Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role PGC-1 transkripčních koaktivátorů v řízení funkce mitochondrií v tukové tkáni
Funda, Jiří ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Mlejnek, Petr (oponent)
Metabolické děje probíhající v tukové tkáni ovlivňují celotělovou energetickou homeostázu. Dochází zde k de novo lipogenezi a k prázdnému metabolickému cyklování mezi lipolýzou a reesterifikací mastných kyselin, které reguluje hladinu mastných kyselin v krevním oběhu. Tyto procesy jsou částečně regulovány jaderným receptorem PPARγ. Mitochondriální biogeneze a oxidativní fosforylace v adipocytech jsou řízeny prostřednictvím interakce PPARγ s transkripčními koaktivátory PGC-1α a PGC-1β. Cílem práce bylo zjistit, zda je transkripční koaktivátor PGC-1β zapojen do regulace prázdného cyklování a de novo lipogeneze v bílé tukové tkáni a jaký je vliv specifické inaktivace genu pro PGC-1β v tukové tkáni na fenotyp myší vystavených krátkodobé chladové expozici, popřípadě expozici založené na dietě s vysokým obsahem tuku obohacené o n-3 polynenasycené mastné kyseliny v kombinaci s mírnou kalorickou restrikcí. Výsledky práce ukazují, že inaktivace PGC-1β v bílé tukové tkáni pravděpodobně nemá vliv na prázdné cyklování mezi lipolýzou a reesterifikací mastných kyselin. U myší s inaktivací PGC-1β byl pozorován nárůst hmotnosti hnědé tukové tkáně a při chladové expozici i zvýšení exprese genů pro jaderné receptory PPAR, transkripční koaktivátor PGC-1α a UCP1. Přestože je v hnědém tuku inaktivace PGC-1β...
Úloha mitochondriálního genomu v ischemicko-reperfúzním poškození srdce u spontánně hypertenzních potkanů (SHR) adaptovaných na hypoxii.
Brabcová, Iveta ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Mlejnek, Petr (oponent)
Diplomová práce Abstrakt - Iveta Brabcová Abstrakt Ischemicko-reperfúzní poškození srdce je jednou z významných civilizačních chorob, a proto současný výzkum věnuje mnoho pozornosti jeho prevenci a poznání možných mechanismů ochrany srdce. Adaptace na hypoxii je známa již několik desítek let jako kardioprotektivní intervence, avšak podstata ochranných mechanismů vyvolaných touto adaptací není ještě zcela objasněna. Mnoho získaných poznatků potvrzuje významnou úlohu mitochondrií, jako hlavních producentů energie a reaktivních forem kyslíku, které mohou hrát signalizační funkci v těchto mechanismech. Z toho důvodu byl vytvořen speciální konplastický kmen SHR/OlaIpcv-mtBN/Crl, který nese jaderný genom Spontánně hypertenzního potkana (SHR) a mitochondrální genom normotenzního vysoce odolného kmene Brown Norway (BN). Cílem této práce bylo porovnat expresi vybraných transkriptů genů v oblasti energetického metabolismu, genů souvisejících s mitochondriální biogenezí a signalizací a antioxidačním systémem. Srovnání exprese bylo analyzováno mezi kmeny a po adaptaci na chronickou hypoxii, která u obou těchto kmenů vyvolává kardioprotektivní fenotyp. Naše výsledky ukázaly rozdílnou expresi HIF-1a a některých transkriptů energetického metabolismu jak mezi kmeny, tak po adaptaci na hypoxii. Neprokázali jsme změny v...
Mechanismy indukce buněčné smrti v modelu lidského maligního melanomu in vitro
Rudolf, Kamil ; Červinka, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Petr (oponent) ; Janisch, Roman (oponent)
Maligní melanom je komplexní onkologické onemocnění charakterizované zvyšující se incidencí a mortalitou. Biologický podtext melanomu je komplikovaný a zahrnuje mnoho změn ve vybraných skupinách genů a signálních drahách. Léčba melanomu zahrnuje chirurgickou resekci, přičemž radioterapie a chemoterapie jsou málo účinné. U metastazujících forem melanomu není chemoterapie účinná, a proto se hledají nové cíle a přístupy, které by její účinnost mohly zvýšit. Některé z potenciálních cílů zahrnují i proapoptickou signalizaci. Tradičně účinná cytostatika jako např. inhibitory topoisomeráz, které se používají u terapie vybraných nádorů však v případě melanomu selhávají. Na druhé straně exprese topoisomeráz je u melanomu vysoká, a to z nich činí alespoň teoreticky vhodný cíl chemoterapeutické intervence. Cílem této práce bylo studium cytotoxicity a proapoptické aktivity kamptotecinu (inhibitor topoisomerázy I), etoposidu (inhibitor topoisomerázy IIα) a jejich kombinace u vybraných buněčných linií lidského melanomu. Zjistili jsme, že kamptotecin indukuje apoptózu kombinací mechanismů zahrnujících p53, p73 a kaspázu-2. Etoposidem navozená buněčná smrt u buněk melanomové linie Bowes zahrnuje na DNA-poškození závislou signalizaci, aktivaci kaspázy-2, ale také přímý účinek na mitochondrie. Kombinace kamptotecinu...
Model zralosti Green ICT jako východisko při zavádění Green ICT praktik v malých a středních podnicích
Mlejnek, Petr ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Obecným tématem diplomové práce je Green ICT a jeho podpora. Konkrétně je však práce zaměřena na model zralosti Green ICT, jako na východisko při zavádění Green ICT praktik v malých a středních podnicích v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je tedy návrh tohoto modelu zralosti. Ten spočívá především v definování otázek, jejich možných odpovědí a vah těchto odpovědí z pohledu zralosti Green ICT. Zodpovězením těchto otázek pak lze posoudit Green ICT libovolného malého či středního podniku. Pro dosažení hlavního cíle byly definovány oblasti Green ICT, kterými se mohou malé a střední podniky zabývat, a také byly definovány možné úrovně zralosti Green ICT, kterých mohou podniky dosáhnout. Aby byl však návrh modelu zralosti Green ICT malých a středních podniků brán jako relevantní výsledek diplomové práce, byl také ověřen v praxi. Pro tento účel byl tedy vytvořen interaktivní web a na něm zveřejněn sebehodnotící formulář, prostřednictvím kterého byly osloveny firmy a realizováno posouzení stavu jejich Green ICT. Následně byly zanalyzovány získané výsledky. Za vlastní přínosy diplomové práce považuji především vytvoření modelu zralosti Green ICT se zaměřením na malé a střední podniky, včetně jeho implementace a ověření v praxi. Tuto část považuji za praktickou. Za teoretickou část pak považuji definování oblastí Green ICT pro malé a střední podniky, kterou také považuji za vlastní přínos.
Informační potřeba středního manažera
Mlejnek, Petr ; Říhová, Zora (vedoucí práce) ; Dvořák, Martin (oponent)
Cílem této práce je především definování informační potřeby středního manažera v malé firmě. Důležitým aspektem a předpokladem je, že ona informační potřeba se opírá nejen o již existující zdroje informací ve firmě, ale také o dosud ne přímo na firmu vztažené tematické okruhy, kterými jsou řízení lidí, společenské chování manažerů a využití metod měkké metodologie při řešení problému a při práci v týmu. Proto je součástí této práce nejen kapitola o informační potřebě, ale také kapitoly zabývající se výše zmíněným.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Mlejnek, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.