Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rizika a limity laparoskopie v léčbě gynekologických zhoubných nádorů
Charvát, Martin ; Robová, Helena (vedoucí práce) ; Kužel, David (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent)
Souhrn V práci jsou vyhodnoceny výsledky experimentálního protokolu fertilitu zachovávajícího postupu léčby u časných stadií cervikálních karcinomů (LAP I protokol). Detekce sentinelových uzlin a experimentální exstirpace aferentních kanálů využívající laparoskopii a její technické aspekty jsou analyzovány na prospektivním souboru 85 žen. Onkologické výsledky i časná a pozdní morbidita ukazují, že při dodržení indikačních zásad a námi zavedených operačních postupů lze řešení považovat za bezpečné s minimální morbiditou. V druhé části jsou analyzovány výsledky 148 žen s nádory děložního hrdla do 2 cm s invazí do poloviny stromatu u žen již neplánujících těhotenství (LAP II protokol). Onkologické výsledky jsou u námi definované skupiny velice dobré a zcela srovnatelné se "standardním" postupem modifikované radikální nebo radikální hysterektomie typ B nebo C, při nižší morbiditě. V samostatné části jsou analyzovány možnosti využití laparoskopie u karcinomů endometria včetně možnosti využití detekce sentinelových uzlin a technických aspektů využití laparoskopie u obézních žen. V současnosti největší kontroverzí je využití laparoskopie u zhoubných nádorů ovarií. Škola onkogynekologické skupiny FN Motol preferuje otevřený přístup a do práce jsme vybrali soubor pokročilých ovariálních nádorů, kde předoperační...
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
Vliv snížení radikality onkochirurgické léčby karcinomu děložního hrdla na snížení morbidity urogenitálního traktu
Chmel, Roman ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Karcinom děložního hrdla představuje v České republice čtvrtou nejčastější gynekologickou malignitu. V roce 2008 dosahovala incidence karcinomu děložního hrdla 19,2/100 000 (1021 žen) s úmrtností 6/100 000 žen. Radioterapie i chirurgická léčba časného stádia karcinomu děložního hrdla má srovnatelné výsledky, ale radikální operace zůstává preferovanou modalitou, a to zejména u mladých žen. Velmi úspěšná léčitelnost časných stádií tohoto onemocnění (88-97 %) na podkladě individualizované terapie vede v současnosti k akcentaci zvyšování kvality života léčených žen. S léčbou spojená morbidita souvisí zejména s radikalitou operace. Dominantním cílem předkládané práce byla prospektivní detekce předoperačního a pooperačního stavu kontroly mikce a kontinence moči u 142 hodnocených žen, které podstoupily "nervy šetřící" abdominální radikální hysterektomii - typ C1, méně radikální operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii typ A a méně radikální fertilitu zachovávající operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a simplexní trachelektomii. Pooperační morbidita souvisí jak s pánevní lymfadenektomií, tak i s resekcí parametrií a horní části pochvy s poraněním nervus hypogastricus a plexus hypogastricus inferior. Funkce dolního močového traktu byla před i...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.