Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podoby fantastiky (tajemna) v české próze na sklonku 19. století
Michalcová, Anna ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat a popsat vybrané texty s fantastickými prvky Jakuba Arbese, Julia Zeyera, Svatopluka Čecha, Adama Chlumeckého, Josefa Jiřího Kolára, Alfonse Bohumila Šťastného a Karla Švandy ze Semčic. V první kapitole je vymezena fantastika jako žánr, další kapitola popisuje její historické pozadí. V třetí kapitole jsou vytyčeny aspekty, podle nichž jsou vybrané texty interpretovány (postavy, čas, prostor, motivy, formální aspekty). Pátá a šestá kapitola představují kontext 2. poloviny 19. století v českém prostředí a kategorizaci druhů fantastiky podle Krejčího (Arbes a Zeyer, 1975). V následujících kapitolách jsou vybrané texty rozřazeny do těchto kategorií, tj. fantastika arbesovská, zeyerovská a utopická. V poslední kapitole je uvedeno shrnutí, které shledává Krejčího kategorizaci jako funkční.
Ferdinand Schlögel-Merzin a jeho fond
Sudzinová, Tereza ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce se zabývá juvenilní skautskou tvorbou Ferdinanda Schlögela-Merzina (1899-1983) související se skautským letním táborem v roce 1913, který se konal v Českém ráji pod zříceninou hradu Kumburk a vedl ho Josef Hendrych. Kromě analýzy autorova deníku a vzpomínek mapuje počátky českého skautingu se zřetelem k osobě autora a jeho působení ve skautském hnutí. Součástí práce je také inventář osobního fondu Ferdinanda Schlögela-Merzina uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Fond postihuje celé autorovo tvůrčí období a obsahuje zejména nevydané rukopisy - básně, básnické sbírky, prózu, dramata nebo cestopisné přednášky - či archiválie vztahující se k jeho spisovatelské činnosti nebo zahraničním cestám ve 20. a 30. letech.
Venkov v oficiální próze 70. a 80. let
Soukupová, Veronika ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Venkovská tematika v literatuře nabyla v době normalizace opět na oblibě. Mnohé prózy zachycovaly odchod hrdiny z města na venkov a jeho nový začátek v neznámém prostředí. Diplomová práce se právě na takováto díla ze sedmdesátých a osmdesátých let zaměřuje. Čtyři podoby oficiálně vydávané venkovské prózy s rysy úniku (Jan Otčenášek, Bohumil Říha, Jiří Medek, Jan Kostrhun) porovnává s příklady prózy samizdatové či exilové (Mojmír Klánský, Milan Kundera) a na základě intertextové a tematicko-kompoziční analýzy hledá rysy utvářející podobu této "únikové" literatury. Využívá přitom poetiku prostoru a koncept venkova jako idyly.
Charakter a proměny beletrie Josefa Čapka
Bechnerová, Michaela ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce Charakter a proměny beletrie Josefa Čapka se zabývá vybraným literárním dílem Josefa Čapka. Poukazuje na motivy a postupy, které prostupují autorovou literární tvorbou. Dále nastiňuje Čapkův umělecký vývoj. V neposlední řadě pak naznačuje spojitost jeho literární tvorby s tvorbou výtvarnou i esejistickými úvahami o umění.
Vlasta a Libuše. Mytické reprezentace ženy v eposech Julia Zeyera
Schödelbauerová, Viktorie ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje zvoleným ženským hrdinkám kruhu epických básní Vyšehrad Julia Zeyera, a snaží se za pomoci vybraných definic mýtu a patosu postihnout principy, které jsou prostřednictvím těchto postav vyjadřovány, a způsoby, jimiž jsou jejich role konstruovány. Poté, co se v úvodních kapitolách seznámíme s hlavními rysy mýtu a rolí patosu, a ve zkratce se podíváme na život autora, vznik samotného cyklu, kontext, do nějž tematicky dílo zapadá a dobovou recepci, zaměříme se ve stěžejní části práce nejdříve na problematiku ženských postav v díle Julia Zeyera obecně, a následně v analýze textu na popis a výklad Vlasty a Libuše konkrétně. Srovnáním těchto dvou hrdinek se daří rehabilitovat postavu Vlasty, jejíž tradiční pojetí jako záporné figury není v případě Zeyerova eposu platné. Význam této práce leží především v zájmu o zkoumání méně obvyklých typů ženských postav v české literatuře, to jest ženy - bojovnice, a zároveň v možnosti nahlédnout na fenomén kněžny Libuše z odlišné perspektivy.
