|
| |
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
| |
|
|
Zázemí raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou
Mařík, Jan ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Raně středověká hradiště sloužila jako významná centra politické moci, správy, náboženství a hospodářského života. Vysoká koncentrace obyvatel, doklady specializované nezemědělské výroby, přítomnost společenské elity, která se bezprostředně nepodílela na produkci potravin, dovolují předpokládat, že pro život hradiště bylo nezbytné také určité zázemí.Raně středověká hradiště jsou obvykle považována za významného konzumenta potravin, surovin z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů a lidské práce. Potřeby raně středověkých hradišť jsou obvykle charakterizovány jako "velké" avšak bez další srovnání. Hlavní důraz je kladen hospodářské zázemí hradiště, tedy na zdroje, které byly schopny zajisti dostatečné množství potravin a na obnovitelné i neobnovitelné zdroje surovin, které byly na hradišti prokazatelně zpracovávány.
|
|
|
Stará Boleslav - přemyslovský hrad v raném středověku. Svědectví archeologie (vybrané kapitoly z publikace Mediaevalia archaeologica 5)
Boháčová, Ivana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Stará Boleslav náleží k nejčastěji zmiňovaným místům v raně středověkých písemných pramenech. Vznikla patrně na sklonku 9. nebo na počátku 10. stol. Na východním okraji přemyslovské domény a jako místo náležící Přemyslovcům a později jako sídlo kapituly sehrála významnou roli především v počátečním období vývoje přemyslovského státu. V r. 1988 byl zahájen intenzívní archeologický záchranný výzkum, který v 80. a 90. letech provázel v maximální možné míře veškeré stavební aktivity spojené se zásahy do historických terénů (rekonstrukce veřejných ploch, komunikací a inženýrských sítí v historickém jádru i mimo něj, rekonstrukce komerčního centra aj.). Výzkum byl pojat jako systematický a byl zajišťován v rámci úzké a dlouhodobé spolupráce Archeologického ústavu AV ČR Praha (ARÚ) a Městského muzea v Čelákovicích (MMČ). Stará Boleslav v současnosti náleží mezi archeologicky nejvíce prozkoumané raně středověké lokality svého druhu v Čechách, a to přesto, že její části zkoumané v rámci záchranných aktivit jsou vzorkem pokrývajícím jen procentuálně nevelkou část plochy raně středověkého hradu. Vzhledem k rozsahu a k mocnosti dosud dochovaných archeologických situací je současně jednou z lokalit archeologicky nejvýznamnějších. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.