat struktury RTX domény Ltxa A a RTX bloky 5 a 4-5 CyaA. Na základě SAXS (maloúhlový RTG rozptyl) modelu, dříve vyřešených struktur RTX proteinů a zde prezentovaných struktur byly vytvořeny dva modely celé rozsáhlé RTX domény CyaA.
Regulation of yeast chronological ageing
Némethová, Ema ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Kvasinkové bunky sa počas chronologického starnutia diferencujú do subpopulácií a nadobúdajú rozdielnu životaschopnosť. Takisto sú chronologicky starnúce bunky nedeliace sa a tak mimikujú starnutie zložitých mnohobunkových organizmov, napríklad cicavcov, a preto nám skúmanie chronologického starnutia u kvasiniek môže pomôcť pochopiť procesy, ktoré prebiehajú u zložitejších organizmov. Pri kultivácií kvasiniek v tekutom médiu dochádza k diferenciácií do dvoch subtypov buniek, takzvané "quiescent" a "non-quiescent" bunky, ktoré majú rozdielnu morfológiu aj génovú expresiu a líšia sa teda aj v zastúpení metabolizmov. Rovnako tomu je aj u kvasiniek kultivovaných na agarovom médiu, kde kvasinky diferencujú podľa gradientu signálnych molekúl v okolí kolónie, teda podľa toho, kde sa v rámci kolónie nachádzajú. Boli nazvané U a L bunky. Oba typy, "quiescent" a aj U buniek, sú vitálnejšie a schopné sa naďalej množiť, na rozdiel od "non-quiescent" a L buniek, ktoré sú menej životaschopné a zväčša vykazujú markery programovanej bunkovej smrti. Na chronologické starnutie vplýva mnoho bunkových procesov od akumulácie zásobných látok, cez mitochondriálnu aktivitu až po kalorickú restrikciu a hladovanie. Kľúčové slová: chronologické starnutie, kvasinky, diferencovanie bunkových populácií, zmena metabolizmu
Exosomes, their biogenesis, composition and role
Hyka, Lukáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Exosomy jsou podtyp extracelulárních váčků, oproti ostatním extracelulárním váčkům se liší svým endozomálním původem a svým typickým tvarem. Tvorba váčků začíná při maturaci časných endozomů a invaginaci váčků dovnitř lumen. Při invaginaci se pomocí proteinových komplexů ESCRT třídí ubiquitinované proteiny dovnitř váčků. Do těchto váčků je také uzavřeno malé množství cytosolu. Po vytvoření se tyto váčky nazývají intraluminální váčky a celé těleso se nazývá multivezikulární tělísko. Multivezikulární tělísko splývá s plazmatickou membránou a intraluminální váčky jsou sekretovány jako exosomy. Exosomy jsou přítomné v mnoha tělesných tekutinách a jsou sekretovány mnoha druhy buněk. V organismu prezentací antigenu na svém povrchu aktivují imunitní systém nebo slouží v buněčné komunikaci přenosem malých RNA molekul.
Inovativní vakcíny proti chřipkovému viru
Satoriová, Martina ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Chřipkové viry ročně nakazí 3-5 milionů celosvětové populace, způsobí každoročně mnoho hospitalizací, 250 000-500 000 úmrtí a značné ekonomické ztráty. Nejúčinnější ochranou v boji s chřipkovými viry stále zůstávají vakcíny. Stávající vakcíny, produkované ve vejcích, jsou používány již přes 60 let. Ačkoliv jsou bezpečné, mají řadu nevýhod. Jejich hlavní nevýhodou je relativně nízká účinnost a časově omezená indukovaná imunita. Za nevýhodu lze také považovat nutnost každoroční aktualizace složení kvůli antigenní variabilitě povrchových proteinů viru. Navíc závislost na dodávce vajec a příliš dlouhá doba přípravy mohou být limitující a to obzvláště v případě pandemie. Vytvoření univerzální vakcíny, která by vyvolala imunitní odpověď vůči mnoha různým kmenům chřipkového viru a navodila dlouhotrvající ochranu, je tak celosvětovou prioritou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 MOTLOVÁ, Lenka
1 Motlová, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.