Cestopisné variace české meziválečné literatury
Doležalová, Dominika ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce Cestopisné variace české meziválečné literatury se zabývá vývojem cestopisu jako specifického literárního žánru v meziválečném období české literatury. První část práce představuje přehled variací definic cestopisného žánru tak, jak jsou uvedeny v základních literárněvědných kompendiích a slovnících, a věnuje se rovněž vydělení a charakterizaci čtyř základních druhů cestopisného žánru, tedy cestopisu dobrodružnému, ideologickému, esejistickému a básnickému. Druhá část diplomové práce je pak více soustředěna na esejistické cestopisy Karla Čapka a Jaroslava Durycha, konkrétně na texty Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Plížení Německem, Pouť do Španělska a Římská cesta. Elementární analýze je následně podrobena kategorie prostoru, zejména pak topos ulice a kostela/katedrály, které umožňují zpozorovat rozličný charakter poetiky a způsobu nahlížení na prostor dvou představitelů esejistického cestopisu české meziválečné literatury. Klíčová slova: cestopis, esej, meziválečná literatura, Karel Čapek, Jaroslav Durych, prostor
František Gellner. Text - obraz - kontext
Kořínková, Lucie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá Františkem Gellnerem; programově se přitom snaží nevylučovat z předmětu svého zájmu žádnou ze složek jeho literárního a výtvarného díla, ale představit je pokud možno v jejich heterogenitě, a přece ve vzájemném propojení. Nově se snaží interpretovat konkrétní Gellnerovy práce literární i kreslířské s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času zcela ztratily z horizontů recepce. Kapitola první rekapituluje dosavadní recepci díla Františka Gellnera a zabývá se obrazem autora v českém kulturním prostoru. Kapitola druhá se s využitím podrobných analýz rukopisného materiálu některých Gellnerových textů snaží postihnout Františka Gellnera jako tvůrčí typ opakující jisté postupy a motivy napříč svým dílem. Kapitola třetí se věnuje otázkám nikoliv neproblematicky konstruované Gellnerovy národnostní identity a tomu, jakým způsobem se tyto otázky odrážejí v jeho reflexi židovství, respektive jeho antisemitismu. Kapitola čtvrtá sleduje vazby Gellnerovy tvorby a periodického tisku, pro nějž byly jeho práce nejčastěji určeny. Pátá kapitola je z těchto věnovaná Lidovým novinám coby periodiku, pro nějž Gellner napsal a nakreslil vůbec nejvíce svých prací; podrobně analyzuje vazby Gellnerovy veršované, fejetonní i karikaturní publicistiky...
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování
Šebek, Josef ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování Mgr. Josef Šebek Abstrakt Ve své disertační práci Mezi textem a kontextem. Teorie literárního pole a kulturní materialismus jako modely zprostředkování se autor zabývá problematikou zprostředkování mezi literárním textem a jeho sociálním kontextem. Zaměřuje se na dva významné současné kontextově orientované přístupy: teorii literárního pole vypracovanou Pierrem Bourdieuem a kulturní materialismus, formulovaný nejprve Raymondem Williamsem a poté rozpracovaný Alanem Sinfieldem a Jonathanem Dollimorem, a chápe je jako dva základní, komplementární modely zprostředkování: teorie literárního pole postuluje existenci (relativně) autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do sociálního kontextu, "společensko-materiálního pohybu" (Williams). Po úvodním nastínění problematiky se autor zabývá Bourdieuovou teorií literárního pole, jeho "novou vědou o dílech" a následně současnými postbourdieuovskými přístupy (Alain Viala, Anna Boschetti, Jacques Dubois, Gisèle Sapiro, Pascale Casanova, Bernard Lahire, Jérôme Meizoz, Geoffroy de Lagasnerie), které teorii literárního pole aplikují, rozvíjejí a modifikují, a využívá je ke kritice této teorie...
Karel Poláček, prozaik, v soudobé reflexi díla Muži v ofsajdu
Geldnerová, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Karel Poláček, prozaik, v soudobé reflexi díla Muži v ofsajdu je bakalářská práce pojednávající o osobě Karla Poláčka v kontextu jeho prozaické tvorby, ale zaměřuje se především na Poláčkovo dílo Muži v ofsajdu, které knižně vyšlo roku 1931. V první části se bakalářská práce zabývá prozaickými díly autora, ve druhé části pak pojednává o románu Muži v ofsajdu a v poslední, nejrozsáhlejší části se věnuje soudobé literární kritice tohoto díla. Cílem této práce je představit autora, který svým dílem Muži v ofsajdu zobrazil život fotbalových fanoušků ve 30. letech 20. století, a nabídnout pohled tehdejší literární kritiky na tuto knihu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Merhaut, Lukáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.