|
|
Mikroreologie pomocí fluorescenční korelační spektroskopie
Kábrtová, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Bylo provedeno srovnání tří pasivních mikroreologickych technik se zaměřením na FCS. K analyzám byly použity fluorescenčně značené a neznačené polystyrenové částice, pomocí kterych byly zjišťovány mikroreologické vlastnosti roztoků glycerolu, Mili-Q vody a roztoků hyaluronanu o různych molekulovych hmotnostech. Pro metodu FCS byla navíc odvozena a ověřena jednodušší aproximovaná rovnice pro vypočet hodnot MSD. Bylo zjištěno, že FCS překonává stávající mikroreologické techniky DLS a video-mikroreologii možností získat širší oblast dat. A to včetně té oblasti, ve které dosud nebylo možno mikroreologické vlastnosti vzorku pomocí DLS nebo video-mikroreologie spolehlivě popsat.
|
|
|
Studium interakcí a stability v systému biopolymer-tenzid
Sovová, Šárka ; Mondek, Jakub (oponent) ; Pilgrová, Tereza (vedoucí práce)
Metodou dynamického rozptylu světla byly studovány interakce v systému biopolymer-tenzid a stabilita vznikajících komplexů. Byla zkoumána stabilita a interakce nativního hyaluronanu s kationaktivním tenzidem cetyltrimetylamonium bromidem (CTAB) ve vodě v závislosti na způsobu přípravy těchto systémů. Systém byl připravován buď postupným přidáváním CTAB do hyaluronanu, čímž postupně vznikaly micely, nebo postupným přidáváním hyaluronanu do již vzniklých micel. Bylo zjištěno, že způsob přípravy ovlivňuje vlastnosti vzniklých agregátů. Molekulová hmotnost hyaluronanu neovlivňuje interakce, oproti tomu koncentrace hyaluronanu má na interakce značný vliv. Dále bylo zjištěno, že molekulová hmotnost hyaluronanu nemá vliv na disociaci hyaluronanu v roztoku.
|
|
|
Kationaktivní fluorescenční sondy v systému polyanion-tenzid
Mondek, Jakub ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byly studovány vlastnosti vodných roztoků hyaluronanu a cetyltrimethylamonium bromidu pomocí fluorescenční sondy akridinové oranže. Nejprve byla zkoumána interakce akridinové oranže a hyaluronanu. Bylo sledováno emisní a absorpční spektrum akridinové oranže. Bylo zjištěno, že na karboxylových skupinách hyaluronanu docházelo k tvorbě dimerů akridinové oranže. Dále byla studována interakce cetyltrimethyl amonium bromidu se systémem akridinová oranž – hyaluronan. Bylo zjištěno, že kationaktivní tenzid vytlačoval dimery akridinové oranže a sám se vázal na karboxylové skupiny hyaluronanu. Tím došlo k rozpadu dimeru akridinové oranže na monomery. Důvodem, proč byla tato práce zaměřena na studování vlastností vodných roztoků hyaluronanu s kationaktivním tenzidem je ten, že systém hyaluronan – tenzid by mohl být přínosem pro výzkum nosičových systémů pro cílenou distribuci léčiv.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu interakcí hyaluronanu a koloidních systémů
Mondek, Jakub ; Táborský, Petr (oponent) ; Peter, Kapusta (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem předložené dizertační práce bylo studium pokročilých fluorescenčních technik a jejich využití v problematice koloidních soustav, respektive systémů hyaluronan-tenzid a hydrogelových systémů založených na hyaluronanu. Časově-rozlišená fluorescence spolu se stacionární fluorescencí byly použity pro studium hyaluronanových systémů za účelem určení vlivu hydratace hyaluronanu na jeho interakce s (opačně nabitými) micelárními útvary pomocí fluorescenčních sond podstupujících deprotonaci v excitovaném stavu. Nejdříve byly diskutovány různé fluroescenční sondy podstupující deprotonaci v excitovaném stavu, z nichž byla vybrána jedna jako vhodný kandidát pro další experimenty. Na základě citlivosti deprotonace v excitovaném stavu vybrané fluorescenční sondy 1-naftolu byl určen vliv hyaluronanu na vnitřní prostředí micel a zároveň byla, na základě těchto experimentů, diskutována struktura hydratačního obalu hyaluronanu. Další část předložené dizertační práce se věnovala metodě fluorescenční časově-rozlišené korelační spektroskopie a vývoji metody nanoreologie. Pomocí vytvořeného skriptu v softwaru MATLAB byly převedeny získané korelační funkce na střední posun fluorescenčně značených částic. Nejprve bylo potvrzeno, že fluroescenční korelační spektroskopie může být použita pro mikroreologická měření, a to srovnáním s již známými metodami videomikroreologie a mikroreologie pomocí dynamického rozptylu světla. Následně byla vyvinuta metoda nanoreologie a bylo diskutováno její použití pro studium pasivní nanoreologie v hydrogelových systémech založených na hyaluronanu. Na základě diskutovaných experimentů byla optimalizována metoda mikroreologie, respektive nanoreologie pomocí fluroescenční korelační spektroskopie až k použitelnosti této metody pro studium gelů.
