Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
Efekt zkušeností a květních vlastností na projev preferencí a věrnosti u Eristalis tenax
Haveldová, Alice ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Vnitrodruhový přenos pylu je klíčový pro zajištění úspěšného opylení a následného rozmnožení mnoha druhů rostlin. Existují mechanismy, kterými lze podíl pylu přeneseného mezi jedinci stejného druhu zvýšit na úkor podílu přeneseného mezi druhy. Mezi mechanismy přímo ovlivnitelné rostlinami prostřednictvím podoby květů (jejich jednotlivých znaků), patří preference a věrnost opylovačů. Čím více opylovač daný druh preferuje nebo mu vykazuje věrnost, tím roste podíl vnitrodruhového přenosu pylu. Projev preferencí a věrnosti zpravidla není v čase ustálený, nýbrž se může během života opylovače měnit na základě zkušeností s květy, které navštíví. Velmi málo studií se u opylovačů zabývalo efektem zkušeností na preference, a především na věrnost k více květním znakům u pestřenek (Syrphidae, Diptera), které představují významnou skupinu opylovačů. V této práci jsem zjišťovala míru preferencí a věrnosti u včelice trubcové Eristalis tenax (Syrphidae) v závislosti na dvou květních znacích - barvě a velikosti, a také v závislosti na míře zkušeností. Činila jsem tak pomocí sledování návštěv a přeletů na kombinacích umělých květů. Jedinci byli dvojího původu: naivní (odchovaní v laboratorních podmínkách, bez předchozích zkušeností s návštěvou květů) a zkušení (odchycení ve volné přírodě se zkušeností s návštěvou...
Opylování v urbánních ekosystémech
Krygielová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Úspěšnost opylení ve městě je závislá na vlastnostech populací rostlin a jejich opylovačů, které jsou určovány strukturou a vlastnostmi urbánního ekosystému. Urbanisace je komplexním a nerovnoměrným propojením vlastností krajiny jako je fragmentace habitatů, vysoký podíl zastavěné plochy, často menší rozloha zelených ploch a nižší konektivita mezi nimi. Tyto jednotlivé prediktory mívají odlišný vliv na abundanci a druhovou diversitu přítomných rostlin a opylovačů. Obecně lze říct, že města oproti přirozeným habitatům snižují kvantitu i kvalitu opylení, tedy i reprodukční úspěch rostlin. Na druhou stranu porovnáváme-li města s krajinou intensivního zemědělství, mohou města, zejména okraje měst a polopřirozené městské plochy, přispívat k diversitě, abundanci i reprodukčnímu úspěchu rostlin a diversitě i abundanci jejich opylovačů. Tento potenciálně positivní vliv města na biodiversitu může být dále rozvíjen účelným plánováním městské zástavby a vhodným hospodařením na stávajících veřejných i soukromých zelených plochách ve městě. Klíčová slova: opylování, urbánní ekosystémy, urbanisace, vlastnosti města, zelené plochy ve městech, interakce rostlin a opylovačů, reprodukční úspěch rostlin
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
Efektivita opylovačů při přenosu pylu a možnosti rostlin ji ovlivnit
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Opylovači přenášejí pyl na svých tělech z květu na jiný květ a tím pomáhají rostlinám se rozmnožit. Různé skupiny opylovačů se liší v efektivitě tohoto přenosu. Důležitou roli hraje množství pylových zrn, které jsou schopni na svém těle přenést a umístit na bliznu květu. Tato přenosová kapacita závisí na mnoha vlastnostech opylovače i rostliny. Záleží na velikosti a chlupatosti hmyzu, stejně tak na jeho chování, preferenci potravního zdroje, věrnosti nebo hojnosti jedinců. Rostliny mohou efektivitu přenosu pylu ovlivnit svými adaptacemi na vhodné skupiny opylovačů. Zefektivňují umisťování pylu na opylovače morfologií květu, velikostí a množstvím pylových zrn, schopností tvořit pylové hrudky nebo brylky a rozdělováním vypouštění pylu v čase.
Socialní monogamie a rodičovská péče u včel rodu Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent)
Včely rodu Ceratina jsou vhodným modelovým taxonem pro studium evoluce péče o potomstvo. Již dlouho je u nich známa striktně mateřská péče i eusocialita, tedy situace, kdy pečují o potomky kromě matky i další příbuzné samice. V této práci pak představujeme druh tohoto rodu, který má jako první druh včely vůbec, péči obourodičovskou. Terénní výzkum byl prováděn v letech 2011-2013 v Národním parku Podyjí, především na lokalitě Havranické vřesoviště. Jako modelové druhy byly vybrány čtyři druhy rodu Ceratina vyskytující se na území České Republiky: C. chalybea, C. cucurbitina, C. cyanea a C. nigrolabiata. Byly rozmístěny hnízdní příležitosti a následně sledována a rozebírána hnízda. Byly také prováděny cílené experimenty zaměřené na efektivitu hlídání hnízd. Příbuzenská struktura hnízd druhu C. nigrolabiata byla zkoumána pomocí nově vyvinutých mikrosatelitových lokusů. Všechny studované druhy jsou solitérní a v práci je popsána jejich hnízdní struktura a fenologie. Pro včely rodu Ceratina je typické hlídání plného hnízda až do dospělosti potomků. Toto hlídání plného hnízda má zásadní vliv na přežití potomstva. Hnízda, v nichž byla odstraněna samice, často selhala kvůli predaci mravenci, parazitaci chalcidkami a usurpaci jinými včelami rodu Ceratina. U druhů C. chalybea, C. cyanea a C. nigrolabiata byla...
Cyklický vývoj sociálních společenství u hmyzu
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Zrzavý, Jan (oponent)
U řady druhů živočichů dochází k vzniku společenství, tedy skupin pravidelně interagujících jedinců. Společenství se výrazně liší ve vnitřní struktuře a vztazích mezi jejich členy. Největší komplexity dosahují společenství s reprodukční dělbou práce. Vznik reprodukční dělby práce je považován za jeden z nejvýznamnějších problémů evoluční biologie. V této práci je nejprve shrnuta a modifikována klasifikace společenství dle jejich aktuálního složení. U taxonů vytvářejících společenství eusociální úrovně se společenství v průběhu cyklu výrazně mění. Proto pro popis jejich sociální strategie je výhodné charakterizovat cyklus společenství, tedy pořadí, ve kterém jednotlivé typy společenství mohou po sobě následovat. V této práci jsou klasifikovány sociální strategie eusociálních taxonů právě podle cyklu společenství. Dále jsou sumarizovány selekční tlaky, které můžou vést ke změnám v cyklech společenství.

Viz též: podobná jména autorů
15 Mikát, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.