Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 118 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
Hranice svobody projevu na sociálních sítích
Navrátilová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Tato práce pojednává o hranicích svobody projevu na sociálních sítích, které jsou v dnešní době významným prostředkem komunikace. S jejich rostoucím společenským významem se rozmáhá také nežádoucí chování, s nímž se můžeme na sociálních sítích setkat, proto je vhodné se touto problematikou zabývat. Ostatně některé státy už kroky vedoucí k regulaci obsahu na sociálních sítích podnikají. První kapitola se věnuje svobodě projevu obecně. Je zde zdůrazněna její úloha v demokratické společnosti a zároveň popsány limity, kterými může být svoboda projevu omezena. Druhá kapitola už pojednává přímo o sociálních sítích, konkrétně o Facebooku a Twitteru. Na jejím začátku jsou vymezeny znaky digitálních médií, mezi které sociálních sítě řadíme. Následně jsou popsána jednotlivá pravidla těchto sociálních sítí. Příklady nežádoucího chování na sociálních sítích jsou analyzovány ve třetí kapitole, která se věnuje zásahům do osobnostních práv, hate speech, pornografii, násilí a dezinformacím na sociálních sítích, tedy fenoménům, které se do střetu se svobodou projevu mohou dostat. Tyto jevy jsou popsány v souvislosti s pravidly jednotlivých sociálních sítích a také právním řádem České republiky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zabývá vnitřní a vnější regulací sociálních sítí. Jsou zde nastíněny...
Proměna etiky médií s nástupem občanského žurnalismu
Hrdličková, Lucie ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Proměna etiky médií s nástupem občanského žurnalismu se zabývá fenoménem občanského žurnalismu, který díky rozvoji informačních a komunikačních technologií zaznamenal strmý nárůst a tím, jak proměnil etické standardy tradičních médií při referování o teroristických útocích. Práce je v teoretické části rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola vymezuje pojem etika se zaměřením na etické principy v žurnalistice. Kapitola druhá definuje pojem média, klade důraz na masmédia a nová média a jejich zasazení do současného mediálního prostředí. Třetí kapitola je věnována pojmům občanská žurnalistika a participativní žurnalistika. Objasňuje jejich definici, vysvětluje rozdíly mezi nimi, nastiňuje jejich výhody a nevýhody a porovnává je s tradičními médii. Poslední kapitola praktické části se zabývá pojmem terorismus. Definuje jej, zabývá se jeho dělením a vývojovými etapami a nastiňuje jeho cíle. Praktická část pomocí případové studie zkoumá, jak se ve vztahu k občanskému žurnalismu chovají tradiční média při referování o teroristických útocích a jak při přebírání materiálů od amatérských novinářů dodržují či naopak porušují etické standardy. Příklady teroristických útoků jsou vybrány tak, aby poskytly co nejucelenější přehled o této problematice. Jako první případ byly zvoleny útoky 11. září 2001,...
Etická dilemata při referování o medicíně pohledem českých novinářů
Bulánková, Veronika ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá prací českých novinářů referujících o tématech, která souvisejí s oblastmi medicíny, zdraví a zdravotnictví, se zřetelem na to, jak svoji práci vnímají sami novináři. Teoretickou část autorka otevírá výkladem některých základních pojmů z teorie žurnalistiky, jako jsou zpravodajské hodnoty či gatekeeping. Zabývá se rovněž vymezením žurnalistiky o medicíně a zdraví, vztahem medicíny, médií a společnosti a upozorňuje na problémy, které při informování o odborných tématech vyvstávají. Snaží se také objasnit některé problematické pojmy, v nichž mohou novináři chybovat, a které souvisejí s informováním o nových vědeckých objevech. Další část práce tvoří analýza polostrukturovaných rozhovorů s českými novináři, kteří se dva roky a déle věnují referování o zdraví, zdravotnictví a medicínských objevech. Autorka na základě analýzy výzkumných rozhovorů reflektuje nejen uplatnění žurnalistických rutin a postupů u takto zaměřených novinářů, ale mimo jiné také význam, který přisuzují vzdělání. Důraz klade také na identifikování bariér, které jim práci ztěžují, nebo etických dilemat, jimž při práci čelí.
