|
|
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími
Lindnerová, Anna ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími Anna Lindnerová Abstrakt Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat způsob interpretace německých posesiv u českých rodilých mluvčích. Teoretická část se zaměřuje jednak na popis systémů posesiv v obou jazycích a jejich porovnání, jednak na koncepce osvojování dalšího jazyka, jazykový transfer a bilingvismus. Věnuje se také pojetí přivlastňovacích zájmen v učebnicích němčiny jako cizího jazyka. Překladový výzkum provedený v rámci této práci se soustředí na to, jak se mluvčí češtiny s němčinou jako L2 vyrovnávají s asymetriemi mezi systémy posesivních zájmen obou jazyků při překladu německých souvětí s posesivy ihr a sein do češtiny. Získaná data nasvědčují tomu, že čeští rodilí mluvčí sice základní pravidlo o reflexivizaci posesiv znají, často jej však při překladu z němčiny do češtiny nedodržují. V rámci experimentu následně testuji, jak monolingvní mluvčí českého jazyka a bilingvní mluvčí češtiny a němčiny interpretují reference daných posesiv v souvětích. Empirická zjištění obou částí výzkumu dokazují, že při interpretaci referencí posesiv hraje roli celá řada proměnných, jako je typ odkazování, význam posesa, všeobecné vědění o světě a s ním související kontextualizace. Výsledky zkoumání naznačují, že jak...
|
|
|
Pořadí osvojování gramatických slov a tvarů: elektronický dotazník
Matějka, Štěpán ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Mertins, Barbara (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
Osvojování gramatiky představuje jednu z oblastí, které je v zahraniční psycholingvistice dlouhodobě věnována značná pozornost. Bohatou tradici mají výzkumy, jež jsou zaměřeny na stanovení pořadí osvojování gramatických slov a tvarů v jednotlivých jazycích (např. Bloom et al., 1980; Brown, 1973; de Villiers & de Villiers, 1973). Naproti tomu pro český jazyk existuje do dnešní doby pouze omezené množství údajů o průběhu osvojování gramatických slov a tvarů, které by vycházely z empirických výzkumů nebo byly získány od přiměřeně velkého počtu dětí. Určité poznatky o osvojování gramatiky v češtině přinášejí například práce Pačesové (1979), Chejnové (2016a) či Smolíka (2002). Cílem dizertační práce je proto získat deskriptivní data o osvojování gramatických slov a tvarů v češtině. Zároveň je v dizertační práci zjišťováno, jestli tato data o osvojování gramatiky mohou být sesbírána pomocí metody rodičovských dotazníků (např. Fenson et al., 1993, 2007; Rescorla, 1989), která je používána zejména pro sledování osvojování lexika. Osvojování gramatiky je rodičovskými dotazníky zkoumáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. V rámci dizertační práce bylo realizováno pět dotazníkových šetření, která byla zacílena na osvojování pádů podstatných a přídavných jmen, slovesných tvarů, předložek, tázacích slov, spojek a...
|
|
|
Bidirectional transfer in Hindi/Urdu speakers with Czech as a Second Language
Melnikova, Nora ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bidirectional transfer in Hindi/Urdu speakers with Czech as a Second Language Nora Melnikova Abstrakt Tato práce si klade za cíl zkoumat vlivy hindštiny/urdštiny na češtinu pokročilých mluvčích, jejichž prvním jazykem je hindština/urdština, a zpětný vliv češtiny na jejich první jazyk. V této oblasti zatím neexistuje žádný výzkum, přestože je čeština již dlouho vyučována jednak jako cizí jazyk v Indii na Dillíské univerzitě, jednak jako cizí/druhý jazyk v České Republice. Praktickým záměrem této práce je shrnout základní poznatky ohledně výuky češtiny pro rodilé mluvčí hindštiny/urdštiny, aby byly k dispozici vyučujícím češtiny v Indii i v České Republice, popř. i vyučujícím jiných slovanských jazyků. Za tímto účelem byla provedena analýza jazykového materiálu získaného od deseti rodilých mluvčí hindštiny/urdštiny, kteří žijí v České Republice po dobu nejméně pěti let. Tato analýza je založena na nahrávkách jejich jazykové produkce v podobě neformálních rozhovorů. Získaná jazyková data byla porovnána se standardními gramatickými popisy obou jazyků a byla provedena chybová analýza. Na základě kontrastivní analýzy byly identifikovány a kategorizovány chyby zapříčiněné jazykovým transferem v oblastech fonetiky/fonologie, morfosyntaxe, lexika a sémantiky.
