|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
Referendum o Smlouvě zřizující ústavu pro Evropu ve Francii - analýza výsledků a důsledků
Miklošová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Referendum o Smlouvě zřizující ústavu pro Evropu ve Francii - analýza výsledků a důsledků" pojednává o referendu o Smlouvě zřizující ústavu pro Evropu ve Francii, které proběhlo 29. května 2005. Analyzuje kampaň, která mu předcházela, a jeho výsledky. Zároveň hodnotí, jaké důsledky měl negativní výsledek pro francouzskou vnitropolitickou situaci a jak ovlivnil evropský integrační proces. Téma je zároveň zasazeno do širšího kontextu využití referenda jako jednoho z mála rozhodovacích způsobů přímé demokracie v zastupitelských demokraciích. Francouzské referendum o ratifikaci evropské ústavní smlouvy je zlomovým momentem v historii užití referenda jako nástroje o rozhodování o evropských otázkách. Mělo negativní výsledek a hlavy členských států a vlád se rozhodly zahájit období reflexe. Nepřistoupily tak k uspořádání druhého referenda ani nevyjednaly pro Francii výjimky z různých oblastí evropské integrace. Referendum o evropské ústavní smlouvě ve Francii lze tedy považovat za bezprecedentní událost, která vedla až k opuštění textu Smlouvy zřizující ústavu pro Evropu a k vypracování nové Lisabonské smlouvy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace referend o devoluci ve Walesu
Špelinová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Komparace referend o devoluci ve Walesu" se zabývá procesem politické devoluce ve Velké Británii, resp. ve Walesu s důrazem na dvě referenda, která se o této otázce uskutečnila v letech 1979 a 1997. Hlavním tématem práce je nastavování vztahů mezi centrální britskou a regionální velšskou vládou, jež vyvrcholilo vznikem Velšského národního shromáždění v roce 1998. Jelikož v prvním referendu Velšané vyjádřili odmítavý postoj k devoluci a ve druhém referendu svůj názor změnili a devoluci podpořili, hlavním cílem práce je vysvětlení skutečností, jež zapříčinily rozdílnost výsledků obou referend. Tato komparativní práce stanovuje kritéria, jejichž rozborem získává charakteristiky obou referend, v nichž lidé hlasovali o vzniku Velšského národního shromáždění. Ve své hlavní části se práce věnuje porovnání obou referend na základě získaných popisů. Důraz je kladen také na vývoj politické situace ve Walesu, která předcházela vyhlášení prvního referenda a popisovány jsou též politické poměry v období mezi oběma referendy. V závěru práce je analyzován vliv politických okolností, resp. labouristických a konzervativních vlád na změnu v postojích Velšanů k politické devoluci.
|
|
|
La France et l'élargissement de l'Union européenne aux pays d'Europe centrale et orientale de François Mitterrand a` Nicolas Sarkozy : continuité ou abandon d'une conception française de la construction européenne?
Jouve, Thomas David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Le mémoire « La France et l'élargissement de l'Union européenne aux pays d'Europe centrale et orientale de François Mitterrand Nicolas Sarkozy : continuité ou abandon d'une conception française de la construction européenne ? » tente d'évaluer dans quelle mesure les éléments constitutifs de la conception française de la construction européenne ont été modifiés par l'élargissement de l'Union européenne aux pays d'Europe centrale et orientale (PECO) de mai 2004 et janvier 2007. La premire partie explore les intérts qui ont fondé l'engagement français dans la construction européenne et le processus ayant amené la France accepter, en 1993, avec les autres Etats membres, l'objectif d'adhésion des PECO. Nous nous intéressons ensuite, pendant la période précédant l'élargissement (1993- 2004), la nécessité pour la France de s'adapter, sur les plans économique et des institutions communautaires, la nouvelle configuration prévue de l'Union européenne ainsi qu'aux débats internes (au Parlement) jusqu' mai 2004, parce qu'ils révlent les enjeux perçus, pour la France, de cet élargissement. Enfin, l'étude des prises de position de la France dans la période allant de l'élargissement de 2004 au début de la Présidence de Nicolas Sarkozy, des débats parlementaires et des premiers bilans de l'élargissement aux PECO sur les...
|
|
| |
|
|
Evropská referenda a Švédské království
Pártlová, Andrea ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Evropská referenda a Švédské království" pojednává o specifickém vztahu Švédska k evropské integraci. Časové vymezení sahá od druhé poloviny 20. století až do roku 2009, kdy bylo Švédsko podruhé v pozici předsednické země EU. Snažím se pojmenovat hodnoty uznávané švédskou společností za tradiční a zachytit proměny, kterými v době po skončení studenoválečného konfliktu v kontextu s postupujícím procesem přibližování Švédska k Evropskému společenství prošly. Analýzou historických, sociálních a politických faktorů, které ovlivnily výsledky obou evropských referend, které ve Švédsku proběhly v tomto dynamickém období, se dostávám k odpovědím na následující otázky: zda je švédská společnost přesvědčena o tom, že je pro ni členství v EU výhodné a z čeho pramení ambivalentní přístup švédské veřejnosti k Unii. První část je věnována obecnému popisu lidových hlasování a evropským referendům. V další části je představena švédská legislativní úprava institutu referenda a složení tamní politické scény. Ve třetí části pak analyzuji obě referenda, abych následně poukázala na dopady, které měl přístup do evropského společenství na švédskou politiku a společnost. V závěru priority, které se snaží švédská reprezentace v EU prosadit a formu tohoto úsilí.
|
|
|
Prezident Jacques Chirac, vojenská politika a Afrika: kontinuita, vývoj, změna?