Nevyužívaný institut klauzule či výhrady svědomí novináře v české žurnalistické samoregulaci
Melicharová, Eliška ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřím na téma "klauzule či výhrad" svědomí novináře jakožto nevyužívaný institut v české žurnalistické samoregulaci. Mimo tato práce také poukazuje na to, zda čeští novináři uplatňují veškerá svá práva, a především pak klauzuli svědomí, nebo zda etické kodexy a další instituty nevyužívají. Žurnalisté mohou být při svém povolání být vystaveni tlaku, ať už ze strany vedení média, nebo ze strany např. politické reprezentace. Novináři by svou práci měli vykonávat podle svého nejlepšího svědomí, jelikož ovlivňují veřejný život společnosti. Z těchto důvodů je důležité si uvědomit, že novináři potřebují jistou formu právní ochranu. Tato ochrana funguje skrze etické kodexy, skrze interní samoregulaci daného média. Mimo základní práva a povinnosti novinářů může být v etickém kodexu ustanovena institut klauzule či výhrada svědomí novináře, který opravňuje novináře odmítnout práci, jestliže je v rozporu s jeho morálními zájmy. V České republice je výhrada svědomí novináře ustanovena v Kodexu České televize a v Kodexu Českého rozhlasu. Pomocí rozhovorů s českými žurnalisty jsem zmapovala, zda jsou tyto právní ochrany novináři v českém mediálním prostředí využívány.
Žurnalistické postupy v politicko-satirických pořadech v USA
Typovský, František ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jakubisko, Jorik (oponent)
1 Abstrakt Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat žurnalistické postupy ve třech amerických politicko-satirických pořadech - The Daily Show, Last Week Tonight a The Late Show. Autor hledá společné rysy všech tří zkoumaných pořadů, snaží se je charakterizovat, zasadit do mediálního kontextu Spojených států amerických a popsat čtenáři způsoby, kterými tyto pořady skrze politickou satiru kombinují publicistiku, investigativní žurnalistiku a humor. Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá americkými pořady, je v ní využito především zahraniční odborné literatury. Toto dílo má dvě velké části - teoretickou a praktickou. V teoretické pasáži se autor věnuje definici žánru satira, zmiňuje její využití v politice a vztah satiry mezi žurnalistikou a humorem. Teoretická část pokračuje popisem jednotlivých žurnalistických postupů a vysvětlením pozice zkoumaných pořadů na pomezí investigativní žurnalistiky a komického humoru. V praktické části dochází k analýze zkoumaných pořadů, autor nejprve popisuje stavbu a kompozici pořadů, následně svá tvrzení dokládá na konkrétních případech. V praktické části je využito ve velké míře videomateriálů a jejich textových přepisů. Autor se také snaží jednotlivé pořady čtenáři ilustrovat skrze obrazové přílohy.
Regionalita jako jeden z principů televizí veřejné služby ve vybraných evropských zemích - komparativní studie
Bělka, Michal ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií, postavením a činností televize veřejné služby ve vybraných evropských regionech - na jižní Moravě, Jutském poloostrově, v Andalusii a ve Skotsku. Její teoretická část řeší především otázku měnící se role médií veřejné služby v době technologické konvergence, možnost rozšíření jejich aktivit do prostředí sociálních sítí a vlastních interaktivních platforem a význam, jaký má provoz regionálních televizních stanic, studií a zpravodajských redakcí jak pro samotnou televizní instituci, tak především pro obyvatele daného regionu a prohlubování jejich vztahu k médiu veřejné služby. Empirickou část práce tvoří komparativní studie zaměřená na činnost brněnského studia České televize, produkčního centra DR v dánském Aarhusu, regionální stanice TV2 Østjylland, teritoriálního centra RTVE v Andalusii, společnosti RTVA provozující andaluský televizní program Canal Sur a skotské divize BBC. S využitím rozhovorů s čelnými představiteli televizních stanic ve všech čtyřech zemích práce mapuje jejich regionální aktivity z několika úhlů pohledu: místní a historický kontext; legislativní a regulatorní požadavky; organizační a finanční rámec fungování regionálních studií; obsah vysílání a interaktivní komunikace s publikem. Studie si všímá konkrétních kroků a projektů vedoucích k posílení...
Výzkumy publika televizí veřejné služby v ČR se zaměřením na zpravodajskou stanici ČT24
Smlsal, Matěj ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na typologii výzkumů, kterými veřejnoprávní Česká televize zkoumá zpětnou vazbu publika - sledovanost, spokojenost a měření veřejné služby. Popisuje historii výzkumů televizního auditoria v Československé i České republice a také v zahraničí od počátků do současnosti. Zároveň zmiňuje problémy, které snaha o stále dokonalejší měření přináší. Práce se také věnuje fungování oddělení Výzkumu a analýz České televize. Součástí je i výzkum, jaký vliv mají výsledky průzkumů na program ČT24, a rozhovory s vedoucí oddělení Výzkumu a analýz Renatou Týmovou a ředitelem zpravodajství a sportu Zdeňkem Šámalem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 118 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Moravec, Viktor
4 Moravec, Vojtěch
1 Moravec, Vít
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.