|
|
Vývoj místní samosprávy v obci Žíšov
Koubová, Markéta ; Bubeníček, Václav (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývoje místní samosprávy v obci Žíšov, která leží v Jihočeském kraji. Práce je rozdělena na dvě části. Na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je charakteristika orgánů obecní samosprávy, komunálního volebního procesu a lokálního stranictví. Dále se zabývá charakteristikou typologie lokálních stranických systémů podle Petra Jüptnera a Václava Bubeníčka, participace občanů na politickém životě a na štěpení uvnitř komunit. V praktické části práce je nejprve charakteristika obce Žíšov z demografického hlediska a stručné historie obce. Další zkoumanou problematikou jsou socioekonomické ukazatele obce. Klíčovou částí praktické části je analýza volebních období v letech 1994 - 2014. Detailně zkoumá každé volební období. Závěrem práce je popis charakteru lokální politiky.
|
|
|
Zhodnocení manažerské práce v podniku
Plíšek, Tomáš ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce je zanalyzovat jakými vlastnostmi disponuje a jaké role a funkce zastává manažer nižší úrovně společnosti Česká spořitelna v subsegmentu Mass market určeném pro soukromou klientelu. Tato práce pojednává o základních teoretických pojmech manažer, jeho funkcích a rolích, které musí vykonávat. V první řadě byly na základě studie teoretických poznatků charakterizovány výše uvedené pojmy a jejich specifika v podmínkách bankovního sektoru. Je zaměřena na definování základních manažerských funkcí a rolí manažera, jako je plánování, organizování, personalistika, vedení, kontrola.
V praktické části bylo provedeno empirického šetření a následně interpretovány jeho výsledky pomocí grafů a tabulek společně s navržením doporučených změn vedoucích ke zlepšení současné situace ve zvoleném podniku.
|
|
|
Formulace podnikové strategie
Pavelková, Radka ; Pokorná, Jitka (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je s využitím metod strategického řízení provést rozbor vnějšího a vnitřního prostředí vybraného podniku a formulovat konkrétní strategii. V teoretické části práce jsou nejprve definovány základní pojmy strategického managementu. V praktické části je pak provedena situační analýza s využitím analýzy zájmových skupin, PEST analýzy, Porterova modelu pěti sil, analýzy strategických map, identifikace zdrojů a kompetencí a analýzy konkurenceschopnosti. Syntéza dílčích závěrů z jednotlivých analýz je provedena pomocí SWOT analýzy.
U vybrané organizace je identifikována slabá konkurenční pozice. Po zohlednění pozitivního vývoje ekonomiky ČR a ostatních příležitostí vnějšího okolí je doporučeno rozšířit škálu poskytovaných služeb a eliminovat další zjištěné slabé stránky organizace. Dále jsou definovány jednotlivé strategické cíle a další doporučení. Formulovanou strategií je rozvoj současných výrobků na současném trhu.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti prasat na histologii tukové tkáně
Žalmánková, Nikola ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv živé hmotnosti prasat na kvantitu a kvalitu hřbetního tuku a na histologii tukové tkáně. Celkem bylo do pokusu zařazeno 40 ks prasat genotypu PIC, vyrovnaného pohlaví, rozdělených do 4 skupin dle živé hmotnosti
(první = do 104,9 kg, druhá = od 105 do 109,9 kg, třetí = od 110 do 114,9 kg a čtvrtá = nad 115 kg).
Byly sledovány ukazatele výkrmnosti: průměrná denní spotřeba krmiva, spotřeba krmiva za týden, průměrný denní přírůstek a konverze krmiva. Statisticky průkazný vliv byl zjištěn pouze u průměrného denního přírůstku, který rostl s přibývající živou hmotností. Nejnižší průměrný denní přírůstek (990,14 g) měla prasata do 104,9 kg živé hmotnosti, která
vykazovala zároveň nejvyšší konverzi krmiva (2,61 kg.kg-1). Naopak prasata s živou hmotností nad 115 kg a s nejvyšším denním přírůstkem (1159,11 g) měla nejnižší konverzi krmiva (2,49. kg.kg-1).