Lopuchovský, Štěpán ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Francouzská africká politika prošla během prezidentování Jacquese Chiraca značným vývojem. Hlavní důvody vycházely z důsledků občanské války a genocidy ve Rwandě v roce 1994. Ty demonstrovaly, že Paříž nerozumí politickým procesům v Africe. Dvě bezpečnostní krize v Pobřeží slonoviny z roku 1999 a 2002 tento fakt pouze potvrdily. Francie na tento vývoj reagovala spuštěním mezinárodního vojenského programu RECAMP, neboť se bála možnosti zůstat sama zapletená ve vojensky nepřehledné situaci v Africe. Kromě toho také musela změnit vnímání africký stát/režim, protože nemohla, a ani nechtěla zůstat zodpovědná za bezpečnost afrických režimů, které se nacházely u moci. Z tohoto důvodu začala depersonalizace francouzské africké politiky. Francie chtěla, aby Afričané byli sami schopni zajistit stabilitu svých států a ne, aby Paříž zajišťovala bezpečnost afrických režimů. Tento vývoj ve výsledku Francouzům umožnil vést flexibilnější africkou politiku. Z Afriky se nicméně nestáhli. Vojenské operace totiž vnímali jako zdroj vojenské kredibility, jak pro Francii, tak později i pro Evropskou unii.
|
|
|
Komparace referend o devoluci ve Walesu
Špelinová, Kristýna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Komparace referend o devoluci ve Walesu" se zabývá procesem politické devoluce ve Velké Británii, resp. ve Walesu s důrazem na dvě referenda, která se o této otázce uskutečnila v letech 1979 a 1997. Hlavním tématem práce je nastavování vztahů mezi centrální britskou a regionální velšskou vládou, jež vyvrcholilo vznikem Velšského národního shromáždění v roce 1998. Jelikož v prvním referendu Velšané vyjádřili odmítavý postoj k devoluci a ve druhém referendu svůj názor změnili a devoluci podpořili, hlavním cílem práce je vysvětlení skutečností, jež zapříčinily rozdílnost výsledků obou referend. Tato komparativní práce stanovuje kritéria, jejichž rozborem získává charakteristiky obou referend, v nichž lidé hlasovali o vzniku Velšského národního shromáždění. Ve své hlavní části se práce věnuje porovnání obou referend na základě získaných popisů. Důraz je kladen také na vývoj politické situace ve Walesu, která předcházela vyhlášení prvního referenda a popisovány jsou též politické poměry v období mezi oběma referendy. V závěru práce je analyzován vliv politických okolností, resp. labouristických a konzervativních vlád na změnu v postojích Velšanů k politické devoluci.
|
|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
Proces schvalování Lisabonské smlouvy a jeho odraz ve francouzském a českém tisku
Janovská, Klára ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Proces schvalování Lisabonské smlouvy a jeho odraz ve francouzském a českém tisku pojednává o problematickém dvouletém průběhu ratifikace smlouvy a o ohlasu těchto událostí ve vybraných denících. S postupným rozšiřováním Evropské unie, museli její vedoucí představitelé reagovat na výzvy, které s sebou přinášel zvyšující se počet členských států. Z toho důvodu byla vypracována tzv. Lisabonská smlouva, jež měla nahradit Smlouvu o Ústavě pro Evropu, kterou v roce 2005 v referendu odmítla Francie a Nizozemí. Tento nový dokument reformoval evropské instituce a rozšiřoval sféry vlivu Unie. Po podpisu smlouvy zástupci členských států v prosinci 2008, následoval proces její ratifikace v jednotlivých zemích. Průběh schvalování se však neobešel bez nesnází. Německo a Česká republika daly dokument přezkoumat Ústavnímu soudu, Irsko pak smlouvu odmítlo v referendu. Přes všechny překážky byl nakonec proces úspěšně dokončen a smlouva vstoupila 1. prosince 2009 v platnost. Během celého dvouletého období český a francouzský tisk podrobně mapoval události týkající se ratifikace zmíněného dokumentu. Na základě analýzy článků z deníků Le Figaro, Le Monde, L'Humanité, MF Dnes, Lidové noviny a Právo se tato práce pokouší odpovědět na následující otázky: O kterých významných momentech noviny informovaly a...
|
host ::
RSS.