|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Motivace sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání
MORONGOVÁ, Tereza
Práce se zabývá motivací sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání. V první části práce je shrnut současný stav celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků v ČR, konkrétně tedy legislativa, která určuje povinnost tohoto vzdělávání, další dokumenty, které obsahují požadavek celoživotního vzdělávání, navrhované změny v tzv. profesním zákoně a názory odborníků. V druhé části se pak práce zaměřuje na motivaci k celoživotnímu vzdělávání, teorie motivace a důvody pro a proti celoživotnímu vzdělávání. Součástí práce je také výzkumné šetření, které je tvořeno rozhovory se sociálními pracovníky na téma celoživotního vzdělávání. Respondenti byli dotazováni na to, jak vnímají potřebu celoživotního vzdělávání v sociální práci, jak celoživotní vzdělávání probíhá v jejich organizaci, co je k tomuto vzdělávání motivuje a zda vnímají nějaké překážky, které jim ve vzdělávání brání.
|
|
|
Domácí násilí na ženách a mužích z pohledu vysokoškolských studentů
MORONGOVÁ, Tereza
Bakalářská práce Domácí násilí na ženách a mužích z pohledu vysokoškolských studentů je zaměřena na pohledy a názory vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k tématu domácího násilí. V teoretické části práce je vytvořen ucelený pohled na problematiku domácího násilí. Jsou popsány základní pojmy, které s problematikou domácího násilí souvisejí. Dále je tato část zaměřena na různé definice domácího násilí, formy tohoto chování, osobnost pachatele a oběti domácího násilí. Na závěr jsou uvedeny možnosti pomoci obětem domácího násilí a bezpečnostní plán. Domácí násilí je problém, kterému se v současné době ve společnosti dostává mnoho pozornosti. Některé státy vynakládají nemalé prostředky na služby pro oběti a na zaškolování profesionálů, kteří pomáhají obětem. Mnohé neziskové organizace také vytvářejí reklamní kampaně, které mají působit nejen na agresory a oběti, ale také na širokou veřejnost. Jejich cílem je, aby si všichni uvědomili, že domácí násilí není přijatelné a lidé by se o něm neměli bát mluvit. Je určitě dobré, že se domácímu násilí věnuje taková pozornost. Nic ale nemůže domácí násilí zcela vymýtit a nikdo obětem nepomůže, pokud nechtějí. Ve výzkumné části bylo cílem zmapovat zkušenosti, názory a postoje vysokoškolských studentů k problematice domácího násilí. Výzkum byl proveden také za účelem toho, aby se studenti nad tímto tématem zamysleli a alespoň na chvíli si uvědomili, že se to může stát komukoli z nich, a proto je důležité se nebát o tomto tématu otevřeně hovořit. Jak je již zmiňováno v teoretické části práce, násilí se může týkat opravdu každého, a to od dětí až po seniory. Přičemž nemusejí být přímo obětí nebo agresory domácího násilí. Mohou se stát např. svědky nebo se s ním setkat při výkonu své budoucí profese. Pro výzkum byla použita kvantitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořili studenti a studentky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Respondenti byli vybráni náhodným stratifikačním výběrem, kde stratifikačním hlediskem pro výběr bylo pohlaví. Vzhledem k počtu studentů Jihočeské univerzity je velikost výběrového souboru 200 osob. Odpovědi na otázky byly následně zpracovány do tabulek a grafů pomocí tabulkového editoru Microsoft Excel. K odpovědím u otázek, které souvisejí se stanovenou hypotézou, byly přiřazeny různé hodnoty. Pro porovnání míry informovanosti pak byly, díky přiřazeným hodnotám, vypočítány průměrné hodnoty pro studentky a pro studenty. Jestli je rozdíl mezi studentkami a studenty statisticky průkazný, bylo ověřeno pomocí dvouvýběrového t-testu. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hypotéza: Studentky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích jsou o problematice domácího násilí lépe informovány než studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Mezi odpověďmi studentů a studentek byl statisticky významný rozdíl pouze u jedné otázky (u otázky č. 14), u ostatních otázek statisticky významný rozdíl nebyl. Hypotéza tedy nebyla potvrzena. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o znalostech vysokoškolských studentů v oblasti domácího násilí. Pozoruhodné je, že studenti i studentky jsou na tom se znalostmi tohoto problému téměř stejně. Výsledky však také odhalili mnohé chybné odpovědi a nejasnosti, můžeme tedy říci, že studenti i studentky mají v mnoha směrech této problematiky ještě značné mezery. Výsledky výzkumu ale poskytnou možnost nahlédnout do názorů vysokoškolských studentů a seznámit se s jejich postoji a zkušenostmi. Práce může být využita jako informační zdroj pro laickou veřejnost, jako podklad pro preventivní opatření ve specifické oblasti, jako podklad pro studie podobného zaměření nebo by také mohla být poskytnuta intervenčnímu centru a využita jako informační materiál pro oběti domácího násilí.
|
host ::
RSS.