|
|
Vliv přesnosti výpočtu na konečné parametry tepelného výměníku
Matyska, Stanislav ; Radil, Lukáš (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Cílem této práce je zpřesnění návrhu tepelného výměníku. Vychází se z předpokladu, že rozdělením trubkového svazku tepelného výměníku na větší počet dílů podle přenášeného tepelného výkonu lze dosáhnout přesnějších hodnot. První část práce je věnována rozdělení tepelných výměníků podle různých kritérií a stručnému popisu většiny z nich. Popisuje, jaké jsou jejich funkce a jaké jsou na ně kladeny nároky. Dále se podrobněji věnuje popisu trubkového tepelného výměníku, konkrétně typu plášťového, protože ten je pro tuto práci stěžejní. Pro výzkum vlivu přesnosti výpočtu je zvolen referenční tepelný výměník, na kterém probíhá studie. U referenčního tepelného výměníku jsou popsány jeho hlavní charakteristiky (přenášený tepelný výkon, teplonosná média, jejich teploty na vstupech a výstupech) a jeho konstrukce (geometrie tepelného výměníku, počet trubek, geometrie trubek). Práce se dále zabývá vlivem přesnosti výpočtu tepelného výměníku na jeho parametry. V další části je proveden základní výpočet délky trubkového svazku a tlakových ztrát navrhovaného tepelného výměníku. Jsou zde shromážděny teoretické podklady pro výpočet pomocí dělení jeho trubkového svazku. Konkrétní výpočty jsou provedeny tak, že trubkový svazek tepelného výměníku je rozdělen na volitelný počet dílů podle přenášeného tepelného výkonu. V každé části se provede výpočet délky daného dílu trubkového svazku. Jednotlivé délky se nakonec sečtou a dohromady dají délku celého trubkového svazku. Na konci této části jsou vypočítány tlakové ztráty v tepelném výměníku podobným způsobem jako u výpočtu celkové délky jeho trubkového svazku. V závěru práce jsou popsány a zdůvodněny výsledky výpočtů. Je zkoumán rozdíl výsledků mezi referenčním a navrženým tepelným výměníkem.
|
|
|
Měření elektrické rezistivity půdy
Matyska, Stanislav ; Topolánek, David (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením elektrické rezistivity půdy. V teoretické části jsou popsány metody, kterými se rezistivita půdy měří – zvláště Wennerova metoda, která byla použita pro praktická měření. Dále je popsán jednovrstvý a dvouvrstvý model této metody. V práci je dále popsán postup měření rezistivity půdy pomocí přístrojů OMICRON CPC 100 a PU 193, které byly použity při měření. Pro ověření modelování dvouvrstvého modelu půdy je v teoretické části práce dále popsán postup modelování půdy za pomocí programu Ansys. V praktické části práce byla provedena měření ve třech lokalitách: Brno – Královo Pole; Hrušovany nad Jevišovkou – Pravice; Hustopeče nad Bečvou – Vysoká. Naměřené hodnoty byly zpracovány pomocí grafického uživatelského rozhraní (GUI) v programu Matlab, které bylo vyvinuto v rámci této práce. Z těchto hodnot byl pro každou lokalitu a oba měřicí přístroje zvlášť vytvořen vždy alespoň jeden dvouvrstvý model půdy – celkem bylo vytvořeno 12 modelů. Pro tyto modely byla následně simulována měření v Ansysu. Výsledky simulací byly poté zpětně srovnány s naměřenými hodnotami. Cílem této práce je tedy srovnání naměřených dat s daty získanými simulacemi a následný popis vhodnosti / nevhodnosti náhrady jednovrstvého modelu půdy dvouvrstvým pro daná měření.
|
|
|
Celibát u zasvěcených osob
MATYSKA, Stanislav
Cílem této práce je popsat historii celibátu v římskokatolické církvi, uvést důvody, proč byl celibát zaveden jako povinný pro zasvěcené osoby, a vyjádřit se k námitkám proti němu. Historie celibátu byla popsána od Ježíše Krista až po druhý vatikánský koncil, byly uvedeny teologické i praktické důvody celibátu a také nejčastější námitky proti němu s argumenty církevních autorit, které celibát obhajují. Církev od svého počátku tendovala k zavedení celibátu, ale jako povinnost ho zavedla až v roce 1139 na druhém lateránském koncilu. Všechny následující koncily tento zákon potvrdily. Hlavním teologickým důvodem pro celibát je vzor v Ježíši Kristu a z praktických důvodů je to především svoboda a čas, díky kterým se celibátník může naplno věnovat Bohu, respektive církvi.
