|
|
Názorové vůdcovství a sociálně-mediální influenceři
Mejzr, Vojtěch ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
(česky) Práce se zabývala souvislostí volební participace mladých ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v roce 2021 a sledováním dvou sociálně-mediálních influencerů (SMI), kteří se před volbami snažili skrze svůj obsah na sociálních médiích mladé v účasti mobilizovat. Právě SMI jsou díky svému specifickému postavení často spojováni se schopnostmi fungovat jako názoroví vůdci na sociálních médiích, přičemž až do nedávné doby byl výzkum tohoto vlivu zkoumán převážně ve vztahu k spotřebitelskému chování a marketingu. Novější studie nicméně ukazují, že para-sociální vztahy, které vůči nim sledující navazují, a schopnost sociálně- mediálních influencerů zprostředkovávat informace a redukovat jejich komplexitu, mohou hrát roli i na politickou participaci mladých. Práce tak pomocí průřezové studie na primárních datech empiricky testuje tento vliv u dvou vybraných SMI - Jakuba "Kovyho" Kováře a Martina "Mikýře" Mikysku v kontextu voleb v roce 2021 a ukazuje, že ve vztahu k volební participaci mělo jejich sledování vliv zejména na skupinu následovníků, kteří k nim mají nejblíže, a co více, tento vliv byl vyšší, čím méně se tito následovníci o politiku a politický obsah zajímali. Nabízí tak empirické důkazy pro předpoklady SMI jako para-sociálních názorových vůdců.
|
|
|
Názorové vůdcovství v éře sociálních médií
Mejzr, Vojtěch ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Vojtěch Mejzr - Problematika názorového vůdcovství v éře sociálních médií Abstrakt (česky): Koncepty názorového vůdcovství a osobního vlivu ve vztahu k médiím vznikaly v 50. letech minulého století, tedy éry médií masových. Názoroví vůdci se stali základem dalších teorií, jednak jako zprostředkovatelé vlivu mediálního, ale také nositele vlivu osobního, schopní neformálně ovlivňovat své názory a jednání lidí ve svém okolí. Tradiční mediální systém, na jehož principech a základech jsou klasické teorie postaveny, nicméně prochází značnými proměnami, které stírají hranice mezi jeho základními distinkcemi. Ke konvergenci, jakožto sbíhání dříve odděleného, dochází s nástupem nových médií jak v rámci mediálních technologií, obsahu, vztahu médií k časoprostoru i individuální každodennosti, ale zejména také ve vztahu mezi producenty mediálních obsahů a publiky, která přestávají být pouhými konzumenty. Příchod internetu a zejména uživatelsky orientovaného Webu 2.0 totiž dává uživatelům do rukou možnost participovat skrze sociální média na selekci, produkci, ale i distribuci a gatekeepingu mediálních obsahů, tedy funkce, které dříve výlučně náležely producentům a mediálnímu průmyslu. V práci se proto pomocí teoretického přehledu literatury zabývám otázkou, zda je koncept názorového vůdcovství v současnosti stále...
|
host ::
RSS.