|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
|
Počátky moderního vězeňství v českých zemích v 1. třetině 19. století: Trest, věznice, vězeň
Mitáčková, Renáta ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Olšáková, Doubravka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátky moderního vězeňství v českých zemích v období první třetiny 19. století. Teoretická část práce nejprve představuje názory autorů dosavadní literatury na vývoj moderního vězeňství, poté se zaměřuje na nejznámější reformátory trestního práva a vězeňství, a nakonec popisuje trestní systém a vězení v Habsburské monarchii. Praktická část práce se dělí na tři části - trest, věznice, vězeň. První část se zabývá pojetím trestu a jeho účelem na počátku 19. století. Představuje a analyzuje jednotlivé zločiny a tresty. Druhá část se konkrétně zaměřuje na věznici a její funkce. Bylo jejím účelem vězně pouze potrestat nebo také napravit? Jakými prostředky se mělo nápravy dosáhnout? Práce zde také srovnává fungování věznice s jiným typem internační instituce, a to konkrétně s donucovací pracovnou. Poslední část poté hledá odpověď na otázku, jak mělo vězení působit na duši a tělo odsouzeného. Jakou roli hrály tresty v rámci věznice a jakým způsobem se měly vykonávat. Cílem práce je pokusit se zachytit, jak se nové koncepce věznění projevovaly ve vězeňské praxi a jak působily na uspořádání věznice. Klíčová slova: trest, vězení, vězeň, donucovací pracovna, náprava, Habsburská monarchie
|
|
| |
host ::
RSS.