Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Československo a Francie 1948-1968. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy v letech 1948-1968
Motejlková, Ludmila ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Švařičková-Slabaková, Radmila (oponent)
Čtvrtá republika nesplnila očekávání, která do ní Francouzi zpočátku vkládali. Instituční systém, založený na dominanci politických stran, nebyl schopen zajistit ani vnitřní stabilitu, ani návrat Francie do velmocenského postavení. Slabost francouzských vlád a jejich neschopnost řešit palčivé problémy vnitřní i zahraniční politiky vyústily na jaře 1959 v pád IV. republiky a vznik zcela nového politického systému, jenž měl Francii navrátit její velikost (grandeur) a nezávislost. První desetiletí V. republiky, bytostně spjaté s osobou prezidenta Charlese de Gaulla, bylo výrazně poznamenáno válkou v Alžíru, jejíž vliv byl patrný ve všech oblastech politického života země. Až Evianské dohody z března 1962 otevřely de Gaullovi cestu k realizaci vlastních představ o podobě francouzské zahraniční politiky, včetně její větší otevřenosti vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy ve sledovaném období let 1948 až 1968 do značné míry korespondují s vývojem mezinárodněpolitické situace, střídavým zostřováním a uvolňováním mezinárodního napětí a odrážejí i změny ve vnitřní politice obou zemí. Československá zahraniční politika byla od roku 1948 plně pod kuratelou Moskvy, což se přirozeně projevilo ve formulaci cílů zahraniční politiky československého státu...
Československo a Francie 1948-1968. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy v letech 1948-1968
Motejlková, Ludmila ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Švařičková-Slabaková, Radmila (oponent)
Čtvrtá republika nesplnila očekávání, která do ní Francouzi zpočátku vkládali. Instituční systém, založený na dominanci politických stran, nebyl schopen zajistit ani vnitřní stabilitu, ani návrat Francie do velmocenského postavení. Slabost francouzských vlád a jejich neschopnost řešit palčivé problémy vnitřní i zahraniční politiky vyústily na jaře 1959 v pád IV. republiky a vznik zcela nového politického systému, jenž měl Francii navrátit její velikost (grandeur) a nezávislost. První desetiletí V. republiky, bytostně spjaté s osobou prezidenta Charlese de Gaulla, bylo výrazně poznamenáno válkou v Alžíru, jejíž vliv byl patrný ve všech oblastech politického života země. Až Evianské dohody z března 1962 otevřely de Gaullovi cestu k realizaci vlastních představ o podobě francouzské zahraniční politiky, včetně její větší otevřenosti vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy ve sledovaném období let 1948 až 1968 do značné míry korespondují s vývojem mezinárodněpolitické situace, střídavým zostřováním a uvolňováním mezinárodního napětí a odrážejí i změny ve vnitřní politice obou zemí. Československá zahraniční politika byla od roku 1948 plně pod kuratelou Moskvy, což se přirozeně projevilo ve formulaci cílů zahraniční politiky československého státu...
Československo-francouzské vztahy v letech 1948-1956. Proces Slánský ve francouzském tisku
Motejlková, Ludmila ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Československo-francouzské vztahy po druhé světové válce zatím zůstávaj í v české historiografii opomíjeným tématem. Monografie, která by se uceleně věnovala právě těmto vztahům neexistuje, s vy jímkou práce Karla Bartoška!), která se ale zaměřuje na speciální problematiku vzájemných vztahů a kontaktů mezi komunistickými stranami obou států. K základnímu seznámení s tématem je možné využít prací Karla Kaplana a Jindřicha Dejmka2 ), které se věnují mezinárodně-politickým vztahům Československa v období let 1945 - 1948, resp. 1918 - 1992. K vlastním dějinám Francie je dodnes použitelné souhrm1é zpracování francouzských dějin z roku 1988 Dějiny Francie,3) kvalitní je i publikace francouzského autora M. Perottina o politickém systému poválečné Francie, která u nás vyšla v českém překladu minulý rok. 4) Kromě těchto knih má český historik k dispozici dva vydané soubory dokumentů k československofrancouzským vztahům za druhé světové válki), v případě publikace P. Petrůfa s přesahem do roku 1948. Při studiu československo-francouzských vztahů může badatel narazit i na jiný problém. Je jím jazyková bariéra, zejména práce o dějinách francouzské čtvrté republiky jsou v České republice dostupné pouze ve francouzštině. Francouzsky ostatně publikují i někteří domácí badatelé, např. již zmínění Karel Kaplan a Jindřich...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.