|
|
Vnímání spravedlnosti v postmoderních společnostech
Heráčková, Lucie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Lucie Heráčková Faktory interpretace sociálního světa jako spravedlivého Abstrakt Koncept spravedlnosti se vztahuje k vzájemnému vztahu jedince a obecného blaha. Konkrétně však pojem "spravedlnost" není v sociologii jednoznačně vymezen. Podle Emile Durkheima je spravedlnost stavem, který je sociálními skupinami vyžadován k udržení soudržnosti. Scheonfeld & Mestrovic (1989) tvrdí, že spravedlnost může být vnímána jako ekvivalent k Durkheimově solidaritě vzhledem k tomu, že prostředky pro sjednání spravedlnosti jsou důležité pro udržení solidarity ve společnosti. Moderní sociologie často rozlišuje mezi distributivní a procesní spravedlností (Šanderová, 2017), přičemž ta první se zaměřuje na vnímání spravedlnosti výsledného rozdělení odměn a trestů, zatímco ta druhá spravedlností procesu, který tomuto rozdělení vede. U distributivní spravedlnosti může být analyticky důležité rozlišit rovinu distribuce statků (kdo a za co obdrží cenné zdroje) a distribuci trestů (jak a kdo bude potrestán, pokud jedná proti obecnému blahu) (Šanderová, 2017). Situace, kdy je jedincova percepce spravedlnosti pozitivní, je žádoucí jev pro udržení sociálního řádu. Negativní vnímání spravedlnosti naopak podporuje alternativní jednání a stává se projevem nedůvěry v okolní svět (Tuček, 2006). Cílem této práce je vytvořit přehledovou...
|
|
|
Factors related to the eco-certified clothing and textile consumer behaviour
Petty, Silvia ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Táto diplomová práca analyzuje nákupné chovanie vo vzťahu k ekologicky certifikovanému udržateľnému oblečeniu a overuje použiteľnosť modelu teórie plánovaného chovania (TPB) a jeho rozšírení a objasňuje, ktoré sociálno-psychologické faktory sú pre rozhodovanie pri nákupe ekologicky certifikovaného oblečenia v českom prostredí určujúce. Porovnanie modelu TPB a rozšírených modelov ukázalo, že samotný model TPB zložený z postoja k nákupu, subjektívnej normy a vnímanej kontroly chovania ako determinantov zámeru má v porovnaní s rozšíreným modelom horšie výsledky, preto je pre vysvetlenie zámeru nakúpiť ekologicky certifikované oblečenie jeho obohatenie o ďalšie premenné vhodné. Rozšírený model TPB ukázal, že determinujúce pre zámer sú aj ďalšie faktory, pričom pridaním ďalších premenných do modelu stratila štatistickú významnosť na hladine 95 % vnímaná kontrola chovania. S väčším záujmom o pôvod módy a environmentálnym šetrným chovaním, rastúcou subjektívnou normou, s väčšou znalosťou certifikátov a s lepším postojom k nákupu certifikovaného oblečenia rastie zámer nakúpiť takéto oblečenie. Model rozšírený o sociodemografické premenné nepreukázal štatisticky významný priamy vplyv premenných pre zámer nakúpiť ekologicky certifikované oblečenie.
