Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza zubů a kostí metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Šindelářová, Anna ; Pořízka,, Pavel (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem prvkového složení tvrdých tkání – lidských zubů a myších čelistí metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS). Vzorky lidských zubů obsahovaly onemocnění zvané ankylóza a byl zde sledován rozdíl v prvkovém složení mezi zdravou a nemocnou tkání s cílem lokalizace ankylózy v zubu. Při vyhodnocení map prostorové distribuce fosforu a vápníku bylo zjištěno, že v oblasti ankylózy dochází k poklesu koncentrace těchto dvou prvků. Dále byly analyzovány myší čelisti s obsahem olova. Při posouzení prostorové distribuce ukládání olova v tkáni, bylo zjištěno, že olovo má tendenci se v myších zubech ukládat ve sklovině na špičce řezáku a ve stoličkách. Závěrem této diplomové práce bylo, že metoda LIBS dosahuje při detekci prvkového složení tvrdých tkání dobrých výsledků; umožňuje rozlišit různé části zubu z hlediska prvkového složení i tvrdosti tkáně a také je pomocí této metody možné detekovat změny ve složení vlivem onemocnění či bioakumulace těžkých kovů.
Detekce luminiscenčních nanočástic v rostlinách laserovou spektoroskopií
Střítežská, Sára ; Novotný,, Karel (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá vyhodnocením toxicity a bioakumulace foton-upkonverzních nanočástic (UCNPs) v modelové rostlině kukuřici seté (Zea mays). V této práci byly testovány lanthanoidy dopované UCNPs lišící se složením nebo velikostí a to ve třech různých koncentracích. Jako pozitivní kontrola byla použita směs odpovídajících chloridů. Expozice probíhala hydroponicky po dobu 168 hodin. Toxicita byla vyhodnocena na základě čtyř makroskopických toxikologických endpointů (mortalita, délka podzemní části rostliny, délka nadzemní části rostliny a délka celé rostliny). Prostorové rozložení prvků yttria, ytterbia, erbia a gadolinia v modelové rostlině bylo stanoveno metodou spektroskopie laserem buzeného plazmatu s prostorovým rozlišením 100 a 26 m. Distribuce UCNPs v rostlinách byla dále stanovena metodou foton-upkonverzního mikroskenování s prostorovým rozlišením 40 m. V práci byla diskutována stabilita UCNPs v průběhu a po ukončení expozice rostlin.
Analýza biotických matric metodou Spektroskopie laserem buzeného plazmatu
Střítežská, Sára ; Karel,, Novotný (oponent) ; Modlitbová, Pavlína (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití metody spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), v oblasti biologických aplikací. Metodou LIBS byla stanovena prostorová distribuce vybraného prvku, kadmia, ve zvoleném modelovém organismu, hořčici seté (Sinapis Alba L.). Expozice rostlin probíhala v hydroponických podmínkách po dobu 72 hodin, jednalo se tedy o akutní test toxicity. Testovány byly tři různé zdroje kadmia, kvantové tečky stabilizované kyselinou merkaptopropionovou (CdTe QDs), silanizované kvantové tečky, tedy s vnějším obalem oxidu křemičitého (CdTe/SiO2 QDs), a jako pozitivní kontrola byl použit chlorid kademnatý. Po ukončení expozice rostlin a před samotným stanovením prostorové distribuce kadmia v rostlinách, byla velká část práce věnována optimalizaci vybraných parametrů LIBS měření (např. energie laseru a čas měření po laserovém pulzu). Následně bylo stanoveno prostorové rozložení kadmia a získané výsledky byly diskutovány s ohledem na testovanou látku, její stabilitu či tendenci k agregaci/aglomeraci ve vodném médiu při kontaktu s testovacím organismem v průběhu expozice. Závěrem práce byla také zhodnocena vhodnost metody LIBS pro stanovení prostorové distribuce vybraných kontaminantů v rostlinách.
Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů
Modlitbová, Pavlína ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tématem předložené dizertační práce bylo provedení testů toxicity s využitím testovacího organismu ze zástupců suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Tento testovací organismus byl zvolen jako nejvhodnější pro posouzení toxicity vybraných anorganických sloučenin kontaminujících terestrický ekosystém. Jeho výběr byl proveden na základě důkladně zpracované metodiky tohoto testu, dále známých biologických a biochemických vlastností výše specifikovaného živého organismu, případně na jeho ekologické relevantnosti. Kromě klasických endpointů, jakými jsou mortalita, změna hmotnosti testovacích jedinců a také vliv přítomnosti a koncentrace kontaminantů na konzumaci stravy, byly rovněž sledovány změny v morfometrické charakteristice, a to na úrovni tkání a buněk, cytotoxicita a rovněž byla posuzována možná bioakumulace v různých částech těla tohoto organismu. Vybrané testované látky lze zařadit do oblasti nanočástic a anorganických solí. U vybraných nanočástic zlata byla provedena kompletní ekotoxikologická studie na několika úrovních organizace živé hmoty (organismus, tkáň, buňka). Pro vybrané soli byla provedena studie, která byla zaměřená především na chování organismů a klasické endpointy.
Hodnocení vedlejších energetických produktů pomocí vybraných testů ekotoxicity
Král, Petr ; Modlitbová, Pavlína (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je studium ekotoxicity vedlejších energetických produktů vznikajících v energetickém průmyslu. Teoretická část je zaměřena na současnou problematiku testování ekotoxicity odpadů, a to zejména na potřebu využití testů ekotoxicity nejenom v akvatickém, ale i v kontaktním uspořádání. V praktické části práce byly vybrané vedlejší energetické produkty podrobeny ekotoxikologickému hodnocení prostřednictvím akutního testu toxicity a testu únikového chování na půdním organismu žížale hnojní (Eisenia fetida), testu inhibice růstu kořene rostlin salátu setého a cibule kuchyňské (Lactuca sativa a Allium cepa). Rovněž byl použit bioluminiscenční test na bakterii Vibrio fischeri. Zjištěné výsledky sloužily k hodnocení případné ekotoxicity testovaných produktů. Bylo zjištěno, že využití testů v kontaktním uspořádání je velmi žádoucí pro komplexní hodnocení negativních vlivů materiálů vnášených do ekosystému. Také význam testu na bakterii Vibrio fischeri je nezanedbatelný, neboť poskytne další informaci o působení látek na zástupce destruentů, kteří opět představují významný funkční článek ekosystému.
Využití organismu Eisenia foetida v testech ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pesticidní přípravky používané na ochranu rostlin patří mezi chemické látky, které jsou cíleně vnášeny do životního prostředí. V ČR jsou legálně používané pouze takové pesticidní přípravky, které jsou registrovány SRS (Státní rostlinolékařská správa). Pro účely registrace jsou potřeba kromě posouzení případných negativních účinků na zdraví lidí a zvířat, také informace, zda dané přípravky negativně neovlivňují životní prostředí, zejména nezpůsobují kontaminaci akvatického systému nebo nepůsobí na necílové organismy. Tato diplomová práce se zabývá využitím organismu Eisenia foetida (žížaly hnojní) v kontaktních testech ekotoxicity při testování pesticidních přípravků. Byly vybrány pesticidní přípravky, u nichž nejsou celistvé informace o jejich vlivu na necílový půdní organismus (Eisenia foetida), přičemž na základě vypracované literární rešerše byl zvolen test ekotoxicity dle metodiky OECD 207 Test akutní toxicity trvající 14 dní. Testovány byly dva pesticidní přípravky Topsin M 500 SC (účinná látka thiofanát-methyl) a Perfekthion (účinná látka dimethoát). Byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty a posouzena ekotoxicita těchto látek pro půdní organismy.
Význam kontaktních testů ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kontaktními testy ekotoxicity a jejich významem pro testování pevných matric jako jsou odpady, kontaminované půdy aj. Ekotoxicita těchto materiálů je podle požadavků současné legislativy hodnocena pouze na základě výsledků získaných testováním jejich vodných výluhů. V práci je diskutována nutnost zařazení kontaktních testů ekotoxicity do povinné baterie testů pro pevné matrice, neboť stávající sada testů je relevantní pouze pro vodní ekosystém a neumožňuje dostatečnou predikci případných ekotoxikologických dopadů na ekosystém terestrický.

Viz též: podobná jména autorů
1 Modlitbová, P.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.