Dále byl sonograficky sledován růst hřbetního tuku od 4 do 10 týdne věku, a to v bodech A, B a C. Z výsledků měření bylo potvrzeno, že výška hřbetního tuku úzce koreluje
s nárůstem živé hmotnosti.
U fyzikálních ukazatelů sledovaných u hřbetního tuku nebyl nalezen trend v závislosti na živé hmotnosti. Z výsledků měření je zřejmé, že se barva tuku statisticky neprůkazně zvyšovala pouze do živé hmotnosti 114,9 kg. Pokud se týká perforace hřbetního tuku, nejnižší hodnoty byly naměřeny u horního tuku (74,31 N) a dolního tuku (59,61 N) u skupiny s živou hmotností od 105 do 109,9 kg.
Nebyl prokázán významný vliv živé hmotnosti na histologii tukových buněk. Z výsledků měření je však patrný rozdíl mezi horní a dolní částí řezu hřbetního tuku, kdy v horní části řezu byl nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (60,27) zjištěn s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností od 105 do 109,9 kg. V dolní části řezu byl monitorován nejvyšší počet tukových buněk v 1 mm2 (63,80) současně
s nejmenší průměrnou plochou tukových buněk u prasat s živou hmotností
do 104,9 kg.
Ostatní sledované ukazatele nebyly statisticky významné.
|
|
|
Vliv živé hmotnosti na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni u kanců
Poláčková, Miroslava ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený literární přehled a vyhodnocení výzkumu týkající se vlivu androstenonu a skatolu na živou hmotnost kanců, který je díky moderním trendům ožehavým tématem.
Na základě nové legislativy Evropské Unie bude v roce 2018 ukončena kastrace kanečků ve výkrmu prasat. Z tohoto důvodu se zkoumají nové možnosti výkrmu nekastrovaných jedinců.
Skatol je nepříjemně páchnoucí indolová sloučenina, která je tvořena v tlustém střevě prasat, později dochází k ukládání do tukové tkáně, což zapříčiňuje tzv. kančí pach.
Androstenon je steroid produkovaný Leydigovými buňkami varlat kanců, kdy část je vyplavována močí, částečně se akumulují ve slinách, pro stimulaci prasnic a část se akumuluje v tukové tkáni.
Chromatografická metoda vhodná pro detekci látek odpovídající za kančí pach byla vyvinuta na plynovém chromatografu s hmotnostním detektorem za použití chemických standartů.
Podle výsledků můžeme zhodnotit, že rozdíly mezi imunokastráty a kanci jsou minimální, nejen ve výkrmových ukazatelých, ale také ve výšce hřbetního tuku nebo růstu svalu musculus longissimus lumborum et thoracis. Jedinými se lišícími ukazateli jsou množství androstenonu a skatolu, které potvrzují, že výkrm do vyšších porážkových hmotností kanců je nerentabilní, protože množství těchto látek je mnohonásobně vyšší, než dovoluje evropská norma. Maso kanců je tedy nevyhovující a jsou mnohem lepší volbou imunokastráti.
Hypotézu, že má živá hmotnost vliv na zastoupení androstenonu a skatolu v tukové tkáni kanců jsme tak potvrdili.
|
|
|
Sledování kvalitativních ukazatelů tukové tkáně u prasat s ohledem na rozdílnou živou hmotnost a pohlaví
Pospíšilová, Lucie ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má živá hmotnost a pohlaví na kvalitativní ukazatele tukové tkáně. Celkem 40 prasat bylo rozděleno do čtyř skupin dle pohlaví (vepříci, imunokastráti, kanečci a prasničky). Dle živé hmotnosti byli tito jedinci rozděleni na dvě skupiny: do 104,9 kg živé hmotnosti a nad 105 kg živé hmotnosti.
Zkoumán byl vliv živé hmotnosti a pohlaví na produkční ukazatele: denní spotřebu krmiva, průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva, dále barvu a perforaci tuku, obsah intramuskulárního tuku v krkovici, kýtě, pečeni a pleci, obsah mastných kyselin
ve hřbetním tuku a histologii tukových buněk.
