|
|
Strategie společenské odpovědnosti společnosti Hilton Worldwide a její aplikace v lokálních podmínkách
Švábová, Kateřina ; Mokrejšová, Veronika (vedoucí práce) ; Filipová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu společenské odpovědnosti ve společnosti Hilton Worldwide. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část seznamuje s problematikou společenské odpovědnosti, s filozofií konceptu CSR, jeho historií a současností. Definuje jednotlivé pojmy jako CSR, stakeholders, firemní filantropie, udržitelný rozvoj, podnikatelská etika a firemní občanství. Dále se zaměřuje na důležitou úlohu komunikace a to nejen v oblasti CSR. Praktická část pak představuje koncept CSR ve společnosti Hilton Worldwide a jeho celkovou strategii. Na lokální úrovni pak představuje hotely Hilton Prague a Hilton Prague Old Town a jejich činnost v rámci CSR. Pro vyhodnocení konceptu CSR je pak použita SWOT analýza, která definuje problémy především v oblasti komunikace o CSR aktivitách nejen uvnitř, ale i vně společnosti. Na základě výsledků SWOT analýzy jsou pak navržena řešení a doporučení, která by měla přispět k pochopení konceptu CSR, zlepšení jeho vnímání a komunikace především k zaměstnancům sledované firmy, což by mělo pozitivní vliv na zvýšení zájmu o tyto informace, zvýšení loajality a posílení konkurenceschopnosti společnosti.
|
|
|
Regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů v potravinářském řetězci
Mokrejšová, Veronika ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent) ; Vyhnálek, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá dodavatelsko-odběratelskými vztahy v potravinářském řetězci a možnostmi jejich regulace. Cílem je zhodnotit dopady regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím Zákona o významné tržní síle a jejím zneužití na subjekty v potravinářském řetězci a případně navrhnout alternativní řešení regulace těchto vztahů. V práci je stanovena následující hypotéza: Zákon o významné tržní síle nevede ke změně poměru sil mezi dodavateli a odběrateli. Práce je rozdělena do pěti logických celků. První z nich vymezuje problematiku dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména tzv. "nekalých" praktik. Důraz je kladen na přístup Evropské komise a posuzování "nekalosti" dle dopadu na spotřebitele, investice a hospodářskou soutěž. Ze srovnání podílů na trhu a rentabilit vyplývá, že dodavatelský sektor jako celek není proti maloobchodu znevýhodněn, vyjednávací převahu mohou mít obchodníci spíše vůči vybraným dodavatelům z řad malých a středních podniků. Za "nekalé" jsou pak, i na základě mikroekonomické analýzy, považovány retroaktivní změny a nadměrné přenášení rizik na obchodního partnera. Druhá část mapuje způsoby regulace pomocí tvrdých a měkkých prvků práva na úrovni EU, jejích jednotlivých členských států se zvláštním důrazem na Českou republiku a Zákon č. 395/2009 Sb. o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Výsledkem je konstatování, že regulace je v EU nestejnorodá a v různých zemích přináší různé výsledky. Třetí celek nastoluje možnosti samoregulace prostřednictvím společenské odpovědnosti firem, přičemž hlavní potenciál řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů vidí v aplikaci stakeholder dialogu, ve kterém smluvní strany společně hledají příčiny protichůdných pozic, které se skrývají v jejich potřebách a zájmech, a snaží se identifikovat společné potřeby a vytvořit sdílenou hodnotu, která ve prospěch obou vytvořenou hodnotu zvyšuje, místo aby ji přerozdělovala ve prospěch jednoho z nich. Čtvrtá část přináší výsledky výzkumu mezi maloobchodníky, dodavateli obchodních řetězců a zemědělci, jejich názory na zákon o významné tržní síle, na změny, které přinesl, a také na jednotlivé "nekalé" praktiky. Bylo zjištěno, že dodavatelům zákon příliš nepomohl, postavení při vyjednávání zlepšil pouze u nepatrné části respondentů a nesplnil ani úlohu ochrany malých a středních podniků. Praxe dodavatelsko-odběratelských vztahů zůstává po úpravě právních formulací ve smlouvách téměř stejná jako před účinností zákona, jedinou významnou změnou je zkrácení lhůty splatnosti na 30 dní, které ovšem mnohým dodavatelům nevyhovuje. Zemědělců se zákon nedotkl, maloobchodníci jej chápou jako překážku v podnikání a nadbytečnou regulaci. Tato část tedy potvrzuje hypotézu této práce. Poslední část práce navrhuje řešení problematiky prostřednictvím zapojení mnoha zainteresovaných stran od samotných obchodních partnerů (samoregulace), přes stát (regulace univerzálním zákonem), až po zákazníky, nevládní neziskové organizace a média (vytvoření poptávky po zodpovědném chování podniků).
