Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Foucault and Violence: A Genealogy of National Belonging and Representative Power in Turkey
Maze, Jacob Alan ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent) ; Taglia, Stefano (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je vytvořit nástroje ke studiu formy politického násilí v genealogické metodologii Michela Foucaulta. Toho je dosaženo přeformulováním teorií Hannah Arendtové o násilí a jejich sladěním s Foucaultovým chápáním moci, vědění a zkušenosti. K násilí je zde přistupováno jako ke vztahu, v němž je jednomu subjektu bráněno jiným subjektem dosáhnout vlastní strategie, což postupem času ve společnosti vede k utváření široce pojatých mocenských vztahů či vztahů násilí. V kontrastu s tím se nachází moc, tedy když jeden ze subjektů usiluje o kontrolu nad výsledkem situace, a je v tomto smyslu produktivní. Tato genealogická metoda je užita na případu národní identity, potažmo nacionalismu, v Turecku. Ve snaze vysledovat proces jejího historického vzniku se do středu zájmu této práce dostává Osmanská říše ve svém pozdním vývojovém období. Síť vztahů, postavená na principu loajality a známá též jako moc sultanátu, byla založena na svazcích, uplatňovaných před 19. stoletím. Zatímco jedinec se zavazoval k loajalitě a poslušnosti vládci, ten byl povinován zajistit mu výměnou bezpečnost a prosperitu. V průběhu tzv. dlouhého 19. století se utvořila nová síť mocenských vztahů, a to na základě reprezentace pomocí vzniklých postupů a diskurzů. Termínem reprezentativní moci míním...
Comparative Study on the Military Effectiveness of the Turkish Army Post 2016 Coup
Koutský, Tomáš ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Maze, Jacob Alan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojenskou efektivitou tureckých ozbrojených sil (TAF). Jedná se o srovnávací studii dvou období; před a po puči, který se uskutečnil 15. června 2016. Práce těží z dosavadních poznatků Stephena Biddlea a Caitlin Talmadge. Kombinací jejich poznatků byly vytvořeny čtyři proměnné, které korelují se zlepšením či zhoršením vojenské efektivity. Jelikož Talmadge popisuje praktiky,které vedou ke zhoršení vojenské efektivity a autoritářských režimech, rozhodl jsem se zezačátku vysvětlit, proč považuji Turecko za polo-autoritářské; tzv. hybrid regime. Následuje stručný přehled role a postavení tureckých ozbrojených sil v historii Turecka. Následně je v práci popis puče s důrazem na časovou osu a participaci segmentů armády. Tři ze čtyř hledaných proměnných poukázaly na praktiky, které prokazatelně snížily vojenskou efektivitu TAF. Tato opatření kupodivu nezačala po puči, ale byla zjištěna i před rokem 2016 ve spojitosti s kauzami Ergenekon a Balyoz. V práci bylo zjištěno krátkodobé zhoršení vojenské efektivity. Momentálně nelze posoudit, zda toto zhoršení bude i dlouhodobé, v tomto ohledu je zapotřebí dalšího zkoumání. Ačkoliv bylo zjištěno zhoršení vojenské efektivity, zmíněná opatření nezasáhla turecké ozbrojené síly natolik, jak se zezačátku předpokládalo. Lze to vysvětlit...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.