|
|
|
Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ
Zrůstková, Jana ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Spitzerová, Markéta (oponent)
Předkládaná bakalářská diplomová práce "Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ" má za cíl zmapovat zavádění a fungování inkluzivního vzdělávání pohledem učitelů, zaměřit se na osobní zkušenosti učitelů a přinést nové poznatky ohledně problémů a výzev, které učitelům komplikují aplikování inkluzivního vzdělávacího systému na základních školách. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část popisuje klíčové pojmy vztahující se k inkluzivnímu vzdělávání, nastiňuje některé důležité aspekty v rámci přechodu běžných základních škol na společné vzdělávání. Jsou zde popsány role jednotlivých aktérů inkluzivní školy a jejich vzájemné vazby. Empirická část se zabývá metodologií výzkumu, analýzou a intepretací získaných dat. V této části jsou mapovány názory jednotlivých kantorů a má za cíl přinést poznatky v oblasti praxe společného vzdělávání žáků na základních školách. Výzkumné šetření bylo inspirováno fenomenologickým výzkumem a využívá proto polostrukturovaný rozhovor, který slouží k porozumění fenoménu inkluze z pohledu učitele na základní škole. Klíčová slova Inkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní základní škola, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, učitel
|
|
|
Zaměstnavatel poslední instance
Hausknecht, Filip ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sieber, Martina (oponent)
Práce se zabývá představením nástroje Zaměstnavatele poslední instance (ZPI) v kontextu České republiky, a to především s přihlédnutím k dopadům na standardy zaměstnávání, stínovou ekonomiku a diskriminaci na trhu práce. ZPI je zasazen do širšího kontextu teorie a vývoje sociálního státu a Moderní měnové teorie (MMT). Nástroj je také diskutován ve vazbě na další koncepty "poslední instance" z oblasti energetiky (dodavatel poslední instance) nebo bankovnictví (věřitel poslední instance). Práce v teoretické a konceptuální rovině identifikuje možné příležitosti a nástrahy zavedení ZPI v České republice na základě analýzy politiky zaměstnanosti, situace na trhu práce v posledních letech a zkušeností se ZPI ze zahraničí. Klíčová slova zaměstnavatel poslední instance, moderní měnová teorie, sociální stát, nezaměstnanost, právo na práci, trh práce, politika zaměstnanosti
|
|
|
Structure of motivational factors for vaccination against COVID-19
Šiková, Hana ; Diviák, Tomáš (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Struktura motivačních faktorů k očkování proti onemocnění covid-19: abstrakt Bc. et Bc. Hana Šiková Tato práce se věnuje struktuře motivací pro rozhodnutí nechat se očkovat proti onemocnění covid-19, které způsobilo celosvětovou pandemii počínající v roce 2020. Bylo provedeno dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku české internetové populace ve věku 18-64 let. Pomocí parciálních korelací byly získány sítě a změřeny centrality jednotlivých uzlů (síla, mezilehlost, blízkost a očekávaný vliv). Výsledky se nelišily na základě sociodemografických charakteristik, ale lišily se na základě času registrace na očkování. Faktorovou analýzou byly určeny čtyři skupiny motivací: benefity vakcíny, vnější síly, zdravotní hodnocení a dostupnost. V sítích však byla velmi malá tendence ke shlukování, což naznačuje silně propojené systémy. Jedním z častých cen- trálních motivací bylo přesvědčení, že očkování je obecně správné, společně s doporučením lékařských autorit. Rozhodnutíokolíočkovat se nemělo v systému motivací žádnou roli. Výsledky této a podobných studií mohou být použity pro efektivní cílení komunikace o vakcínách.
|
|
|
Komparace vybraných organizací sociálních hnutí
Kotálová, Marie ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Název bakalářské práce: Komparace vybraných organizací sociálních hnutí Abstrakt: Tato bakalářská práce porovnává organizace sociálních hnutí na základě teorie mobilizace zdrojů. Ve vztahu ke zdrojům využívají organizace různé strategie a cílem této práce je identifikace podobností a odlišností těchto strategií. Práce se zaměřuje na materiální zdroje, lidské zdroje a na internet. V teoretické části je nejprve přiblížena problematika občanské společnosti a organizací občanské společnosti, dále je představena teorie mobilizace zdrojů včetně specifikace jednotlivých druhů zdrojů a následuje popis vybraných strategií organizací. V empirické části je provedena komparace vybraných organizací sociálních hnutí, pro dosažení cíle byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů provedených se zástupci organizací. Klíčová slova: Občanská společnost, sociální hnutí, mobilizace zdrojů, materiální zdroje, lidské zdroje, internet, fundraising, komercionalizace, profesionalizace
|
|
|
Občanská společnost jako aktér politického procesu
Mazák, Jaromír ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent) ; Frič, Pavol (oponent)
(CZ) Občanská společnost je tvořena angažovanými jednotlivci, nevládními neziskovými organizacemi, jejich zaměstnanci, dobrovolníky, dalšími podporovateli a také vztahy mezi těmito aktéry. Aktivity občanské společnosti zahrnují rozvoj komunit, realizaci volnočasových i profesních zájmů, služby ohroženým skupinám, ale také snahy zasahovat do politického procesu a prosazovat určitou legislativu a systémovou změnu. Právě na ty poslední jmenované se zaměřuje tato práce. V úvodní kapitole se věnuji přehledu dosavadního výzkumu občanské společnosti a politického aktivismu v České republice a ostatních post-komunistických zemích střední a východní Evropy. V této kapitole identifikuji pět centrálních tezí, které lze na základě existujícího výzkumu zformulovat, a podrobuji je kritickému zhodnocení. Na základě toho pak tvrdím, že na pozadí celé diskuse lze rozlišit dva proudy literatury, které se ve svém hodnocení kvality občanské společnosti v regionu střední a východní Evropy rozcházejí, a snažím se ozřejmit důvody těchto rozporů. Ve druhé kapitole nabízím přehled teorií sociálních hnutí, čímž dotvářím teoretický základ pro empirickou část práce. Mnoho otázek souvisejících s tím, jak aktéři občanské společnosti vstupují do politického procesu, lze totiž zkoumat prizmatem teorie sociálních hnutí....
