|
|
Obraz nebeského shromáždění ve Starém zákoně a literární paralely starověkého Předního východu
Mikulicová, Mlada ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent) ; Hruška, Blahoslav (oponent)
Obraz nebeského shromáždění je ve starozákonních perikopách literárním tématem, převzatým z kulturní tradice starověkého Předního východu jako podkladový eikón, podtrhující slovo Božího výroku. Podrobněji popsané výjevy trůnícího svrchovaného boha uprostřed družiny "svých" jsou doloženy v mytologických zlomcích ugaritských básní o Baalovi, mezopotamských eposech Enúma eliš, Etana, Nergal a Ereškigal, a především v kombinovaných obrazně-textových rituálech egyptských nekropolí. Z jejich explicitně soudního charakteru lze chápat starozákonní eikón jako implicitní zvěst o suprahistorickém Božím zasedání, zobrazeném na principu metafory a analogie, v němž k historickému aktéru zaznívá Boží hodnocení jemu svěřené role z hlediska definitivního Božího záměru. Boží Postava je zobrazena jako svrchovaný vládce a soudce, "nebeský dvůr" mlčky dosvědčuje Boží úradek. Před Božím soudem stojí podle archaického rozvržení pozemský král, odpovědný Pánu vesmíru za výkon vlády. V prorocké teologii dějin je souzen Boží lid Izrael (Izajáš) a v mudroslovném dialogu vzdorující člověk - filosof, jejž reprezentuje postava Joba. Satan jako žalobce u soudu obviňuje Joba z pokrytectví, přičemž formuluje materialistickou tezi náboženství podle zásady do ut des. Víra bez hmotného zdůvodnění je nepochopitelná. Job se svou krizí prošlou...
|
|
| |
|
|
Proč se na křesťanské Maltě mluví arabsky? Dědictví Orientu v utváření maltské kultury
Kolek, Michael ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Proč se na křesťanské Maltě mluví arabsky? Dědictví Orientu na utváření maltské kultury" se zabývá nejprve fénickou kolonizací středomořského ostrova Malta. Dále jsou stručně nastíněny informace o křesťansko-židovských komunitách na ostrově. Po následné arabské vládě ve Středomoří se práce zaměřuje na rekatolizaci ostrova prostřednictvím inkvizice. Zmínka bude i o působení jezuitů, kteří orientální dědictví paradoxně podporovali. Další část práce pojednává o maltštině, semitském jazyku. Závěr práce nahlíží na současný vztah Malťanů k arabskému dědictví, uvede vliv arabštiny na maltskou katolickou liturgii a postoj k Arabům a islámu obecně. Klíčová slova Arabština, dějiny, islám, křesťanství, Malta, Orient
|
|
|
Andalusie za Abd ar-Rahmána I.: Střet islámu s křesťanskou kulturou
Hýnar, Vojtěch ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Andalusie za života Abd ar-Rahmána I.: Střet islámu s křesťanskou kulturou" si klade za úkol nejprve popsat vizigótsko-hispánskou podobu Iberského poloostrova a tehdejší vliv křesťanství na tamější oblast před vpádem islámské kultury. Též zmapuje komplikovanou situaci na Blízkém východě mezi dynastiemi Umajjovců a Abbásovců, jejíž vyvrcholení vedlo přeživší Umajjovce až do Evropy k dobytí části území dnešního Španělska. Po následné muslimské expanzi na Iberském ostrově se dále práce podívá do řad dobyvatelů a analyzuje prameny, jež nám dokládají jejich úhel pohledu na nově získaná území a konfrontaci s tamním obyvatelem křesťanské kultury, nad nimiž převzali nadvládu. Neopomíná též další reakce z řad křesťanských panovníků v jejichž blízkosti se expanze udála a následně se jich začala i týkat. Klíčové jest však též i vnímání nové nadvlády právě místním obyvatelstvem, přeživším, kteří zůstali v Andalusii i navzdory islámskému záboru pod Umajjovským praporem vedeným Abd ar-Rahmánem. Klíčová slova Andalusie, křesťanství, islám, Abd ar-Rahmán, Umajjovská dynastie
|
|
|
Postava Moudrosti v Písmu svatém
Červinková, Alena ; Větrovec, Pavel (vedoucí práce) ; Mikulicová, Mlada (oponent)
Bakalářská práce "Postava Moudrosti v Písmu svatém" se zabývá nejprve tématem moudrosti obecně, poté pojetím moudrosti dnes, v kulturách Blízkého východu (v egyptské a mezopotámské kultuře) a v Bibli a zvláště pojetím moudrosti v Izraeli. Samostatně je probíráno téma personifikace. Rozbory v druhé části práce se zaměřují na charakteristiky Moudrosti, vyjádřené ať už v přívlastcích v Mdr 7,22-8,1, tak v Př 8,1-9,6. K rozborům textů je použita narativní metoda a jazykové dělící prostředky a v závěru práce jsou hlavní témata obou pojetí moudrosti porovnány. Pozornost bude zaměřena na témata, v kterých se texty shodují nebo jsou si podobné. Klíčová slova mudrosloví, Moudrost, Slovo, personifikace
|
|
|
Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu
Rais, Věra Zdislava ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Bibliografická citace Harfa ve Starém zákoně a v kultuře starověkého Předního východu [rukopis]: Bakalářská práce/Věra Zdislava Rais; vedoucí práce: Mlada Mikulicová. - Praha, 2014. - 2 s. Anotace Tato práce se zabývá drnkacími harfovými nástroji a jejich užíváním v celém starověkém Orientu včetně Egypta. Použitá metoda práce se odráží v členění jejích jednotlivých kapitol, které začínají rešerší dostupné primární i sekundární literatury k tématu; jsou členěny dle předmětu pramenů a jejich typu - zvláštní oddíly tvoří archeologické a literární. Každá kapitola se samostatně věnuje jedné územní oblasti z prostoru starověkého Orientu. Nahlédneme tedy do starověkého Egypta, Mezopotámie, Akkadu, Asýrie, Babylonie a Izraele. V Egyptě měla hra na harfu prastarou tradici, která byla vázána především na kult, jak dokládají záznamy, především obrazové. Kromě náboženského kultu nacházíme zobrazení hráčů na tento nástroj v malbách týkajících se různých slavností, intimního a veřejného charakteru. Okolní kultury jsou oproti Egyptu na hudební zdroje mnohem bohatší. Mezopotámie znala notaci, dochovala se celá řada archeologických památek, které dosvědčují výrazné místo harfy a lyry v kultu. Poslední kapitola se zabývá izraelskou kulturou. Také na území Syropalestiny dochází k začlenění strunných nástrojů do kultu. V Bibli...
