|
|
Zdroje technostresu a jejich souvislost s inhibujícími faktory při práci na dálku
Mihalko, Martin ; Šípová, Ivana (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
4 Abstrakt Informační a komunikační technologie se v posledních letech stávají čím dál více nedílnou součástí pracovní činnosti téměř každého z nás. Pandemie viru SARS-CoV-2 do značné míry urychlila nástup digitálních technologií, které zaměstnanci v tak velkém měřítku dříve nevyužívali, a na které se museli adaptovat. Zvýšil se také počet zaměstnanců pracujících v různých formách režimu práce na dálku. Kromě pozitivních účinků v podobě zvýšení efektivity práce, flexibility zaměstnanců a usnadnění komunikace mezinárodních týmů je používání informačních a komunikačních technologií spjato s negativním aspektem v podobě technostresu. Tato práce se zabývá vztahem mezi různými způsoby organizace práce a zdroji technostresu a vztahem mezi zdroji technostresu a inhibujícími faktory technostresu u zaměstnanců, kteří pracují s informačními a komunikačními technologiemi. Pozornost je také věnována meziskupinovým rozdílům z hlediska technostresu. Data byla získána prostřednictvím online sebeposuzovacího dotazníku, který byl distribuován skrze sociální sítě 11 měsíců po rozšíření Covidu-19 v České republice. Dotazník se skládal z Inventáře zdrojů technostresu (Ragu-Nathan et al., 2008) a Dotazníku inhibujících faktorů zdrojů technostresu (Tarafdar et al., 2010). Výběr výzkumného vzorku byl nenáhodný příležitostný....
|
|
|
Stresory při vzdělávání
Mihalko, Martin ; Mertin, Václav (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
4 Abstrakt V posledních letech již není pokládáno za samozřejmost, že období dětství a dospívání jsou obdobími bezstarostnými. Svůj podíl na tom mohou mít i vzrůstající nároky na jedince ve školním prostředí. Bakalářská práce na základě zejména zahraničních výzkumů poukazuje na faktory, které u vzdělávaných vyvolávají stresové reakce a mohou mít negativní dopad na školní úspěšnost a well-being jedince. Dlouhodobá psychická zátěž může mít na děti a dospívající negativní zdravotní i psychologický vliv nedisponují-li vhodnými copingovými strategiemi. Mezi nejintenzivněji působící kategorie školních stresorů se řadí výkonové a interakční faktory. Cílem navrhovaného výzkumu je prostřednictvím kvantitativní metodologie získat více informací o působení významného školního stresoru, jakým je zkoušení žáka u tabule učitelem, na aktuální emoční stav jedince a výkon v matematických úlohách. Klíčová slova školní stresory, školní zátěž, školní klima, interakční stresory, tlak na výkon
|
host ::
RSS.