|
|
|
Význam CSR v přímém prodeji
Zoulová, Sabina ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mokrejšová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá významem společenské odpovědnosti firem (CSR) v přímém prodeji. Teoretická část charakterizuje přímý prodej jako takový. Zaměřuje se na multilevel marketing, což je nejčastěji používaná forma přímého prodeje. Uvádí znaky, které nám pomohou odhalit nelegální systémy, jež se za multilevel pouze vydávají. Pomocí statistik poskytuje přehled o pozici přímého prodeje na trhu. Velká část je věnována ochraně spotřebitele. Do jisté míry ji může zaručit CSR, ale také Etický kodex a členství firmy v asociacích přímého prodeje. Praktická část obsahuje případovou studii. Problém je analyzován na největší společnosti přímého prodeje -- Avon Products. Cílem práce je potvrzení/vyvrácení hypotéz: "Při nákupu jsou pro zákazníky rozhodující jiné faktory než CSR firmy" a "Při výběru pracovní činnosti jsou pro lidi (distributory) rozhodující jiné faktory než CSR firmy". Vyhodnocení hypotéz proběhne na základě dotazníkového šetření, které má kvantitativní i kvalitativní část.
|
|
|
Společenská odpovědnost obchodních řetězců se zaměřením na potraviny v ČR
Kopalová, Markéta ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Mokrejšová, Veronika (oponent)
Diplomová práce představuje specifika společenské odpovědnosti v retailingu potravin, která jsou zasazena do evropského kontextu. Praktická část přináší analýzu CSR strategií osmi hlavních obchodních řetězců se zaměřením na potraviny v České republice. Odpovědné iniciativy jsou sumarizovány podle úrovní CSR na: minimalizace rizika, posilování podnikání a generování inovací. Průzkum mezi zákazníky zkoumá vnímání aktivit CSR v maloobchodě potravin a image analyzovaných řetězců.
|
|
| |
|
| |
|
|
Posouzení nákupní atmosféry dvou retailových jednotek SPORTISIMO a HERVIS SPORT
Caletka, Petr ; Chylíková, Hana (vedoucí práce) ; Mokrejšová, Veronika (oponent)
Práce se věnuje zhodnocení nákupní atmosféry v prodejnách SPORTISIMO a Hervis Sport. První kapitola je věnována teoretickému vymezení pojmu nákupní atmosféra a charakteristice jednotlivých kritérií, která tuto atmosféru tvoří. Druhá kapitola popisuje společnosti, kterých se práce týká. Věnuje se jejich působnosti na českém trhu, sortimentu a doplňkovým službám. Třetí kapitola je věnována posouzení a porovnání nákupní atmosféry vybraných retailových jednotek. Detailně se věnuje jednotlivým kritériím a jejich analýze pomocí dvou metod výzkumu- terénní a marketingový průzkum. Posledním bodem je zhodnocení výsledků a návrh možných řešení pro zlepšení situace.
|
host ::
RSS.