|
| |
|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
|
|
Short-term intensities of strong precipitation at the Milšeovka Mt.
Kakalejčík, Matej ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Minářová, Jana (oponent)
Krátkodobé intenzívne zrážky v miernych zemepisných šírkach primárne vznikajú zo zrážkových systémov vertikálne mohutnej konvekcie a oblastí zvýšených intenzít viazaných na atmosférické fronty, tzv. zrážkové pásy. Intenzita a množstvo zrážok, ktoré spadne na danom mieste je ovplyvnené pohybom a veľkosťou zrážkového systému. Ak je os zrážkového systému usporiadaného do línie rovnobežná s vektorom pohybu alebo sa nové bunky v multicelárnej konvekcií obnovujú nad daným miestom a dosahujú štádium zrelosti, hovoríme o tzv. kvazistacionarite systému. Kvazistacionarita zapríčiňuje vysoké intenzity zrážok a môže spôsobovať prívalové povodne. Intenzity zrážok sa merajú automatickými zrážkomermi alebo meteorologickými radarmi. V práci je kladený dôraz na automatický člnkový zrážkomer, z ktorého boli analyzované jednominútové úhrny. Spracované krátkodobé maximálne intenzity od roku 1998 do 1992 sú z meteorologickej stanice Milešovka. Z výsledkov vyplýva, že v teplej časti roka, sú krátkodobé intenzívne zrážky najintenzívnejšie v mesiaci júl, no celkové maximá z väčšej časti pripadajú na mesiac máj, čo súvisí s ročným chodom instability atmosféry v kontinentálnej Európe a vývojom vertikálne mohutnej konvektívnej oblačnosti. Na maximálnych 24 h úhrnoch majú však miernejšie intenzity väčší podiel. Kľúčové slová:...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Extreme precipitation in low mountain ranges in Central Europe: a comparative study between the Vosges and the Ore mountains
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Žák, Michal (oponent) ; Caumont, Olivier (oponent)
disertační práce Silné srážky souvisí s povodněmi, tedy jedním z nejčastějších přírodních ohrožení ve střední Evropě. Podrobné pochopení silných srážek je předpokladem k účinnému řízení rizik a přesnějším projekcím srážek, které zvláště na regionální úrovni zahrnují nejistoty. Tato disertační práce se zabývá silnými srážkami ve dvou středně vysokých pohořích ve střední Evropě - v Krušných horách (OM) a Vogézách (VG), kde se projevuje orografický efekt na srážky. Na základě rešerše dostupné literatury o srážkách v OM a VG bylo před analýzou extrémů zapotřebí provést dosud chybějící analýzu časového rozdělení srážek ve VG. Původní soubor denních úhrnů srážek ze 14 meteorologických stanic byl rozšířen na 168 stanic, čímž bylo zahrnuto širší okolí VG. Analýza časového rozdělení srážek ve VG za období 1960-2013 vedla ke klasifikaci stanic na: (i) horské stanice se zimním maximem srážek a nejvyššími průměrnými ročními úhrny díky orografickému zesílení srážek, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma maximy (letním a zimním), (iii) stanice v závětří (Hornorýnská nížina) s letním maximem a nejnižšími průměrnými ročními úhrny vlivem srážkového stínu a kontinentálnějším rysům, (iv) stanice na návětrné straně s minimálním vlivem pohoří a rovnoměrným (oceánickým) ročním chodem a maximem na podzim. Analýza...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Short-term intensities of strong precipitation at the Milšeovka Mt.
Kakalejčík, Matej ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Minářová, Jana (oponent)
Krátkodobé intenzívne zrážky v miernych zemepisných šírkach primárne vznikajú zo zrážkových systémov vertikálne mohutnej konvekcie a oblastí zvýšených intenzít viazaných na atmosférické fronty, tzv. zrážkové pásy. Intenzita a množstvo zrážok, ktoré spadne na danom mieste je ovplyvnené pohybom a veľkosťou zrážkového systému. Ak je os zrážkového systému usporiadaného do línie rovnobežná s vektorom pohybu alebo sa nové bunky v multicelárnej konvekcií obnovujú nad daným miestom a dosahujú štádium zrelosti, hovoríme o tzv. kvazistacionarite systému. Kvazistacionarita zapríčiňuje vysoké intenzity zrážok a môže spôsobovať prívalové povodne. Intenzity zrážok sa merajú automatickými zrážkomermi alebo meteorologickými radarmi. V práci je kladený dôraz na automatický člnkový zrážkomer, z ktorého boli analyzované jednominútové úhrny. Spracované krátkodobé maximálne intenzity od roku 1998 do 1992 sú z meteorologickej stanice Milešovka. Z výsledkov vyplýva, že v teplej časti roka, sú krátkodobé intenzívne zrážky najintenzívnejšie v mesiaci júl, no celkové maximá z väčšej časti pripadajú na mesiac máj, čo súvisí s ročným chodom instability atmosféry v kontinentálnej Európe a vývojom vertikálne mohutnej konvektívnej oblačnosti. Na maximálnych 24 h úhrnoch majú však miernejšie intenzity väčší podiel. Kľúčové slová:...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
|
Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Cílem této práce je vytvořit přehled v současnosti existujících klasifikací klimatu a prokázat závislost těchto klasifikací na použitých datech, resp. studovaném zvoleném období. V první části vycházející z rešerše dostupné literatury jsem dodržela standardní dělení klasifikací klimatu na efektivní a genetické, početnější první jsem dále rozdělila podle jejich převažujících znaků do čtyř skupin - na klimatické klasifikace (i) termické, (ii) vymezené podle vegetace, meteorologických a klimatických prvků, (iii) určené podle mezních hodnot vytvořených indexů a (iv) podle znaků krajiny. Druhá část demonstruje pomocí metody komparace vliv vybraných dat (staniční vs. gridová) na výslednou podobu klasifikace klimatu při použití publikovaných výsledků podnebných klasifikací. Dále pak, na základě online dostupných staničních dat za ČR a Německo doplněných pro starší období o excerpci z tištěných publikací, je prokázána závislost celkového výstupu z klasifikace klimatu na zvoleném období. Nejčastěji byl mezi sledovanými obdobími zaznamenán přechod z klimatického typu "Dfb" - (klimatu boreálního bez suchého období s teplým létem) - na "Cfb" - (klima mírné bez suchého období s mírným létem). Čtenář tak získá informace o složitosti problematiky vytváření podnebných klasifikací a jejich dobrém využití pro dokumentování...
|
host ::
RSS.