|
|
Proměny jabloneckého exportu skla a bižuterie v první polovině 20. století
Nový, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Proměny jabloneckého exportu skla a bižuterie v první polovině 20. století PhDr. Petr Nový Abstrakt Jablonecké zboží (bižuterie ze skla, kovu či plastu a drobné skleněné výrobky) procházelo v první polovině 20. století díky politickým zvratům, závislosti na zahraničních trzích a charakteru sortimentu nejdynamičtější fází ve své historii. Jednalo se přitom o velmi výdělečný obor, který v pestrosti nabídky neměl ve své době na světě konkurenci a přinášel státu nemalé devizové zisky. Disertační práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První se zabývá obecnými i konkrétními otázkami spojenými s vývozem jabloneckého zboží ve vymezeném období. Sleduje jak obecný historický vývoj oboru, tak interakce mezi výrobou a exportem, včetně typů reakcí aktérů na zlomové situace. Obsahuje též dobová svědectví vývozců, kteří se ve vymezeném období věnovali zahraničnímu obchodu s jabloneckým zbožím. Druhá část disertační práce je věnována exportérům jako specifické skupině podnikatelů se zásadním vlivem na rozvoj celého oboru. Přináší jejich kolektivní biografii, jejíž součástí je též typologie. Pozornost je věnována nejen vlastní podnikatelské kariéře exportérů, ale i jejich společenským aktivitám a sítím. Důležitým doplňkem disertační práce jsou přílohy s daty k tématu jabloneckého exportu první poloviny 20. století....
|
|
|
Návrhy sepulkrálních uren v tvorbě českých architektů, výtvarných umělců a designérů
Lapešová, Karolína ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Knobloch, Iva (oponent)
V této bakalářské práci se budu zabývat návrhy sepulkrálních uren, které vznikaly v Čechách po roce 1918. Pozornost budu věnovat zejména dvěma obdobím, a to době meziválečné, kdy se tyto nádoby začaly objevovat v souvislosti s obnovením kremace v Československu, následně také dobou současnou, která co se designových uren týče, je rovněž velmi plodná. Hlouběji budu v práci pojednávat o návrzích a realizacích architektů, výtvarných umělců a designérů, kteří k otázce tvaru uren přispěli svým originálním přístupem. Hlavním tématem budou urny z tvorby architektů a spolupracovníků Artělu a také sochařské práce vybraných jedinců z období 20. a 30. let 20. století s příležitostným přesahem. Pozornost budu věnovat vizuální stránce těchto návrhů a realizací, ale i samotným umělcům, a to ve snaze pochopit, jak k tématu přistupovali. Stejným pohledem se v práci pokusím zaměřit na díla současných designérů a nalézt rozdíly v jejich přístupu oproti meziválečným autorům. Tato práce si klade za cíl komplexněji zpracovat téma sepulkrálních uren, uvést ho do evropského kontextu a také na něj upozornit. Důvodem je především to, že dosud nebyla vypracována žádná studie pojednávající o vizuální stránce pohřebních uren. Proto by tato práce mohla být přínosná pro oblast uměleckého řemesla a designu, které prozatím nebyla...
|
|
|
Italské renesanční truhly v českých sbírkách
Horáček, Jaroslav ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá tématem italských renesančních truhel (cassone) v českých sbírkách, mapováním tuzemského fondu a jejich kritickým zhodnocením. Výběrově byly zpracovávány nejvýznamnější kolekce v Moravské galerii v Brně, Severočeském muzeu v Liberci, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Národním muzeu v Praze, Národní galerii v Praze a ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Dále je pozornost věnována užitým zdobným technikám, materiálům, typologii a konstrukčním řešením. Nastíněna je i problematika odlišností v produkcích různých italských oblastí. Součástí práce je zárodek katalogu italských renesančních truhel v českých sbírkách.
