Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Újma způsobená vadou výrobku - Analýza unijní úpravy ve světle její české a francouzské transpozice
Mocek, Ondřej ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se poměrně komplexně zabývá - v současné době velmi aktuálním - tématem "odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku"; tedy povinností k náhradě vadným výrobkem jeho uživateli (či osobě třetí) způsobené újmy, obecně tížící toho, kdo je označen za "výrobce" daného produktu, původně vycházející z úpravy směrnice Rady ze dne 25. července 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (85/374/EHS) (dále jen "směrnice č. 85/374/EHS"). Tato práce se však neomezuje jen na samotný (zevrubný) popis současně platné a účinné české prováděcí právní úpravy, nýbrž tuto srovnává s (legislativně výrazně kvalitnější a své unijní předloze mnohem věrnější) prováděcí úpravou francouzskou. Byla to totiž právě Francie, jež svým způsobem utvářela konečnou podobu tohoto odpovědnostního režimu, neboť to byly právě francouzská transpozice, a francouzská rozhodovací (soudní) praxe, které byly nejčastěji předmětem rozhodování Soudního dvora, vztahujícího se k interpretaci jednotlivých ustanovení a principů v textu uvedené směrnice obsažených. Francie, potažmo její úprava nicméně byla vybrána ještě z jednoho důvodu; jako stát vyznávající idey kontinentální právní kultury je v této souvislosti, tedy v návaznosti na to, že úprava česká a...
Újma způsobená vadou výrobku - Analýza unijní úpravy ve světle její české a francouzské transpozice
Mocek, Ondřej ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se poměrně komplexně zabývá - v současné době velmi aktuálním - tématem "odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku"; tedy povinností k náhradě vadným výrobkem jeho uživateli (či osobě třetí) způsobené újmy, obecně tížící toho, kdo je označen za "výrobce" daného produktu, původně vycházející z úpravy směrnice Rady ze dne 25. července 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (85/374/EHS) (dále jen "směrnice č. 85/374/EHS"). Tato práce se však neomezuje jen na samotný (zevrubný) popis současně platné a účinné české prováděcí právní úpravy, nýbrž tuto srovnává s (legislativně výrazně kvalitnější a své unijní předloze mnohem věrnější) prováděcí úpravou francouzskou. Byla to totiž právě Francie, jež svým způsobem utvářela konečnou podobu tohoto odpovědnostního režimu, neboť to byly právě francouzská transpozice, a francouzská rozhodovací (soudní) praxe, které byly nejčastěji předmětem rozhodování Soudního dvora, vztahujícího se k interpretaci jednotlivých ustanovení a principů v textu uvedené směrnice obsažených. Francie, potažmo její úprava nicméně byla vybrána ještě z jednoho důvodu; jako stát vyznávající idey kontinentální právní kultury je v této souvislosti, tedy v návaznosti na to, že úprava česká a...
Újma způsobená vadou výrobku - Analýza unijní úpravy ve světle její české a francouzské transpozice
Mocek, Ondřej ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se poměrně komplexně zabývá - v současné době velmi aktuálním - tématem "odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku"; tedy povinností k náhradě vadným výrobkem jeho uživateli (či osobě třetí) způsobené újmy, obecně tížící toho, kdo je označen za "výrobce" daného produktu, původně vycházející z úpravy směrnice Rady ze dne 25. července 1985, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (85/374/EHS) (dále jen "směrnice č. 85/374/EHS"). Tato práce se však neomezuje jen na samotný (zevrubný) popis současně platné a účinné české prováděcí právní úpravy, nýbrž tuto srovnává s (legislativně výrazně kvalitnější a své unijní předloze mnohem věrnější) prováděcí úpravou francouzskou. Byla to totiž právě Francie, jež svým způsobem utvářela konečnou podobu tohoto odpovědnostního režimu, neboť to byly právě francouzská transpozice, a francouzská rozhodovací (soudní) praxe, které byly nejčastěji předmětem rozhodování Soudního dvora, vztahujícího se k interpretaci jednotlivých ustanovení a principů v textu uvedené směrnice obsažených. Francie, potažmo její úprava nicméně byla vybrána ještě z jednoho důvodu; jako stát vyznávající idey kontinentální právní kultury je v této souvislosti, tedy v návaznosti na to, že úprava česká a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.