Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Řízení enzymatické aktivity molekuly kreatinkinázy změnami její konformace
Horníková, Daniela ; Mejsnar, Jiří (vedoucí práce) ; Amler, Evžen (oponent) ; Kolář, František (oponent)
74 5. ZÁVĚR Práce prokázala adekvátními chemickými a fyzikálními metodami následující vlastnosti myofibrilární kreatinkinázy (EC 2.7.3.2) (CK), vyčistěné z čisté myofibrilární frakce krysího a králičího svalu m. psoas. 1) Sekvenční 2D SDS elektroforéza odhalila tři izoelektrické body v úzkém rozsahu fyziologického pH 7.17, 7.28 a 7.47. Specifická enzymatická aktivita CK byla 82.35 IU/mg. 2) Rychlost výměny fluorescenčně značené CK-IAF mezi M-linií izolovaných myofibril a okolím (nepřímo úměrně vypovídající o síle vazby CK molekuly v M-linii), měřená v rovnovážném stavu metodou FLIP, se zpomaluje okyselováním okolního prostředí v rozmezí pH 6.5 - 7.2. 3) Rychlost výměny CK-IAF molekuly je ovlivněna přítomností substrátů (pH 7.10 - 7.17), když rychlosti CK se substráty (konformace "closed" a "intermediary") jsou průkazně sníženy oproti rychlosti CK bez substrátů (v konformaci "open"). Specifická enzymatická aktivita při těchto pokusech se snižovala podle vazby v myofibrilách až o dva řády k hodnotě 0.40 IU/mg. 4) Měření steady-state fluorescence vnitřních tryptofanových zbytků neznačené CK prokázala a) trojí pokles fluorescence v čase podle vazby substrátů, b) změnu střední doby života lifetime 2.72 ns volné CK, vlivem vazby ATP (2.38 ns) a vazbou ATP+Cr (2.42 ns). 5) Zhášení fluorescence vnitřních...
Myofibrilární organizace PCr/CK systému v kosterním svalu
Žurmanová, Jitka ; Mejsnar, Jiří (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
4. METODY Izolaceapermeabilizacesvalovýchvlriken Izolacemyofibril Měřeni spoťebykyslíku Spojeneenzymatickéanalýzyprostarroveni:ATP. ADP, PCr, keďin, laktiÍ, pyruvátaspeciÍickéCK aktivity Stanoveníobsahuproteirrůaanorganickéhotbsfiítu Spcifické fluoresceněníznačeníCK mo|ekuly Elektrotbreťckéděleníproteinů(SDS.PAGE) DetekceproteinůstříbremaCBB KonfoMhí mikroskopie Elektronovámikoskopie FLIP metodaprodetekcipohybufluorescenčněznačenýchmolekul 5'soUHRNvÝslpprÚ výsledky disertačníprácejsou obsaženyve ětyřecbnásledujícíchčláncíclrkteréjsou pub|ikovrírrynebopňjatyk publikaciv ďbomých ěasopisechs IF. (t) Lcvelsof energy.rs|atedmetebo|itesin intacÍandisolrtedperfused-superfusedrat ske|eta|musc|es1Štettetal. t9ll; Práce zavedla metody měření metabolitůPCr/CK systémua kvantifikovala energďicloj'stavkostemíhosvalupotkana:i) izolovanéhopomocímetody,,freezec|amping.. ii) po vasku|ámíizolaci iii) po regeneraci,současněperÍirndovanéboa supeďundovného médiem'Hladinarnakoergrrichfosfátův anoxiii poperfusipoklesl4 avšakkreatinovynáboj [PCt]{[PCr]+[cr]) dosrihl stejnéhodrroý u perfundované|ro.superfundovalréhosvalu váledem ke konEole (,freezec|ampeď.).Konstantníkeatinový nríbojindíkujezachování rovnováŽnéhoellergetickéhostavu u izolovaného perfundovaného-superťundovného m.sacilis. (2)' Creatinc kinase reaction in skinned rat...
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.

Viz též: podobná jména autorů
4 Mejsnar, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.