Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální stát v době krize - srovnání Norska, Švédska a Islandu
Miesslerová, Zuzana ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce srovnává dopady globální ekonomické krize na ekonomiku, sociální stát a společnost tří severských zemí, Islandu, Norska a Švédska. Přestože všechny tři země charakterizují vysoké výdaje na sociální zabezpečení, které mají tendenci v období krize dále narůstat za současného poklesu státních příjmů, navzdory k ekonomickým potížím k významné erozi sociálního státu ani v jedné ze tří zemí nedošlo. Průběh krize byl však ve všech třech zemí odlišný kvůli jejich odlišné ekonomické struktuře: Island byl těžce poškozen kolapsem svého hypertrofovaného finančního sektoru, Švédsko bylo postiženo významně, ale díky flexibilnímu průmyslu se rychle vzpamatovalo, a Norsko díky exportu ropy krizi téměř nepocítilo. Navzdory zachovanému robustnímu sociálnímu státu se zejména na Islandu nepodařilo kompenzovat všechny negativní společenské jevy, způsobené krizí, přesto právě sociální stát zůstal ve všech třech zemích klíčovým nástrojem, prostřednictvím kterého se vlády s následky ekonomické krize potýkaly.
Hudba jako stavební a motivický prvek v severských románech: Juloratoriet, Ormens väg på hälleberget, De fortabte spillemænd
Miesslerová, Zuzana ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá otázku, jakou roli hraje hudba ve třech vybraných skandinávských hudebních románech Ztracení muzikanti Wiliama Heinesena, Cesty hada na skále Torgnyho Lindgrena a Vánoční oratorium Görana Tunströma. Analýza komplexních intermediálních vztahů mezi jednotlivými literárními díly a hudbou postupuje v souladu se zásadami Feyerabendova metodologického anarchismu induktivně a heuristicky. U všech tří románů nachází strukturální i obsahové literárně-hudební souvislosti, které vykazují různou míru komplexity a vzájemné provázanosti. Struktura Heinesenova románu úzce kopíruje sonátovou formu, struktura Tunströmova románu o něco volněji následuje strukturu Bachova Vánočního oratoria a struktura Lindgrenova románu vytváří prostřednictvím délky kapitol rychlé a pravidelné tempo, které ovšem v klíčovém bodě příběhu kolabuje. Romány obsahují také řadu tematických souvislostí, kdy hudba figuruje jako zdroj radosti nebo naopak předehra ponížení, atribut života nebo naopak prostředek úniku do fantazie, genderová charakteristika spojená buď s mužskými nebo s ženskými postavami, nebo jako základ dalších, složitějších dichotomií. Abstract (in English): The thesis poses a question about the role of music in three selected Scandinavian music novels: Wiliam Heinesen's Lost Musicans,...
Sociální stát v době krize - srovnání Norska, Švédska a Islandu
Miesslerová, Zuzana ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce srovnává dopady globální ekonomické krize na ekonomiku, sociální stát a společnost tří severských zemí, Islandu, Norska a Švédska. Přestože všechny tři země charakterizují vysoké výdaje na sociální zabezpečení, které mají tendenci v období krize dále narůstat za současného poklesu státních příjmů, navzdory k ekonomickým potížím k významné erozi sociálního státu ani v jedné ze tří zemí nedošlo. Průběh krize byl však ve všech třech zemí odlišný kvůli jejich odlišné ekonomické struktuře: Island byl těžce poškozen kolapsem svého hypertrofovaného finančního sektoru, Švédsko bylo postiženo významně, ale díky flexibilnímu průmyslu se rychle vzpamatovalo, a Norsko díky exportu ropy krizi téměř nepocítilo. Navzdory zachovanému robustnímu sociálnímu státu se zejména na Islandu nepodařilo kompenzovat všechny negativní společenské jevy, způsobené krizí, přesto právě sociální stát zůstal ve všech třech zemích klíčovým nástrojem, prostřednictvím kterého se vlády s následky ekonomické krize potýkaly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.