|
|
Úloha nutričního terapeuta při edukaci pacientů s histaminovou intolerancí
Erban, David ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Cíl práce: Cílem výzkumu bylo zhodnotit, zda individuální edukace nutričním terapeutem má pozitivní vliv na celkovou léčbu pacientů, kteří trpí histaminovou intolerancí. Metody: K výzkumu bylo vybráno osmnáct pacientů s histaminovou intolerancí navštěvujících ambulanci Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN. Výzkum dokončilo všech osmnáct z nich. Před edukací pacienti vyplnili dotazník a byla jim odebrána krev k následnému rozboru. Následovala poté cca hodinová konzultace s nutričním terapeutem, z které každý z pacientů obdržel i individuálně vytvořený výstup. Pacienti zároveň měli možnost kontaktovat s jakýmikoliv dotazy nutričního terapeuta pomocí emailu. Po třech měsících pacienti znovu vyplnili dotazník a byla jim znovu odebrána krev k následnému rozboru. Na základě těchto informací bylo porovnáváno, zda díky edukaci nutričním terapeutem došlo u pacientů s histaminovou intolerancí ke zlepšení jejich klinických obtíží a kvality života či nikoliv. U tří respondentů z důvodu akutní respirační infekce nebylo možné provést odběry před edukací. U dvou z nich byl odběr proveden po třech měsících, ale u jednoho nebylo možné kvůli onemocnění odebrat krev ani po třech měsících od edukace. I tito respondenti však byli do výzkumu zapojeni, protože u nich došlo k edukaci nutričním terapeutem a...
|
|
|
Funkční tělesná zdatnost a hladiny vit D u pacientů s hepatopatií
Brtková, Helena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Úvod: Pacienti s hepatopatií jsou ohroženi deficitem vitaminu D. Hladiny vitaminu D ovlivňují mimo jiné metabolismus a fyziologické funkce svalové tkáně, a tím i funkční tělesnou zdatnost. Cílem práce je v rámci vyšetření nutričního stavu u pacientů s hepatopatií ve stadiu cirhózy zhodnotit svalovou hmotu a sílu v souvislosti s hladinami vitaminu D a dalšími faktory, které ovlivňují funkční tělesnou zdatnost, ve srovnání s kontrolním souborem pacientů bez hepatopatie a dalších chronických komorbidit. Metody: Do observační kohortové studie bylo zařazeno 11 pacientů s jaterní cirhózou ve srovnání s 11 pacienty z kontrolní skupiny bez chronických komorbidit. Byla provedena antropometrická a bioimpedanční měření, také byly hodnoceny funkční testy, šestiminutový test chůze 6MWT, hodnocení síly stisku ruky a vyšetření kalorimetrie. Dále proběhlo vyšetření laboratorních parametrů. Účastníci studie vyplňovali CLDQ test, který hodnotil kvalitu života osob s jaterním onemocněním. Respondenti odpovídali na otázky ohledně životního stylu, jídelních zvyklostí a pohybových aktivit a funkční tělesné zdatnosti. U pacientů s cirhózou bylo pro hodnocení pokročilosti cirhózy použito Child Pugh skóre a MELD skóre. Výsledky: Dle výsledků dotazníku se skupina pacientů s hepatopatií až na jedinou výjimku důsledně snažila...
|
|
|
Vliv podávání n-3 polynenasycených mastných kyselin na ukazatele zánětu u pacientů s dlouhodobou parenterální výživou
Svěchová, Hana ; Novák, František (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
SMOFLipid® je v klinické praxi běžně používaná tuková emulze pro parenterální výživu. Sledovali jsme, jak se po obohacení emulze SMOFLipid® o n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) ve formě druhé emulze, Omegaven® , změní zastoupení mastných kyselin ve fosfolipidech plazmy a erytrocytů, koncentrace cytokinů v séru a v in vitro kultuře plné krve stimulované lipopolysacharidem (LPS) a hodnotili jsme také změny v oxidoredukční rovnováze. Osm pacientů na dlouhodobé domácí parenterální výživě dostalo postupně obě emulze, SMOFLipid® (6 týdnů) a SMOFLipid® +Omegaven® (4 týdny). Mezi oběma druhy výživy jsme nezaznamenali významné rozdíly v základních laboratorních a klinických parametrech. Obohacení emulze SMOFLipid® o Omegaven® vedlo ke zvýšenému zastoupení kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) v totálních fosfolipidech plazmy a podíl EPA stoupl také ve fosfolipidech erytrocytů, zatímco zastoupení DHA se již neměnilo. Tyto změny byly u fosfolipidů plazmy i erytrocytů kompenzovány především poklesem podílu kyseliny linolové a arachidonové (n-6 PUFA). V séru pacientů byly po obou typech výživy zvýšené koncentrace IL-6 a TNF-α. Při výživě se SMOFLipid® +Omegaven® klesla po stimulaci in vitro kultury plné krve LPS produkce IL-6 o 36%, produkce TNF-α poklesla dokonce o 60%. Mezi emulzemi nebyl...