|
|
|
Fluorescenční korelační spektroskopie v hydrofilních koloidech
Rýcová, Eva ; Mondek, Jakub (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na hydrofilní koloidy a jejich zkoumání pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS). Pomocí několika fluorescenčních sond byly zkoumány gelové systémy v prostředí 0,15 M chloridu sodného (NaCl) obsahující hyaluronan a tenzid cetyltrimetylamoniumbromid (CTAB). Pro bližší zkoumání byla zvolena sonda ATTO 655 kvůli potlačenému vzniku tripletního stavu a každé prostředí vyskytující se v gelovém systému bylo prozkoumáno individuálně. Výsledky ukázaly, že měření gelových systémů touto metodou je možné za určitých podmínek realizovat, opakovatelnost výsledků byla zatížena jen malou směrodatnou odchylkou. Prodloužení difúzních časů způsobila přítomnost micel, tripletní stav byl způsoben charakteristickým prostředím hydrogelu. Sonda ve všech prostředích vykazovala také volný difúzní pohyb, který byl reprezentován nejkratším difúzním časem.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence systémů polymer-tenzid
Mondek, Jakub ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována časově-rozlišená fluorescence v systému polymer tenzid. Nejdříve byla studována agregační čísla vybraného kationtového (cetyltrimethylamonium bromid), aniontového (dodecylsíran sodný) a neionogenního (Triton X-100) tenzidu pomocí steady-state a časově rozlišené fluorescence a tyto dvě metody byly srovnány. Bylo zjištěno, že steady-state metoda dává vždy nižší hodnoty agregačních čísel než časově-rozlišená metoda a že steady-state metoda není použitelná pro přesné stanovení agregačních čísel o vysokých hodnotách a ve vzorcích obsahujících rozpuštěný kyslík. Dále byl studován vliv přídavku nativního hyaluronanu k těmto tenzidům. Byla sledována změna agregačního čísla tenzidů a vliv hyaluronanu na procentuální zastoupení dynamického a statického zhášení. Hyaluronan ovlivňoval agregační číslo tenzidů cetyltrimethylamonium bromidu a Tritonu X-100. Dále bylo zjištěno, že hyaluronan zvýšil procentuální zastoupení dynamického zhášení u cetyltrimethylamonium bromidu a u Tritonu X-100. V případě dodecylsíranu sodného byl pyren zhášen efektivní sférou a zastoupení dynamického zhášení bylo v tomto systému zanedbatelné. Hyaluronan neměl žádný vliv na zhášení v dodecylsíranu sodném. Dále byla studována relativní pozice pyrenu v micelách cetyltrimethylamonium bromidu, dodecylsíranu sodného a Tritonu X-100. Bylo zjištěno, že se pozice pyrenu mění s nábojem a strukturou micely. Také bylo zkoumáno, jak se mění procentuální zastoupení dynamického zhášení v micelách s různým nábojem při zhášení jodovými deriváty. Ve všech případech bylo vypočteno většinové zastoupení dynamického zhášení v systému.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence ve výzkumu interakcí hyaluronanu a koloidních systémů
