|
|
Dlouhá cesta za důstojným postavením: Příspěvek aplikované etiky k výzkumu holokaustu Romů osmdesát let od událostí
Viková, Lada ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukupová, Blanka (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato disertační práce je postavena na třech případových studiích vybraných rodin původních romských obyvatel Česka, které byly zasaženy holokaustem Romů, a přispívá k detekování eticky citlivých aspektů na pozadí koexistence Romů s neromským prostředím v českých zemích a současně k zachycení rizik s tímto výzkumem spojených. Jako hlavní nástroj promýšlení je koncept lidské důstojnosti. Práce sleduje následující dva hlavní cíle. Za prvé, prostřednictvím historicko-genealogického bádání projekt vyústil v rekonstrukci historií těchto rodin od jejich příchodu na území Moravy, přes proces jejich usazení se a postupné proměny jejich způsobu života zejména v meziválečném období. Výzkum mapuje lehce i poválečné období. Navzdory jejich postupnému zapojení se do života společnosti je patrná kontinuita v nahlížení na tyto rodiny z pohledu lokálních i centrálních úřadů dále jako na "cikány" - s jejich druhořadým postavením. Ústředním obdobím, které je zpracováno nejdetailněji, je 2. světová válka: práce se zaměřuje na dopad holokaustu Romů na tyto tři rodiny a následně je mapována snaha přeživších se s válečnými traumaty vyrovnat. Ústředním konceptem, kterým jsou případové studie nahlíženy, je lidská důstojnost. Cílem práce je jednak dokumentovat, jak kontinuální a opakované upírání lidské důstojnosti (s...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah mladých Pražanů k chalupaření
Pirochová, Klára ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
1.ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje fenoménu chalupaření mladých Pražanů v současnosti. Autorka definuje chalupaření jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Východiskem práce je vlastní etnografický výzkum založený na metodě polo-strukturovaných rozhovorů, konkrétně na 30 rozhovorech realizovaných s chalupáři pro účely této práce. Doplňkovou metodou je metoda mentálních map a zúčastněného pozorování. Těžiště projektu spočívá nejen ve sběru rozhovorů a mentálních map s chalupáři, ale především v další analýze a interpretaci těchto sebraných dat. Práce se také věnuje historickému vývoji chalupaření od 19. století po současnost. Důležitým bodem je hledání důvodů a motivací, které přispěly k rozvoji a oblibě chalupaření a jak se tyto motivace změnily. Autorka se ve své práci zaměřuje na sdílení prostoru chalupy příbuznými a na specifické pracovní a volnočasové aktivity, které jsou na chalupě vykonávány. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že předpoklad, že otevření hranic po pádu železné opony a možnost cestovat do zahraničí povedou k úpadku chalupaření, se nenaplnil. Chalupaření nadále zůstává významným fenoménem v české společnosti a krajině. Mladí chalupáři mají zpravidla chalupu spojenou s příjemnými zážitky a jen neradi by ji v...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.