|
|
Internal communication within the circadian system and its significance for our health
Honzlová, Petra ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Savčí cirkadiánní cyklus je generovaný hierarchicky organizovaným systémem vnitřních rytmických oscilací v expresi hodinových genů (Clock, Bmal1, Per, Cry, Rev-Erb, etc.), které se nachází v téměř každé živé buňce našeho těla. Hlavní pacemaker se nachází v suprachiasmatickém jádře (SCN) v hypothalamu. V závislosti na jeho synchronizaci s vnějšími světelnými a nesvětelnými stimuly SCN generuje signál pro synchronizaci periferních hodin. Synchronizace periferních hodin je zprostředkována nervovou nebo hormonální (glukokortikoidy, melatonin) dráhou, regulací tělesné teploty nebo příjmu potravy a ovlivňuje mnoho fyziologických procesů. Desynchronizace centrálních a periferních hodin může být příčinou či projevem zhoršených zdravotních podmínek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam apoptózy v mechanismu působení opioidů
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
1. Abstrakt Opioidy jsou po mnoho let používány jako účinná analgetika. Největším problémem jsou však jejich nežádoucí účinky a možnost návyku. Jsou známy tři hlavní typy opioidních receptorů, které se liší především citlivostí k různým opioidům a rozmístěním v CNS. Tato práce se také zabývá apoptózou. Apoptóza je důležitý proces nejen v embryonálním vývoji například při správném vytvoření jednotlivých prstů, ale také v dospělosti například pro potlačení vzniku nádorů. Apoptotická cesta může být iniciována různým způsobem, ale mechanismus ukončení je pouze jeden. Je důležité, aby byla buněčná smrt a buněčné dělení v rovnováze. V případě porušení této rovnováhy dochází k patologickým stavům. Tato práce shrnuje účinky opioidů v souvislosti s apoptózou. V této souvislosti byl převážně zkoumán morfin, který působí jak proapoptoticky, tak antiapoptoticky. Dalšími používanými opioidy jsou metadon a heroin. Heroin je často sledován při studiích, ve kterých se zjišťuje, zda zneužívání tohoto silně návykového opioidu má vliv na apoptózu a správný vývoj v embryonálním vývoji. Klíčová slova: opioidy, opioidní receptory, G-proteiny, apoptóza, morfin
|
|
|
Regulace exprese MHC molekul I. třídy a dalších imunoaktivních molekul na nádorových buňkách
Moravcová, Simona ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
4 Abstract Regulation of the expression of MHC class I molecules and other immunoactive molecules on tumor cells The aim of this master thesis project was to characterize the effects of IFNγ, TNFα and of the epigenetic agents 5-azacytidine (5AC) and 5-aza-2'-deoxycytidine (5AZAD) on the expression of molecules important for antigen presentation and modulation of the immune responses against tumors (MHC class I molecules and other immunoactive molecules CD54, CD80, B7-H1, B7-H2 and CD1d) on tumor cells. The experimental model used for this purpose were the HPV16-associated murine tumor cell lines, either MHC class I positive or negative. The goal was to determine the changes in surface expression of these molecules after treatment by FACS studies and also the expression at the mRNA level using qPCR. Expression of these proteins was also compared in the experiments in vitro on tumor cell lines and ex vivo on tumor cells explanted from animals. The most interesting result is the observation that 5AZAD increases the expression of B7-H1 which inhibits T cell mediated immune response and that 5AZAD and IFNγ act synergistically in the induction of the expression of MHC class I, CD54 and B7-H1 molecules. Klíčová slova: imunoeditace, protinádorová imunita, HVP16, MHC glykoproteiny I. třídy, B7-H1, IFNγ, TNFα,...
|
|
|
Modulace signální dráhy JAK/STAT v suprachiasmatickém jádře hypotalamu potkana
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní hodiny v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN) regulují denní rytmy v chování a fyziologii a jsou důležitou součástí mechanismů regulujících homeostázu savců. SCN jsou synchronizovány s 24hodinovým cyklem především působením světla, ale mohou být regulovány také různorodými nesvětelnými signály, jako jsou růstové faktory, opioidy, cytokiny, nebo lipopolysacharid (LPS), které působí prostřednictvím aktivace signální dráhy JAK/STAT. Proteiny rodiny STAT (z angl. signal transducers and activator of transcription) regulují mnoho aspektů buněčné fyziologie od růstu a diferenciace až po imunitní odpověď. Signální dráha JAK/STAT však dosud nebyla v SCN zkoumána a funkce proteinů STAT v SCN není dosud objasněna. V první části práce jsme se zaměřili na lokalizaci proteinů STAT3 a STAT5 v SCN potkana a stanovení denního rytmu na úrovni proteinů i mRNA. Výsledky našich experimentů ukázaly denní rytmus v hladinách proteinu STAT3 v astrocytech SCN potkana s nízkou, ale signifikantní amplitudou a maximem v ranních hodinách. Dále byla odjevena silná, avšak ne rytmická, exprese proteinu STAT5A v astrocytech a proteinu STAT5B v neastrocytických buňkách SCN. Také bylo zjištěno, že Stat3 mRNA vykazuje podobně jako protein cirkadiánní rytmus v SCN potkana s vysokou úrovní exprese během dne a nízkou...