|
|
|
Obraz královny ze Sáby ve Starém zákoně a v Koránu
Oudová Holcátová, Barbara ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Obraz královny ze Sáby ve Starém zákoně a v Koránu Anotace: Příběh královny ze Sáby se původně objevuje v Bibli v první knize Královské, a je takřka doslovně zopakován ve druhé knize Paralipomenon. Jeho značně rozšířenou verzi potkáváme v Koránu, a později byla dále rozvedena nejen židovskými a muslimskými autory, ale i etiopskými a západními křesťany, a získala si své místo i ve folklóru. Tato práce má za cíl analyzovat vyprávění v Bibli a v Koránu a ukázat podobnosti a rozdíly mezi nimi, a dále nabídnout takovou jejich interpretaci, která by byla zajímavá pro dnešního čtenáře svatých knih. Zaměřím se také na problém královniny historicity a pokusím se ukázat možné způsoby, jakými by se daly otázky v tomto směru zodpovědět. Za tímto účelem budu využívat jak tradičních biblických a koránských komentářů, tak prací méně ortodoxních akademiků. Klíčová slova: Starý zákon, knihy Královské, Korán, Šalomoun, ženy ve Starém zákoně, moudrost
|
|
| |
|
|
Pouštní svatyně Izraele. Podoba a funkce Boží schrány podle Pentateuchu
Steiner, Jan ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Pitterová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá první svatyní Izraele. Nejprve popisuje náboženství národů, ze kterých tento národ vznikl. Jsou to Babylónie a Asýrie, Syropalestina a Egypt. Historie Izraele začíná praotcem Abrahámem, pokračuje jeho potomky, ze kterých vznikl Izrael, vyvolený národ Hospodina. Hospodin vyvedl svůj lid z Egypta na poušť, kde s ním uzavřel smlouvu. Hlavní část práce se zabývá první svatyní Izraele. Svatyně byla přenosná. Její podoba popisovaná v Ex 25-31,35-40 je však popisem rozvinutého kultu. Pro zjištění počátků kultu Hospodina, který byl prováděn kočovnými Izraelity na poušti, je nutno se obrátit na staré texty knihy Exodus a Numeri, které popisují první stan a schránu. Pro podrobnější informace bylo nutno srovnat stan setkávání se Šalomounovým chrámem a s podobnými předměty okolních národů.
|
|
|
Recepce proroka Elijáše prostřednictvím karmelitánské spirituality
Kristian, David ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent)
Resumé Prorok Elijáš působil převážně v oblasti dnešního Zajordání v 9. století před Kristem. V jeho době bylo severní izraelské království zmítáno hospodářskými, politickými i náboženskými nepokoji, v době kdy byla víra Izraelitů v Boha JHWH ohrožována Baalovými kultem v čele s fénickou princeznou Jezabel. Starý zákon, respektive tato práce zachycuje především tyto události z Elijášova života: prorokův úkryt u potoka Kerít, jeho pobyt u vdovy v Sareptě, zápas s Baalovými kněžími na hoře Karmel, následné ukončení několikaletého sucha, Elijášovu cestu na horu Choreb, setkání s Hospodinem na hoře Choreb a nanebevzetí Elijášovo. Tyto události jsou zde uvedeny, protože je považuji za klíčové k chápání spirituality karmelitánského řádu, jehož je prorok Elijáš jedním ze vzorů. Karmelitánský řád odvozuje své počátky právě od společenství poustevníků na hoře Karmel, kteří v proroku Elijášovi viděli archetyp a vzor řeholního života a jimž dal v prvních letech 13. století řeholi Albert Jeruzalémský. Prorokem Elijášem se nechali inspirovat i takové vynikající karmelitánské osobnosti jako sv. Jan od Kříže a sv. Terezie Veliká, kteří Elijáše nazývají otcem karmelitánů a vidí v něm vzor kontemplativní modlitby a následování Boha, ale například i Titus Brandsma a Edita Steinová, kteří v duchu Elijášově neustoupili před...
|
host ::
RSS.