|
|
|
Měření elektrické rezistivity půdy
Matyska, Stanislav ; Topolánek, David (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením elektrické rezistivity půdy. V teoretické části jsou popsány metody, kterými se rezistivita půdy měří – zvláště Wennerova metoda, která byla použita pro praktická měření. Dále je popsán jednovrstvý a dvouvrstvý model této metody. V práci je dále popsán postup měření rezistivity půdy pomocí přístrojů OMICRON CPC 100 a PU 193, které byly použity při měření. Pro ověření modelování dvouvrstvého modelu půdy je v teoretické části práce dále popsán postup modelování půdy za pomocí programu Ansys. V praktické části práce byla provedena měření ve třech lokalitách: Brno – Královo Pole; Hrušovany nad Jevišovkou – Pravice; Hustopeče nad Bečvou – Vysoká. Naměřené hodnoty byly zpracovány pomocí grafického uživatelského rozhraní (GUI) v programu Matlab, které bylo vyvinuto v rámci této práce. Z těchto hodnot byl pro každou lokalitu a oba měřicí přístroje zvlášť vytvořen vždy alespoň jeden dvouvrstvý model půdy – celkem bylo vytvořeno 12 modelů. Pro tyto modely byla následně simulována měření v Ansysu. Výsledky simulací byly poté zpětně srovnány s naměřenými hodnotami. Cílem této práce je tedy srovnání naměřených dat s daty získanými simulacemi a následný popis vhodnosti / nevhodnosti náhrady jednovrstvého modelu půdy dvouvrstvým pro daná měření.
|
|
|
Vliv přesnosti výpočtu na konečné parametry tepelného výměníku
Matyska, Stanislav ; Radil, Lukáš (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Cílem této práce je zpřesnění návrhu tepelného výměníku. Vychází se z předpokladu, že rozdělením trubkového svazku tepelného výměníku na větší počet dílů podle přenášeného tepelného výkonu lze dosáhnout přesnějších hodnot. První část práce je věnována rozdělení tepelných výměníků podle různých kritérií a stručnému popisu většiny z nich. Popisuje, jaké jsou jejich funkce a jaké jsou na ně kladeny nároky. Dále se podrobněji věnuje popisu trubkového tepelného výměníku, konkrétně typu plášťového, protože ten je pro tuto práci stěžejní. Pro výzkum vlivu přesnosti výpočtu je zvolen referenční tepelný výměník, na kterém probíhá studie. U referenčního tepelného výměníku jsou popsány jeho hlavní charakteristiky (přenášený tepelný výkon, teplonosná média, jejich teploty na vstupech a výstupech) a jeho konstrukce (geometrie tepelného výměníku, počet trubek, geometrie trubek). Práce se dále zabývá vlivem přesnosti výpočtu tepelného výměníku na jeho parametry. V další části je proveden základní výpočet délky trubkového svazku a tlakových ztrát navrhovaného tepelného výměníku. Jsou zde shromážděny teoretické podklady pro výpočet pomocí dělení jeho trubkového svazku. Konkrétní výpočty jsou provedeny tak, že trubkový svazek tepelného výměníku je rozdělen na volitelný počet dílů podle přenášeného tepelného výkonu. V každé části se provede výpočet délky daného dílu trubkového svazku. Jednotlivé délky se nakonec sečtou a dohromady dají délku celého trubkového svazku. Na konci této části jsou vypočítány tlakové ztráty v tepelném výměníku podobným způsobem jako u výpočtu celkové délky jeho trubkového svazku. V závěru práce jsou popsány a zdůvodněny výsledky výpočtů. Je zkoumán rozdíl výsledků mezi referenčním a navrženým tepelným výměníkem.
|
host ::
RSS.