|
|
|
Koncové body v řeči orientované na dítě u českých rodilých mluvčích
Marklová, Anna ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tématem diplomové práce je výskyt koncových bodů v řeči orientované na dítě u českých rodilých mluvčích. Výzkumy, na které práce navazuje, prokázaly, že čeština preferuje holistickou perspektivu. Ta se projevuje například při popisu pohybové události; mluvčí má tendenci do něj zahrnout koncový bod. Čeština se svou holistickou perspektivou zaujímá výjimečné postavení v rámci ostatních slovanských jazyků, které preferují perspektivu fázovou. Ta se namísto na koncový bod soustředí na průběh pohybu. Důvodů pro zvláštní postavení češtiny je několik: nejčastěji se uvádí jazykový kontakt s němčinou, která také preferuje holistickou perspektivu, a specifické chování kategorie vidu. Má práce zkoumá, zda si jeden z projevů holistické perspektivy, časté zmiňování koncových bodů v popisu pohybových událostí, mohou děti osvojovat během akvizice jazyka. Data pro výzkum tvoří přepisy nahrávek neformálních rozhovorů rodičů s dětmi nad výzkumnými podněty, vytvořenými pro tento účel. Je na nich zkoumán celkový počet koncových bodů a forma, jakou jsou vyjádřeny. Analýza dat potvrzuje vysoké zastoupení koncových bodů. Dále ukazuje, že rodič právě k nim směřuje pozornost dítěte.
|
|
|
Čeština v afázii: co říkají offline experimenty?
Flanderková, Eva ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Lehečková, Helena (oponent)
$EVWUDNW 3 HGNOiGDQi SUiFH Pi GY čiVWL WHRUHWLFNRX NDSLWRO\ ± D H[SHULPHQWiOQt ND SLWRO\ ± 3UYQt NDSLWROD VKUQXMH WpPD D FtO SUiFH D VH]QDPXMH V REVDKHP D čOH Q QtP NDSLWRO QiVOHGXMtFtFK 'UXKi NDSLWROD XYiGt GR SUREOHPDWLN\ DIi]Lt D MHMLFK Yê]NXPX Y UiPFL NRJQLWLYQt Y G\ Y\NOiGi )RGRU$Y NRQFHSW PRGXODULW\ D GYD PRGHO\ SURGXNFH D SRUR]XP Qt HčL NWHUp ] NRQFHSWX PRGXODULW\ Y\FKi]HMt 7 HWt NDSLWROD SRMHGQiYi R KLVWRULL ]NRXPiQt DIi]Lt D KLVWRULL OLQJYLVWLFNp DID]LRORJLH ýWYUWi NDSLWROD SUREtUi W\SRORJLL V\QGURP$ DIi]LH SiWi NDSLWROD VH Y QXMH DJUD PDWLVPX ([SHULPHQWiOQt čiVW MH XYHGHQD NDSLWRORX SRMHGQiYDMtFt R GHPRJUDILL HWLRORJLL D GLDJQy]H WHVWRYDQêFK SDFLHQW$ .DSLWRO\ ± VH Y QXMt QiVOHGXMtFtP H[SHULPHQW$P SRMPHQRYiQt VXEVWDQWLYHP D VORYHVHP VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH VXEVWDQWLY D VORYHV K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLč QRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp 3 LSRMHQD MH ]iY UHčQi GLVNXVH .OtčRYi VORYD čHãWLQD NRJQLWLYQt Y GD PRGXODULWD DIi]LH DID]LRORJLH DJUDPDWLVPXV SRMPHQRYiQt VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLčQRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp
|
|
|
Neurobiologické základy systému jazykového porozumění: Komplexní funkce kognitivního systému
Kubík, Tomáš ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Kalvach, Pavel (oponent) ; Mertins, Barbara (oponent)
Disertační práce Neurobiologické základy systému jazykového porozumění: komplexní funkce kognitivního systému Abstrakt První část textu přináší základní neuroanatomické informace o standardních jazykových oblastech v kortikálních a subkortikálních strukturách mozku. Výklad je doplněn o nové poznatky z oboru mapování (trasování) nervových vláken (bílá hmota) spojujících důležité kortikální struktury. Tento směr výzkumu potvrzuje předpoklad, že kognitivní funkce není řízena izolovanou kortikální strukturou, ale vzniká jako výsledek činnosti několika recipročně spojených oblastí, které tak tvoří funkční neurokognitivní síť. Druhá část práce se v úvodu zaměřuje na popis několika důležitých nejazykových kognitivních systémů (percepce, paměť a exekutivní funkce), které systém jazykového porzumění při analýze mluvené výpovědi aktivně využívá; v druhé části sleduje samotné jazykové reprezentace a jejich proces zpracování v systém jazykového porozumění. Jsou popisovány jednotlivé fáze zpracování v průběhu procesu porozumění od percepce až k vytvoření mentálního obrazu (simulace) reprezentujícího výsledek tohoto procesu u zdravé populace. Ve třetí části jsou zohledněny výzkumy klinických studií, které jsou primárně zaměřeny na projevy jazykové patologie v procesu porozumění u osob s afázií, poškozením pravé hemisféry...
|
host ::
RSS.