|
|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
| |
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Mobilní domácí parenterální výživa
Votavová, Markéta ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
K aplikaci domácí parenterální výživy (DPV) se může používat statická nebo mobilní infuzní pumpa. Statická pumpa (SP) musí být připevněna k infuznímu stojanu, proto si pacienti aplikují infuze v nočním režimu, aby byla zachována jejich kvalita života a mobilita přes den. Podávání výživy v noci však může způsobovat komplikace. Naopak mobilní pumpa (MP) nemusí být připevněna k infuznímu stojanu a infuze tak mohou být podávány v denním režimu během vykonávání aktivit, protože MP lze vložit do speciálního batohu. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit podávání DPV v denním režimu u pacientů s MP a dále vyhodnotit a porovnat výsledky kvality života a výsledky jaterních testů u pacientů s MP a se SP. Pacienti na DPV s MP a se SP vyplňovali dotazník HPN-QOL v nutriční ambulanci na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze během ambulantních kontrol. Pacienti s MP navíc vyplňovali dotazník zaměřený na podávání DPV v denním režimu. Výsledky jaterních testů (celkový bilirubin, ALT, AST, GGT, ALP, cholinesteráza a albumin) byly získány ze zdravotnické dokumentace pacientů. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 14 respondentů s MP a 14 respondentů se SP. Bylo zjištěno, že aplikace DPV v denním režimu je při využívání MP zcela individuální, ale u poloviny respondentů denní režim převažoval....
|
|
|
Zázvor a brokolice jako superpotraviny
Techlovská, Anežka ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ryšánková, Marie (oponent)
Cílem Bakalářská práce je prozkoumat mediálně znamé "superpotraviny" a zjistit, jak se k této skupině staví odborníci v oblasti nutriční terapie. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vychází z vědeckých článků a studií a zkoumá charakteristiky dvou konkrétních zástupců "superpotravin": zázvoru a brokolice. Na každou z těchto potravin je nahlíženo především z hlediska chemického složení, obsahu nejvýznamnějších látek a jejich potenciálních účinků na lidské zdraví. Praktická část je zaměřena na odborníky v oblasti výživy. Proběhla formou dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda odborníci znají "superpotraviny" a jejich vybrané zástupce, zda tuto skupinu potravin doporučují ve své praxi a jaký na ni mají názor. Z výsledků vyšlo najevo, že drtivá většina odborníků na výživu považuje zázvor a brokolici za superpotraviny a obé doporučují ke konzumaci ve své praxi, ale méně jak polovina doporučuje superpotraviny ve své praxi obecně. Nadpoloviční většina odborníků si myslí, že zázvor působí analgeticky, jako antiemetikum a má antioxidační účinky, zatím co méně jak polovina si myslí, že působí proti rozvoji neuro-degenerativních onemocnění, snižuje hladinu LDL cholesterolu a působí proti rozvoji maligních onemocnění. Většina si myslí, že látky obsažené v brokolici...
|
|
|
Domácí parenterálná výživa v denním a nočním režimu
Fidlerová, Karolína ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Staněk, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá domácí parenterální výživou podávanou v denním a nočním režimu a jejím působením na pacienty. Parenterální výživa je obvykle aplikována v noci, aby pacienti mohli ve dne vykonávat běžné denní aktivity a aby výživa podávaná touto cestou, co nejméně ovlivňovala jejich život. Parenterální výživa není fyziologická cesta podání živin a pro lidský organismus je nepřirozené přijímat živiny v noci. V první části teoretické práce je představena parenterální výživa a její složení. Dále se věnuje indikacím, kontraindikacím a komplikacím parenterální výživy. V další části práce je popsána domácí parenterální výživa a její organizace nutná k tomu, aby mohla být tato forma nutriční podpory uskutečněna. U pacientů na parenterální výživě je nutná monitorace mnoha laboratorních hodnot, v textu je konkrétně zmiňován cholesterol, triacylglyceroly, glykémie nebo tzv. jaterní testy. Jednou z důležitých částí je i kapitola o cirkadiánních rytmech, hormonech a metabolických změnách při příjmu energie v noci. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 17 pacientů na domácí parenterální výživě. Tito pacienti si aplikovali výživu během noci. U pacientů byly hodnoceny a porovnávány parametry jako jsou jaterní testy, glykémie a krevní tuky. Náběr laboratorních hodnot...
|
|
|
Histaminová intolerance
Draberová, Hana ; Humlová, Zuzana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu histaminové intolerance (HIT). HIT je primárně způsobena sníženou aktivitou enzymu diaminooxidázy (DAO), která odbourává histamin. Hromadění histaminu v lidském těle se může projevit širokou škálou příznaků. Mezi nejčastější příznaky patří především trávicí obtíže, kožní projevy a bolesti hlavy. Jelikož se příznaky HIT často podobají alergické reakci, může být stanovení správné diagnózy mnohdy obtížné. Pro zmírnění příznaků je pacientům HIT doporučena eliminační dieta, jejíž podstatou je vyřazení potravin, které mají potenciál zvyšovat hladinu histaminu v organismu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsou shrnuty dosavadní poznatky o histaminové intoleranci a eliminační dietě. Praktická část je zaměřena na zmapování aktuální situace dospělých pacientů s diagnostikovanou HIT. Výzkumná data byla získána na základě dotazníkového šetření, které probíhalo v alergologické ambulanci a na sociálních sítích. Výzkumný soubor tvořilo sto padesát čtyři respondentů. Z dotazníků vyplynulo, že respondenti, kteří byli o HIT dostatečně informováni svým lékařem, jsou z hlediska informovanosti spokojenější než ti, kteří čerpají poznatky od jiných pacientů s HIT. Většina respondentů, kteří podstoupili eliminační dietu, zaznamenala...
|
host ::
RSS.