|
|
Snahy o federální reformu americké policie během vlády Baracka Obamy a Donalda Trumpa
Kraus, Daniel ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Policejní práce je ve Spojených státech velmi kontroverzním tématem. Kritici tvrdí, že policisté pravidelně zneužívají své pravomoci a beztrestně tyranizují občany, zejména Afroameričany. Lidé opačného názoru se domnívají, že zprávy o policejní brutalitě jsou přehnané a že obvinění z rozšířeného rasismu v amerických policejních složkách jsou jednoduše neopodstatněná. Světu se po smrti neozbrojeného Afroameričana George Floyda v roce 2020 částečně ukázalo, - společností. Během nepokojů byl prezident Donald Trump často předchůdcem Barackem Obamou, který čelil podobné situaci v roce 2014 důsledku toho vydal několik rozsáhlých policejních reforem. Trump nakonec rovněž nucen přistoupit k policejní reformě. Ve stejnou dobu připravovali demokratičtí senátoři komplexnější a legislativně silnější návrh policejního zákona. Tato práce se zabývá těmito policie. Jeho cílem je analyzovat všechny federální policejní reformy, k nimž došlo během funkčních období těchto dvou prezidentů. Sekundárním cílem této práce je prostřednictvím této analýzy vyobrazit rozdíly v přístupech obou prezidentů.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Experimentální studie na Afroameričanech: Studie syfilidy v Tuskegee
Vondrášková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Mertová, Viktorie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu experimentálních studií na Afroameričanech v USA v průběhu dvacátého století. Jakožto rasově diskriminovaná skupina byli Afroameričané dlouhodobě zneužíváni k celé řadě pokusů. Vlivem segregace zejména v lékařských zařízeních byly prováděny experimentální léčby či zásahy bez souhlasu nebo informování pacienta, ve zdravotnických zařízeních byly prováděny experimenty s radiací, ve věznicích byly testovány léky, kosmetické přípravky a působení nemocí na lidské tělo a celá řada dalších. Práce si klade za cíl tyto různé typy experimentů popsat a zjistit, jakým způsobem a zda vůbec byl boj za občanská práva v 50. a 60. letech těmito pokusy ovlivněn. Práce je rozdělena na dvě části, přičemž první část reflektuje širší pohled na problematiku a podkapitoly představují různé typy experimentů, spolu s konkrétními příklady. Druhá část práce je poté věnována studii syfilidy v Tuskegee, která je díky svému rozsahu, délce, ale i vlivu jedním z nejvýraznějších symbolů neetického experimentování na Afroameričanech. Práce dochází k závěru, že vzhledem k neinformovanosti o probíhajících pokusech a jejich odhalení až na počátku 70. let, tedy již po skončení boje za občanská práva, neměly experimentální studie na události 50. a 60. let zásadní vliv.
|
|
|
Případ Loving vs. Virginia a jeho dopad na současnou diskuzi o právech sexuálních menšin
Sechovcová, Anežka ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopadem případu Nejvyššího soudu Loving vs. Virginia na americkou veřejnou diskuzi ohledně práv sexuálních menšin s důrazem na právo na sňatek. Podporovatelé práv homosexuálů, kteří se ve 21. století zaměřili především na legalizaci práva na sňatek pro členy komunity LGBTQ, chápali případ Loving vs. Virginia z roku 1967 jako analogický a využívali argumenty z tohoto případu k podpoře legalizace stejnopohlavních sňatků. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v případu Loving vs. Virginia z roku 1967 prohlásilo legislativu, která omezovala možnost sňatku mezirasového páru, za protiústavní. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím také stanovil, že právo na sňatek je základním právem všech Američanů. Tento argument se stal klíčovým v boji za legalizaci stejnopohlavních sňatků, a to především v případu Obergefell vs. Hodges z roku 2015, ve kterém Nejvyšší soud rozhodl o uzákonění stejnopohlavních sňatků v celých Spojených státech amerických. Práce zahrnuje historický vývoj práv homosexuálů ve Spojených státech, který je důležitý k pochopení rozhodnutí v klíčových případech ohledně práv homosexuálů a k vytvoření analogie mezirasových a stejnopohlavních sňatků. V rámci obsahové analýzy vybraných článků z deníku Washington Post a New York Times práce reflektuje mediální...
|
|
|
Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Spojené státy americké nemají úřední jazyk, ačkoli jsou zemí s největším počtem anglicky mluvících obyvatel a angličtina je v USA zdaleka nejrozšířenějším jazykem. V osmdesátých letech 20. století vznikla snaha ustavit angličtinu úředním jazykem USA, tato snaha však dosud nebyla úspěšná. Diplomová práce Jazyková politika v USA: debata o úředním jazyku se pokouší objasnit, proč se uzákonění angličtiny jako úředního jazyka nikdy nepodařilo. Nejprve jsou prozkoumány debaty o jazykové politice od vzniku USA a role, kterou v nich hrál úřední jazyk. Poté jsou v práci představeni aktéři debat o úředním jazyku, je vysvětlena jejich motivace a argumenty pro a proti. Nakonec je na základě komparace pěti návrhů zákona o úředním jazyku zvážen potenciální dopad tohoto opatření. Práce tak nejenže poskytuje přehled dosavadních debat o úředním jazyku, ale také zdůvodňuje, proč toto opatření v americkém Kongresu nikdy nebylo schváleno.
|
|
|
Primární volby v USA
Mertová, Viktorie ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Primární volby jsou první fází nominačního procesu kandidátů na prezidenta Spojených států. Jedná se o dominantní způsob výběru kandidátů, který politické strany uplatňují. Rozšíření primárních voleb během dvacátého století je považováno za krok k demokratizaci nominačního procesu. I přesto je však s primárními volbami spojeno několik fenoménů, které jsou považovány za problematické. Cílem této bakalářské práce je tyto kontroverzní aspekty primárních voleb analyzovat. Práce se zabývá nominačním procesem Demokratické a Republikánské strany a pokouší se zdůraznit negativní aspekty, které se vyskytují v procesu nominace kandidátů těchto stran na prezidenta. Za negativní je v tomto případě považován takový jev, který znevýhodňuje některého z aktérů primárních voleb - tedy jednu z politických stran, skupinu voličů nebo určitý druh kandidáta. Na základě rozboru těchto fenoménů práce dochází k závěru, který z problematických prvků primárních voleb je možné považovat za potenciálně nejnebezpečnější a na základě pečlivého zhodnocení uvádí, jak by bylo možné proti němu bojovat.
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
host ::
RSS.