|
|
|
Prekarita práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Bártová, Anna ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Mazák, Jaromír (oponent)
Cílem předkládané práce je představit problematické aspekty práce peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví, tedy v psychiatrických nemocnicích, sociálních služeb a volnočasových klubech. V rámci teoretické části bude představen kontext, ze kterého pozice vzrůstá a pochází - tedy koncept duševního onemocnění a stigmatizace duševního onemocnění, stejně jako projekt deinstitucionalizace systému péče o duševní zdraví. Teoretickou část práce pak uzavírá představení samotné pozice peer konzultanta. V praktické části se pak prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zabývám samotnými problematickými aspekty - tedy náplní práce peer konzultanta, zkušenostmi s kolegy a klienty, požadavky na pozici, tématem budoucnosti a pracovního postupu, a na závěr také problematikou legislativního ukotvení této pozice. Klíčová slova: duševní onemocnění, stigmatizace, peer konzultant, peer lektor, sociální služby, psychiatrická péče, Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, deinstitucionalizace
|
|
|
Vliv školy na hodnocení životní spokojenosti mladých lidí
Spitzerová, Markéta ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Diplomová práce se věnuje vztahu celkové životní spokojenosti žáků a klimatu školy. Školní klima je v této práci reprezentováno prostřednictvím čtyř dimenzí: pocitu bezpečí, sociálních vztahů ve škole, školním úspěchem a kariérním plánováním. Zároveň bylo analyzováno, zda má na životní spokojenost žáků vliv i typ studované školy. Vztahy byly ověřovány na datech z šetření PISA z roku 2018 prostřednictvím hierarchických lineárních modelů. Signifikantní asociace mezi typem školy a celkovou životní spokojeností žáků byla přítomna jen v případě, kdy se v modelu nenacházely jiné proměnné, které by popisovaly klima školy. Zároveň se ukazuje jako důležitý vztah mezi celkovou životní spokojeností žáků a vztahy ve škole (nejen se spolužáky, ale i s učiteli). Model 2 ukazuje, že dobré vztahy se spolužáky a učiteli by také mohly být slabým moderátorem vztahu negativní zkušenosti se šikanou a životní spokojenosti žáků. V analýze byla identifikována positivní asociace mezi školním úspěchem a životní spokojeností jen v případě, že byl úspěch reprezentován známkami, nikoliv průměrným skórem ve čtenářské gramotnosti. Závěry analýzy ve vztahu k životní spokojenosti žáků a kariérového plánování nejsou v této práci jednoznačné. klíčová slova: životní spokojenost žáků, well-being, klima školy
|
|
|
Proměna náboženství po druhé světové válce a návrh způsobu měření religiozity v České republice
Machač, Jakub ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje náboženství v České republice. Cílem práce je odpovědět na otázku, jak se po druhé světové válce proměnila role náboženství v České republice a jakými ukazateli religiozitu měřit. Nejprve se text zaměřuje na teorie sociologie náboženství a základní funkce náboženství. Dále se zabývá obrazem náboženství v České republice a jeho historií od konce druhé světové války až do dnes. Mapuje českou sociologii náboženství a výzkumy religiozity provedené na našem území. Ve druhé půlce se práce věnuje analýze používaných proměnných ve výzkumech religiozity jak v Česku, tak v mezinárodních výzkumech jako jsou EVS, WVS nebo ISSP. V poslední části se práce zaměřuje na výběr a návrh takových otázek, jejichž cílem je zachytit českou religiozitu co nejpřesněji a se všemi jejími specifiky. Takové otázky pak mohou být využity jednak jako součást většího dotazníku, nebo jako samostatný dotazník zaměřený pouze na religiozitu.
|
host ::
RSS.