Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genetické změny regulačních oblastí NMDA receptorů a jejich možná souvislost se vznikem schizofrenie.
Hrychová, Šárka ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Moravcová, Radka (oponent)
Schizofrenie je vážné neuropsychiatrické onemocnění s těžkým dopadem na pacientův život. Z experimentů na zvířecích modelech a také z pozorování vlivu specifických farmak na člověka bylo ukázáno, že snížená aktivita N-methyl-D-aspartátového (NMDA) receptoru dává vzniku projevům chování, které je spojeno s klinickým obrazem schizofrenie. Existuje tedy hypotéza, že geneticky podmíněné změny v aktivitě NMDA receptorů přispívají ke vzniku a rozvoji schizofrenie. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o genetických změnách NMDA receptorů u schizofrenie, a to zejména v regulačních oblastech jejich genů. Klíčová slova: schizofrenie, NMDA receptor, genetické změny
Cirkadiánní systém v mitochondriích
Šemíková, Johana ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Moravcová, Radka (oponent)
Rytmy cirkadiánních hodin v našem těle nejsou řízeny pouze cyklem světlo/tma, ale v mnoha periferních tkáních jsou cirkadiánní hodiny resetovány na základě dostupnosti živin a časování příjmu potravy. Cirkadiánní systém reaguje na změny hladin dvou metabolitů (AMP a NAD+ ), které jsou ústředním bodem biochemických reakcí spojených s výrobou, skladováním a využitím energie, prostřednictvím metabolických senzorů AMPK a SIRT1. Tato práce si klade za cíl shrnout doposud známé mechanismy energetického metabolismu, které se podílejí na regulaci cirkadiánních rytmů a vysvětlit jejich funkci pro udržení jeho stability. V neposlední řadě ukázat možné dysregulace těchto mechanismů a jejich dopad na cirkadiánní systém.
Beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana při dlouhodobém podávání morfinu
Moravcová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
1. Abstrakt Cílem této práce bylo zhodnotit vliv nízkých dávek (0,1 mg/kg, 1 mg/kg, 1 mg/kg na den po dobu 28 dní + 7 dní abstinence) a vysokých dávek (10 mg/kg na den po dobu 10 dní) morfinu na signalizaci, která je zprostředkována receptory spřaženými s G-proteiny (GPCRs) v myokardu potkana. Mezi významné receptory z této skupiny patří opioidní receptory (OR) a hlavně β-adrenergní receptory (β-AR). Nejpočetnějšími OR v srdeční tkáni jsou δ-OR a κ-OR. Výsledky studie těchto dvou OR v této diplomové práci naznačují, že v myokardu po ovlivnění morfinem nedochází k signifikantním změnám v expresi δ-OR ani κ-OR při podání žádné ze studovaných dávek. Srdeční tkáň obsahuje všechny tři dosud známé typy β-AR (β1-AR, β2-AR a β3-AR). Důraz byl v diplomové práci kladen hlavně na studium exprese β1-AR a β2-AR, neboť bylo zjištěno, že právě tyto dva podtypy β-AR se podílejí na většině signalizačních drah ovlivňujících kardiovaskulární systém. Použitím techniky imunoblotu nebyly nalezeny žádné výraznější změny v expresi β1-AR a exprese β2-AR se poněkud snížila po použití dávky 10 mg/kg po dobu 10 dní. Senzitivnější saturační vazebné pokusy s použitím neselektivního β-antagonisty [3 H]CGP 12177 odhalily signifikantní nárůst specifické vazby při podání morfinu v dávce 1 mg/kg/den po dobu 28 dní a po následné 7-denní...
Antinocicepční a neurotoxické účinky opioidů
Moravcová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
1. Abstrakt Léčebné vlastnosti opioidů jsou známy již více než dvě tisíciletí. Mechanismy spojené s jejich analgetickými účinky byly však z velké části dešifrovány teprve až v posledních 20 letech. Existuje několik typů opioidních receptorů, z nichž tři hlavní (µ, κ, δ) a peptidový systém jsou zapojeny v antinocicepčních procesech a jsou rozdílně rozšířeny v nervovém systému. Při vnímání bolesti a antinocicepci je velmi důležitá role kalcia. Změny v jeho koncentraci jsou klíčové pro výlev neurotransmiterů. Vztah mezi analgetickými účinky opioidů a dostupností Ca2+ v CNS je vysvětlován tak, že snížením extracelulární koncentrace Ca2+ nebo snížením jeho průchodu přes membránu se zvyšuje opioidní antinocicepce. Analgetický efekt opioidů je limitován jejich relativně vysokou schopností vyvolávat toleranci nebo závislost. Tyto efekty vznikají však až při vysokých dávkách a dlouhodobém užívání, tudíž při správném užívání opioidů by těžké komplikace vznikat neměly. Opioidy mohou mít však i účinky neurotoxické. Opioidy indukovaná toxicita nastává v případě, že tyto látky při svém odbourávání v játrech uvolňují toxické metabolity. Neurotoxicita může být vyvolána oxidací dvojné vazby v chemické struktuře opioidu a na základě toho mohou vznikat volné radikály poškozující tkáň. Tato práce shrnuje současné poznatky...

Viz též: podobná jména autorů
4 Moravcová, Renata
4 Moravcová, Renáta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.