Statisticky významná byla denní spotřeba krmiva s ohledem na pohlaví,
kdy nejvyšší spotřeba byla naměřena u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (3,97 kg)
a nejnižší u prasniček se stejnou živou hmotností (3,09 kg). Živá hmotnost měla významný vliv na průměrný denní přírůstek. Bylo prokázáno, že čím je vyšší živá hmotnost, tím je vyšší denní přírůstek. Nejnižšší denní přírůstky měli imunokastráti
od 104,9 kg živé hmotnosti (991,43 g) a nejvyšší přírůstky měli vepříci s živou hmotností nad 105 kg (1211,79 g). Dále bylo zjištěno, že průměrná konverze krmiva se snižuje
u prasat nad 105 kg živé hmotnosti.
Fyzikální ukazatele kvality tuku nebyly statisticky významné, nicméně podle výsledků testu je patrné, že u perforace tuku byly v obou případech naměřeny nejnižší hodnoty u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (dolní 40,39 N, horní 52,79 N),
což značí, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli nejkřehčí tuk.
Při sledování obsahu tuku u hlavních masitých částí byly statisticky významné rozdíly v obsahu intramuskulárního tuku mezi pohlavími, a to u jatečných partií kýty
a plece. U kýty byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen u prasniček
do 104,9 kg živé hmotnosti (5,18 %) a nejnižší obsah u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (0,73 %). U plece byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen
u vepříků do 104,9 kg (2,86 %) živé hmotnosti a nejnižší obsah u prasniček do 104,9 kg živé hmotnosti (1,79 %). Z výsledků testu vyplývá, že nejvíce IMT mají obecně vepříci a nejméně prasničky.
V zastoupení mastných kyselin byly naměřeny nejvýraznější rozdíly v obsahu nasycených mastných kyselin, kdy byl nejvyšší obsah u vepříků nad 105 kg živé hmotnosti (52,12 %), naopak nejnižší obsah byl u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (49,2 %).
Histologie tukových buněk nevykazovala statistickou významnost, ale z výsledků testu bylo jasně patrné, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli největší plochu tukových buněk, naopak nejmenší plochu tukových buněk měli kanečci s živou hmotností nad 105 kg.
U ostatních ukazatelů nebyla prokázána statistická průkaznost.
|
|
|
Porovnání profilu mastných kyselin v tukové tkáni prasat s ohledem na rozdílně obohacené krmivo o nenasycené mastné kyseliny
Homolková, Dana ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním profilu mastných kyselin v tukové tkáni prasat s ohledem na rozdílně obohacené krmivo o nenasycené mastné kyseliny.
V teoretické části je tato problematika zpracována pomocí odborné literatury a doplněná o kapitoly pojednávající o trávicí soustavě a trávení.
V rámci praktické části byl prováděn pokus, který probíhal na testační stanici Ploskov u Lán. Do experimentu bylo zařazeno 72 kusů jatečných prasat vyrovnaného pohlaví (36 vepříků a 36 prasniček) finální hybridní kombinace DanBred. V práci je uvedena metodika, na jejímž základě byl test prováděn. Prasata byla zařazena do testu při průměrné živé hmotnosti 29,2 kg a v průměrném věku 70 dní od narození. Krmení prasat bylo prováděno kompletní krmnou směsí. Prasata byla v závislosti na výživě rozdělena na 6 pokusných skupin s doplňkem 4 % oleje (řepkový a sójový) a jednu kontrolní skupinu bez přídavku oleje. U pokusných skupin byl do krmné směsi zakomponován olej, a to po dobu 6, 4 a 2 týdny před porážkou. Věk a průměrná porážková hmotnost prasat při ukončení výkrmu byla 152 dnů a 115,8 kg.
Z výsledků měření lze konstatovat, že výsledná interakce mezi dobou používání a typem používaného přídavku oleje byla nalezena u kyseliny palmitové, kyseliny linolové a kyseliny alfa linolenové, obsahu n3 PUFA a n6 PUFA a poměru n3 a n6 PUFA a také u oxidační stability prováděné ihned po rozmrazení.