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Funkcionalistické světlo v Československu a v Evropě
Zhavoronkova, Olga ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Pauly, Jana Johanna (oponent)
(česky) Práce se věnuje vztahům funkcionalistického designu osvětlovácí techniky a uměleckého průmyslu v kontextu mezivalečného období, které znamenalo zásadní přerod umělecké tradice a zrození koncepce průmyslového designu a postavy designera. Tento proces demonstruji na příkladu tvorby takových osobnosti jako Alexandr Rodčenko, Abram Damskij, Marianne Brandt, Poul Henningsen, Alvar Aalto, Jaroslav Anýž a Miloslav Prokop, kteří zastupovali nově vzniklou třidu "umělců-inženýrů" a podstatně přispěli k prosazení nového způsobu práce v oboru užité tvorby.
|
|
|
Kov v užitém umění v českých zemích mezi léty 1895 a 1915
Dušková, Marie ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Nováková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce pojednává o hlavních osobnostech věnujících se užitému mění z kovu v období mezi léty 1895 až 1915. Cílem této práce je zaměřit se na jejich uměleckou tvorbu a zhodnotit její přínos ke stylovému vývoji užitého umění v českých zemích v daném období a pokusit se také o posouzení specifičnosti české tvorby vůči hlavním evropským uměleckým centrům, která české země ovlivňovala. Mimo tento hlavní cíl se práce bude zabývat úlohou školství v rozvoji užitého umění v českých zemích. Pokusí se nastínit vzájemné vztahy a přínosy mezi školami a umělci. Zaměří se hlavně na Uměleckoprůmyslovou školu jakožto centra uměleckého vývoje užitého umění v českých zemích.
|
|
|
Sklo jako nástroj reprezentace. Československé sklářství na mezinárodních výstavách ve 30. letech 20. století
Drábková, Karolína ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Hlaveš, Milan (oponent)
Předkládaná práce se bude snažit podat celistvý pohled na účast československého skla na světových výstavách ve třicátých letech dvacátého století. Na poli třech světových výstav (Brusel 1935, Paříž 1937, New York 1939) porovná jednotlivé přístupy ke sklářské expozici v samostatných československých pavilonech. Diplomová práce se bude snažit předložit seznam sklářských firem, které byly na jednotlivých výstavách ve sklářské expozici zastoupeny a prozkoumat sklářské zejména sklářské artefakty, kter nejvyšších ocenění a nacházejí se v českých sbírkách. Diplomová práce tak seznámí s vrcholnou československou sklářskou tvorbou druhé poloviny třicátých let, poukáže zejména na umělecké předměty, které vznikly právě pro příležitost reprezenta československého státu na světových výstavách.
|
|
|
Vitráže Františka Urbana
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
František Urban (1868-1919) se věnoval hlavně náboženské malbě, většinu jeho tvorby tvořily církevní zakázky. Mezi nimi bylo dosud nejméně pozornosti věnováno návrhům vitráží, s výjimkou jeho nejslavnějšího souboru v katedrále sv. Barbory v Kutné Hoře. Právě jeho vitráže byly přitom mezi objednavateli velmi ceněny a Urban nakreslil jejich návrhy pro téměř dvě desítky kostelů a kaplí. Orientaci ve vrcholné fázi tvorby usnadňuje dvoudílné reprezentativní album Urbanových návrhů pro výzdobu chrámů, vydané v letech 1907-1909. Zjednodušeně se Urbanovo dílo často řadí k secesi, ve skutečnosti ale malíř používal starší prvky a kompoziční schémata, která do umění přivedli Nazaréni na počátku 19. století. Ta stylizoval s využitím secesní plošnosti a jemné barevnosti, idealizace, zdobných motivů současné módy a především dobově oblíbených folklorismů. Ornamentální složkou se některých jeho maleb účastnila jeho manželka Marie Urbanová-Zahradnická. Diplomová práce se snaží o shromáždění souborů Urbanových vitráží, ucelení poznatků o nich a zařazení do kontextu malířů, navrhujících vitráže v podobném stylu. V některých případech porovnává vývoj návrhů mezi skicami a výslednými realizacemi. Spíše ojediněle objasňuje díky dochované Urbanově korespondenci historické okolnosti objednání vitráží. Dále představuje...
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
host ::
RSS.