Mondek, Jakub ; Táborský, Petr (oponent) ; Peter, Kapusta (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem předložené dizertační práce bylo studium pokročilých fluorescenčních technik a jejich využití v problematice koloidních soustav, respektive systémů hyaluronan-tenzid a hydrogelových systémů založených na hyaluronanu. Časově-rozlišená fluorescence spolu se stacionární fluorescencí byly použity pro studium hyaluronanových systémů za účelem určení vlivu hydratace hyaluronanu na jeho interakce s (opačně nabitými) micelárními útvary pomocí fluorescenčních sond podstupujících deprotonaci v excitovaném stavu. Nejdříve byly diskutovány různé fluroescenční sondy podstupující deprotonaci v excitovaném stavu, z nichž byla vybrána jedna jako vhodný kandidát pro další experimenty. Na základě citlivosti deprotonace v excitovaném stavu vybrané fluorescenční sondy 1-naftolu byl určen vliv hyaluronanu na vnitřní prostředí micel a zároveň byla, na základě těchto experimentů, diskutována struktura hydratačního obalu hyaluronanu. Další část předložené dizertační práce se věnovala metodě fluorescenční časově-rozlišené korelační spektroskopie a vývoji metody nanoreologie. Pomocí vytvořeného skriptu v softwaru MATLAB byly převedeny získané korelační funkce na střední posun fluorescenčně značených částic. Nejprve bylo potvrzeno, že fluroescenční korelační spektroskopie může být použita pro mikroreologická měření, a to srovnáním s již známými metodami videomikroreologie a mikroreologie pomocí dynamického rozptylu světla. Následně byla vyvinuta metoda nanoreologie a bylo diskutováno její použití pro studium pasivní nanoreologie v hydrogelových systémech založených na hyaluronanu. Na základě diskutovaných experimentů byla optimalizována metoda mikroreologie, respektive nanoreologie pomocí fluroescenční korelační spektroskopie až k použitelnosti této metody pro studium gelů.
|
|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Časově rozlišená fluorescence systémů polymer-tenzid
Mondek, Jakub ; Čeppan, Michal (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V diplomové práci byla studována časově-rozlišená fluorescence v systému polymer tenzid. Nejdříve byla studována agregační čísla vybraného kationtového (cetyltrimethylamonium bromid), aniontového (dodecylsíran sodný) a neionogenního (Triton X-100) tenzidu pomocí steady-state a časově rozlišené fluorescence a tyto dvě metody byly srovnány. Bylo zjištěno, že steady-state metoda dává vždy nižší hodnoty agregačních čísel než časově-rozlišená metoda a že steady-state metoda není použitelná pro přesné stanovení agregačních čísel o vysokých hodnotách a ve vzorcích obsahujících rozpuštěný kyslík. Dále byl studován vliv přídavku nativního hyaluronanu k těmto tenzidům. Byla sledována změna agregačního čísla tenzidů a vliv hyaluronanu na procentuální zastoupení dynamického a statického zhášení. Hyaluronan ovlivňoval agregační číslo tenzidů cetyltrimethylamonium bromidu a Tritonu X-100. Dále bylo zjištěno, že hyaluronan zvýšil procentuální zastoupení dynamického zhášení u cetyltrimethylamonium bromidu a u Tritonu X-100. V případě dodecylsíranu sodného byl pyren zhášen efektivní sférou a zastoupení dynamického zhášení bylo v tomto systému zanedbatelné. Hyaluronan neměl žádný vliv na zhášení v dodecylsíranu sodném. Dále byla studována relativní pozice pyrenu v micelách cetyltrimethylamonium bromidu, dodecylsíranu sodného a Tritonu X-100. Bylo zjištěno, že se pozice pyrenu mění s nábojem a strukturou micely. Také bylo zkoumáno, jak se mění procentuální zastoupení dynamického zhášení v micelách s různým nábojem při zhášení jodovými deriváty. Ve všech případech bylo vypočteno většinové zastoupení dynamického zhášení v systému.
|
host ::
RSS.