|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Analýza plasticity invazivity nádorových buněk
Merta, Ladislav ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Šindelka, Radek (oponent) ; Staněk, David (oponent)
Schopnost nádorových buněk využívat různé invazivní módy (tzv. plasticita invazivity nádorových buněk) představuje značnou překážku v léčbě metastazujících nádorů. Nádorová invazivita zahrnuje mnoho různých způsobů migrace. Buňky se mohou pohybovat společně (se zachovanými mezibuněčnými kontakty; kolektivní invazivita) či individuálně. V rámci individuální invazivity pak rozlišujeme dva základní způsoby - mezenchymální a améboidní. Mezenchymální způsob migrace je charakterizován protáhlým tvarem buněk, proteolytickým štěpením vláken mezibuněčné hmoty a tvorbou pevných kontaktů s mezibuněčnou hmotou. Améboidní způsob je nezávislý na proteolytické aktivitě, buňky jsou charakteristické kulatým tvarem a zvýšenou kontraktilitou, kterou používají k protahování se skrze póry mezibuněčné hmoty. Tato disertační práce se zabývá analýzou plasticity invazivity nádorových buněk, konkrétně přechodů mezi individuálním améboidním a mezenchymálním migračním módem, ve 3D prostředí kolagenové matrix jakožto modelu mezibuněčné hmoty. Práce představuje modely mezenchymálně-améboidního přechodu (MAT), které zahrnují buněčné linie BLM, HT1080 a MDA-MB-231, v nichž je MAT indukováno expresí konstitutivně aktivní malé GTPázy RhoA či pomocí dasatinibu, inhibitoru kinázy Src. Rovněž byl ustanoven "nenádorový" model...
|
|
|
Oxidative phosphorylation addiciton as a new approach to the therapy of neoplastic diseases
Růžičková, Anna ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Merta, Ladislav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou dnes jednou z nejčastějších příčin úmrtí v industrializovaném světě, proto nalezení nových přístupů k jejich léčbě je velmi žádoucí. Nedávné výsledky ukazují na nezbytnou roli mitochondriální respirace pro růst nádorů. Je to zejména spojeno s objevem horizontálního přenosu mitochondrií mezi hostitelem a nádorovými buňkami s poškozenou mitochondriální DNA, který je nezbytný pro obnovu mitochondriáolní respirace, bez níž nádory nemohou růst. Zdá se, že stupeň respirace nutný pro růst nádorů se liší v jejich různých typech. Tuto hypotézu, kterou nazýváme "závislost na oxidativní fosforylaci", bude nutné ověřit, a na jejím základě bude možné navrhnout novou léčbu nádorových onemocnění za použití látek, které působí přímo na mitochondriální respirační komplexy. Klíčová slova: mitochondrie, oxidativní fosforylace, horizontální transfer mitochondriální DNA, nádorová onemocnění, mitochondriálně cílené protirakovinné látky
|
|
|
Ovlivnění viability buněk při interakci s nanočásticemi oxidů titanu a antracyklínovými cytostatiky
Kondělková, Regina ; Štenglová Netíková, Irena (vedoucí práce) ; Merta, Ladislav (oponent)
Cílem práce je provedení literární rešerše na téma ovlivnění viability buněk při interakci s antracyklinovými cytostatiky a nanočásticemi TiO2. Antracyklinová cytostatika jsou jednou ze skupin nejvíce používaných chemoterapeutických léčiv, obzvláště často využívaný je pak jejich zástupce doxorubicin. Závažným nežádoucím účinkem antracyklinů při para podání léčiva (extravazaci) je nekrotizace okolní tkáně. Zatím není k dispozici účinná léčba tohoto nežádoucího účinku. Jednou z cest by mohlo být využití sorpčních a degradačních vlastností pro lidské tělo netoxických nanočástic TiO2. Pro antracykliny je charakteristická rychlá adsorpce na povrch nanočástic TiO2 a následná degradace na netoxické produkty. Proto se v rešerši dále zabývám využitím nanočástic TiO2, jejich unikátními chemickými vlastnostmi a způsobem, jakým ovlivňují viabilitu buněk, zejména buněčné linie keratinocytů in vitro. Z rešerše vyplývá, že nedochází ke snížení viability buněk keratinocytů při jejich kultivaci společně s nanočásticemi TiO2, a tím se otevírá prostor pro další studie na využití nanočástic TiO2 pro léčbu nekrotizujících extravazací antracyklinů.
|
|
|
Organizace a mobilita receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně
Merta, Ladislav ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou membránové organizace receptoru pro tyreoliberin (TRH-R) a δ- opioidního receptoru (DOR) ve vztahu k membránovým doménám, neboli membránovým raftům. Pro tyto účely jsou využity moderní techniky fluorescenční mikroskopie FLIM, FRAP a RICS. Jedná se o studii na živých buňkách odvozených od buněčné linie HEK293. K výzkumu membránových domén je využívána deplece cholesterolu z plasmatické membrány pomocí β-cyklodextrinu. Práce ukazuje, že naprostá většina TRH-R je v plasmatické membráně lokalizována mimo membránové rafty. Práce rovněž porovnává různé módy měření metodou FRAP a srovnává výsledky získané metodou FRAP s výsledky získanými metodou RICS, protože oba přístupy jsou do jisté míry analogické. Jedná se o jednu z prvních prací, která charakterizuje mobilitu receptorů spřažených s G proteiny v plasmatické membráně s použitím metody RICS. Ve druhé části práce byl vypracován postup pro transientní transfekci buněk HEK293 konstrukty DOR-ECFP a DOR-EYFP a současně byla ověřována funkčnost těchto fúzních bílkovin, tedy jejich schopnost aktivovat příslušný G protein. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.