|
|
|
Vliv melatoninu na imunitní systém
Hrubcová, Leona ; Moravcová, Simona (vedoucí práce) ; Boháčová, Pavla (oponent)
Melatonin je důležitý hormon mající velice rozmanité funkce. Původně byl nalezen jako produkt epifýzy s 24 hodinovým rytmem syntézy, ale v pozdějších studiích začalo být zřejmé, že k jeho syntéze dochází také v mnoha dalších tkáních. Melatonin je důležitou součástí cirkadiánního systému a jeho účinky na rytmus spánku jsou také dobře známé. V této práci jsou účinky melatoninu na cirkadiánní systém stručně popsány v úvodních kapitolách. Dále je v této práci popsán základní mechanismus zánětu a rozmanité interakce melatoninu s imunitním systémem. Melatonin vykazuje jak protizánětlivé tak prozánětlivé účinky, a proto je součástí mnoha výzkumů věnujících se například léčbě nemocí asociovaných s chronickými záněty. V práci jsou uvedeny studie týkající se účinků melatoninu na patologické stavy, jako jsou neurodegenerativní onemocnění, revmatoidní artritida a sepse. Tato práce zároveň popisuje, jak změny v aktivitě imunitního systému mohou ovlivňovat expresi melatoninu, jelikož je známo, že se nejedná o jednosměrné působení. Tato interakce však v současné době není zatím příliš známá. Klíčová slova: melatonin, cirkadiánní systém, imunitní systém, zánět
|
|
|
Default mode network: Ontogeneze
Jarmar, Jiří Kryštof ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Default mode network je funkční distribuovaná síť mozku skládající se z řady komponent. Aktivně se na ní podílejí regiony, které v neurozobrazovacích studiích vykazují zvýšený metabolismus během introspektivních, endogenních úloh, jako je mentální sebereflexe. Tedy takových, které postrádají vnější stimul. Naopak vykazují sníženou aktivitu během exogenních úloh, kde se pozornost jedince soustředí na vnější prostředí a vnější stimul. Tato práce se systematickým přístupem zaměřuje na výrazné prvky ontogeneze default mode network v jednotlivých periodách rané ontogeneze od narození po dospělost, kdy podstupuje změny ve funkční i strukturní konektivitě. Tyto dozrávající vztahy jsou důležité pro mentálně kognitivní vývoj jedince. Po obecné charakteristice default mode network se první část práce zaměřuje na charakteristiku funkčních sítí a na statistickou metodiku měření jejich povahy. Dále jsou zmíněny výrazné prvky ontogeneze mozku, a poté následuje identifikace a lokalizace významných regionů DMN. Nejdůležitější je poslední část, která poskytuje výčet dosavadních významných pozorování ze srovnávacích studií rané ontogeneze DMN. Klíčová slova : Default mode network, funkční sítě, fMRI, ontogeneze
|
|
| |
|
|
Narušení hipokampo-prefrontálního spojení v animálních modelech schizofrenie
Černotová, Daniela ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Schizofrenie je heterogenní psychické onemocnění, kterým trpí přibližně 1 % populace a dodnes není dostupná žádná léčba, která by zmírnila veškeré spektrum jejích symptomů. Narušenými strukturami u schizofrenie jsou především hipokampus a prefrontální kůra. Tato práce se zaměřuje na vzájemné působení těchto struktur a na monosynaptické hipokampo-prefrontální spojení, jehož abnormální neurální aktivita způsobuje především kognitivní, ale také některé pozitivní a negativní příznaky. Práce shrnuje dosavadní poznatky o správné a narušené funkci hipokampo-prefrontálního spojení a podává přehled o animálních modelech, které se ve výzkumu často používají. Klíčová slova: hipokampus, prefrontální kůra, schizofrenie, interneuron, animální model
|
|
| |
|
|
Cirkadiánní systém sítnice
Kozel, Tomáš ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Většina organismů se v průběhu evoluce přizpůsobila dennímu 24hodinovému rytmu. Tento, tzv. cirkadiánní, rytmus jsou organismy schopny dodržovat i v podmínkách, kde nemají přístup ke světelnému ani jinému synchronizátoru. Hlavní orgán řídící cirkadiánní rytmus je lokalizován v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a dlouhou dobu byl považován za jediný autonomní cirkadiánní oscilátor, na jehož funkci závisí rytmicita procesů v tělních buňkách a tkáních. Nové výzkumy ovšem tuto hypotézu zpochybnily a ukázaly existenci lokálních cirkadiánních hodin nezávislých na SCN. Jedním z těchto autonomních oscilátorů je i cirkadiánní systém v retině. Tato bakalářská práce shrnuje vědecké poznatky o funkci savčího retinálního cirkadiánního oscilátoru, především se zaměřuje na nové výzkumy v oblasti jeho lokalizace, propojení s hlavním cirkadiánním oscilátorem v SCN a jeho vlivu na retinální fyziologii.
|
host ::
RSS.