Závěrem je možné říci, že profil mastných kyselin obsažených v krmivu se promítne do profilu mastných kyselin v tukové tkáni. Při zkrmování řepkového oleje vzrůstá obsah MUFA a při zkrmování sójového oleje se zvyšuje obsah PUFA v tukové tkáni. Doba zkrmování neměla na obsah mastných kyselin velký vliv. Z ekonomického hlediska se tedy jako nejlepší varianta jeví přídavek sójového oleje v krmné směsi dva týdny před porážkou.
|
|
|
Sledování oxidační stability hřbetního tuku ve vztahu ke zdroji nenasycených mastných kyselin v krmné dávce
Bezděková, Pavla ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Souhrn
Vepřové maso je složeno ze 46 - 49 % mononenasycených mastných kyselin, 40 % nasycených mastných kyselin a 8 - 12 % polynenasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin ovlivňuje pevnost tkání, jejich trvanlivost a kvalitu (především chuť). Vývoj tukových tkání je charakterizován hyperplazií a hypertrofií tukových buněk. Kvalita tukové tkáně souvisí s mastnými kyselinami.
Bylo sledováno 72 zvířat (36 vepříků a 36 prasniček). Prasata byla rozdělena na 2 pokusné skupiny s 4 % doplňkem oleje (řepkový, sojový) a jednu kontrolní skupinu, která byla bez přídavku oleje. Zvířata byla krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi (KKS), a to po celou dobu výkrmu. V kontrolních i pokusných skupinách byly využity krmné směsi pro předvýkrm (P1) a výkrm (P2). Prasatům, která byla v pokusných skupinách, byl přidáván do krmné směsi P2 olej (řepkový nebo sojový), a to 6 týdnů před porážkou. V každé skupině bylo hodnoceno 6 kusů zvířat. Odběr vzorků byl proveden ze hřbetního tuku, vzorky byly homogenizovány a podrobeny chemickým rozborům za účelem stanovení mastných kyselin a oxidační stability.
Z výsledků měření bylo zjištěno, že řepkový olej obsahoval vyšší zastoupení MK, a to SFA, MUFA, n-3 PUFA a vyšší poměry S/P a M/P oproti sojovému oleji, ten naopak obsahoval více PUFA, n-6 PUFA, n-6/n-3 a M/P. U prasniček bylo vyšší zastoupení SFA v tuku ze sojového oleje a vepříci měli více SFA z oleje řepkového.
Oxidační stabilita hřbetního tuku měla rostoucí tendenci. Vepříci měli vyšší oxidační stabilitu tuku u řepkového oleje oproti sojovému, a prasničky měly vyšší hodnoty oxidační stability tuku u sojového oleje. Naměřené hodnoty u kontrolní skupiny byly nižší v oxidační stabilitě 0 oproti olejům (řepkový, sojový), ale v oxidační stabilitě 3 a 5 byly nejvyšší.
|
|
|
Manažerské dovednosti
Šebek, Miroslav ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Diplomová práce řeší možnosti rozvoje a zlepšování manažerských dovedností na úrovni liniového managementu v technické divizi společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. Úvod práce obecně popisuje práci liniového manažera a jeho aktivity.
Práce je rozdělena na dvě části. První část zahrnuje literární rešerši, která slouží jako úvod do problematiky a popisuje základní pojmy v oblasti managementu a řízení organizace.
Praktická část se soustředí na rozvoj měkkých a tvrdých znalostí liniových manažerů v telekomunikačních společnostech na českém trhu. V úvodu jsou charakterizovány základní požadavky na práci liniového manažera a směr jeho rozvoje. S manažery byly prováděny řízené rozhovory, na jejichž základě jsou navrženy změny ve směřování procesu rozvoje.
|
|
|
Územní studie lokality Nad Pískovnou - Stará Boleslav
Štefan, Jakub ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na navržení územní studie pro rozvojovou lokalitu na severozápadním okraji města Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Teoretická část řeší především problematiku procesu suburbanizmu, utváření veřejných prostor v sídle, potřebnou občanskou vybaveností konkrétně mateřské školy a vliv těžby písku na životní prostředí v blízkém okolí. S ohledem na vypracovanou teoretickou část a analýzy řešeného území je navržená územní studie, která vychází z územního plánu města Brandýs nad Labem Stará Boleslav a z širších vztahů řešené lokality. Navržená územní studie řešené lokality plní funkci pro bydlení, občanské vybavenosti a veřejné zeleně s návazností na okolní cyklotrasy a krajinu.
|
host ::
RSS.